Kult, který - v dobrém slova smyslu - poznamenal celou jednu diváckou generaci. Fenomén, který otevřeně navazoval na dřívější seriálové počiny jako Zóna soumraku, Alfred Hitchcock uvádí a Kolchak, ale ovlivnil spoustu dalších jako Krajní meze, Věřte nevěřte či Alias (a to nepíšu o spin-offech - Osamělí střelci - a v podstatě cross-overech - Milénium - od víceméně stejného tvůrčího týmu). Zástupce quality TV ještě předtím, než vůbec pojem existoval a stal se chytlavým označením, jehož obsah se kvůli nadužívání postupně vyprazdňoval, až nakonec zůstalo pouze u významu stírání estetických rozdílů mezi plátnem a televizí. Akta X nepochybně posunula možnosti televizního média, až ho překročila (do kinofilmů a sequelových i spin-offových komiksů). Esteticky vyčnívala nad ostatní produkcí, ale byla dosti atypickou quality TV, kterou díky přímo navazující šestidílné mini-sérii zůstává dodnes. Akta X měla na svou dobu vyšší produkční náklady a praktické i vizuální trikové sekvence, které z pořadu dělaly něco, na co je televizní obrazovka příliš malá. Oproti jiným pořadům z dané doby, zejména pak Městečku Twin Peaks, nedávala najevo svou vypravěčskou ekvilibristiku, excesivní stylistiku a žánrovou kombinatroniku, protože se vztahovala k osvědčeným předchůdcům. Jednotlivé mysteriózní případy spojovala postava vyšetřujícího (či zde vyšetřujících) jako v Kolchakovi, žánrově se díly pohybují mezi hororem, sci-fi a (černou) komedií jako v Zóně soumraku a nechybí ani překvapivá odhalení jako v Alfred Hitchcock uvádí.
Pomocí přirovnání ke známým dílům Chris Carter představoval svůj projekt lidem od Foxu, kteří mu na základě toho dali zelenou. Výsledná podoba seriálu se ovšem v mnohém od vzorů odlišovala, ve své revizi přitom nebyla okázalá jako Poldové z Hill Street či Městečko Twin Peaks. Akta X namísto experimentování s vyprávěním v jednotlivých epizodách přišla s neotřelým pojetím rozdělení jednotlivých dílů zdánlivě na dva neprovázané typy: monstrum týdne a mytologický. Na stylistické volby neupozorňovala (autentizující pojetí Poldů z Hill Street, sebereflexivní Městečko Twin Peaks s měkkým svícením a zálibou v detailech po vzoru mýdlových oper), protože potlačení umělého svícení na úkor toho přirozeného a zahalení do tmy spolu s přesunem do exteriérů bylo možné vnímat jako podřízení se žánrovým konvencím hororu a sci-fi. Silná ženská hrdinka (Scully), navazující na trend z 80. let, zastřela neotřelé uchopení detektivního/kriminálního žánru, kdy vyšetřující postavy (Mulder, Scully) sice ochraňují společnost, ale odhalují přitom spiknutí na vyšších místech. Pak zde je ještě onen netradiční genderový aspekt, kdy Ona je racionální skeptik, byť s náboženským cítěním, zatímco On vedle přízemních zábav (pojídání slunečnicových semínek a sledování pornografie) věří v nadpřirozené fenomény. A namísto jejich romantického sbližování je základem střetávání dvou rozdílných pohledů na věc a i po pozdějším milostném sblížení je vztah upozaděn příchodem nového agenta. O Aktech X se jako o převratném pořadu píše pouze v souvislosti s tím, že setřely dichotomii mezi sérií (uzavřené epizody se samostatným případem) a seriálem (napříč epizodami rozvíjený příběh se stejnými postavami a ve stejném fikčním světě). Často se uvádí právě ono rozdělení dílů na ty s monstry, v nichž je případ ve vymezené třičtvrtě hodině uzavřen, a na ty na sebe navazující mytologické, v nichž se rozpracovává určitá konspirační teorie (únos Mulderovy sestry Samanthy, únos Scully, černý olej a vosy, kolonizace, supervojáci). Zapomíná se však na to, že publicisty a publicistkami připisovaná zlomovost v podobě dvou typů epizod vychází z toho, co tvrdí oficiální průvodce seriálem, potažmo co bylo tvůrčím a hereckým štábem proklamováno v propagačních materiálech (rozhovorech, dokumentech ad.). Již Columbo, považovaný za vzorový příklad série, měl na sebe navazující části, jelikož pro něj charakteristického psa neměl od samotného začátku a v jedné části řešil vraždu v cizím městě, kde se ocitnul po odhalení zločinu na lodi.
Pokud Akta X byla v něčem progresivní, byl to široký žánrový a vypravěčský rozsah epizod. Nebyly pouze s monstrem a mytologické, protože ty s monstrem byly tu hororové, tam zase sci-fi, jinde pro změnu komediální až otevřeně sebeparodické, zatímco ty mytologické měly někdy blíž k paranoidním (konspiračním) thrillerům, jindy zase k zamyšlením ohledně víry. Řídící princip mytologické/monstra zůstal po celou dobu, ale napříč řadami se lišil poměr jednoho typu epizod k druhému a žánrově různorodé byly i samotné díly. Platí, že v první řadě převládala monstra, zatímco v dalších čtyřech (ústících do celovečerního filmu) začala být výrazná mytologie. Panuje shoda, že v šesté až deváté řadě - obzvlášť po odklizení Muldera a příchodu agenta Doggeta - převládala monstra. Často se opomíjí, že dominovala hra s dříve ozkoušeným: komediální dvouepizoda, díl jenom s jedním agentem, část odvyprávěná z perspektivy monstra, dopovězení Milénia v crosso-overovém dílu, omezení na Osamělé střelce s dříve hlavní agentkou ve vedlejší roli atd.Akta X si přitom stále zachovávala ústřední pnutí, které je založeno na střetu víry v nevysvětlené fenomény a racionálního, skeptického uvažování obracejícího se k vědeckým metodám. První představoval Mulder, druhé Scully, aby se posléze situace spolu s vývojem postav a vymizením jedné obrátila a první bylo typické pro Scully, druhé pro Doggeta. Střet dvou hledisek byl pro vyprávění určující podobně jako neposkytování odpovědí, potažmo přesazování prezentovaného do nových rámců, jelikož v seriálu nikdo skutečně nezemře a plány konspirátorů se mohou měnit.
Důkazem toho je desátá mini-série, která čítá pouze šest dílů. Vstupní podmínky měla značně ztížené, přestože pro současnou kulturu je příznačný revival audiovizuálních obsahů, na nichž vyrůstala celá jedna generace (připravovaná celovečerní Pobřežní hlídka, MacGyver, Městečko Twin Peaks, Gilmorova děvčata, 24 hodin ad.). Musela uspokojit nostalgické fanoušky a fanynky, aktualizovat svou mytologickou rovinu, aby reflektovala současné naladění ve společnosti, a obstát v konkurenci vlny "kvalitní" televize. A Akta X X, jak zní poněkud nešťastné označení poslední řady, obstála nejenom díky fan-servisu (zejména komediální epizoda je plná zasvěceneckých narážek), ale i proto, že se držela toho, co z původních devíti sérií dělalo atypického zástupce quality TV.Bývá zvykem, že mini-série obsahují příběh odvyprávěný v omezeném počtu dílů. Zcela výjimečně bývají epizodické (hlavní otázka zodpovězená na konci části, ale na nezodpovězené se naváže v dalších částech), i když i takové případy jsou k nalezení (Sherlock). Akta X ve svých šesti dílech místo toho přišla s dvěma mytologickými, které celou mini-událost rámují, a čtyřmi izolovanými, které s prvním a posledním dílem krom postav a světa pojí i motivy (syn William) a vypravěčská strategie založená na proměně perspektiv.
Můj boj I přejímá konspiračně-paranoidní pohled Muldera a konfrontuje ho s vědeckými fakty, zatímco Můj boj II zastává hledisko Scully, jejíž vědecký přístup testuje nevysvětlitelnými fenomény. Zakladatelova mutace nabízí dvě odlišné mentální projekce, jak mohla vypadat výchova Williama, kdyby se ho pro jeho bezpečí oba agenti nevzdali. Setkání s příšerodlakem dá pro změnu oběma agentům za pravdu, když každý vyřeší případ ve shodě se svou kognitivní předsudečností, a nabídne i existenciálně-komediální perspektivu titulního "monstra". Návrat domů efektivním způsobem propojí osobní rovinu (smrt matky Scully, zmínka o Williamovi z jejích úst) s pracovní (zodpovědnost za vlastní výtvor v případu smrti lidí "starající" se o bezdomovce). A Babylon, ve kterém přibudou agenti Miller a Einstein, variuje střetávání hledisek na tématu odlišného přístupu k náboženské víře, a to spárováním starých postav s novými (Mulder s Einstein, Scully s Millerem).
Navíc v době, ve které na sebe mají v seriálech zvolené vypravěčské a stylistické postupy poutat pozornost, je osvěžující vidět neokázalý pořad, který ve velké míře odkazuje na v předchozích sériích ozkoušené (netradiční návaznost epizod, žánrová variabilita, stylistické postupy odpovídající žánrovým konvencím ad.). Akta X (i Akta X X), přestože jim nelze upřít vlivnou pozici tehdy i teď, se z dobových trendů vždy vymykala, byť stále zůstávají prvotřídním zástupcem quality TV.
DVD:
Všech deset sezón Akt X u nás vychází v souborném balení poprvé. Kolekce obsahuje již dříve vydaných a beznadějně vyprodaných devět sérií, k nimž nově přidává poslední desátou. Všechny jsou umístěny do stylového embosovaného kartónového boxu, ve kterém se nachází devět silnějších a jeden tradičně tlustý amaray (plastový obal) s celkem 62 disky. Na nich se rozprostírá celkem 208 epizod v originálním znění s titulky i s původním televizním dabingem a velká spousta bonusového materiálu, z nichž jenom ten k poslední mini-sérii má české titulky, a to ještě ne k trojici audiokomentářů.
Někomu může vadit, že kultovní seriál je u nás dostupný pouze na starším typu nosičů. Byli jsme ale ušetřeni kontroverze se změnou obrazového formátu u prvních čtyř sérií a přišli jsme pouze o čtveřici osvětlujících dokumentů věnovaných mytologii, jeden celovečerní film o poslední dvouepizodě deváté série a záznam panelu z WonderConu. Bontonfilm navíc možné vydání na Blu-rayi nevyvrátil, pouze se oficiálně ví, že na letošek není plánováno. Jiní mohou mít problém s tím, že je možné si zakoupit pouze celek, byť cenově výhodný a v povedeném balení. Na konci října tohoto roku by však měly být jednotlivé série k sehnání i samostatně pro ty, kteří si chtějí doplnit dříve nezakoupené, potažmo ty, kteří o obzvlášť pozdější etapy bez Muldera nestojí.
OBRAZ A ZVUK:
Akta X vypadají a zní podle očekávání, tj. s každou další sérií čím dál tím lépe, přičemž té poslední nelze moc co vyktnout, když se vezme v potaz typ nosiče a omezená kapacita na disk. Výše uvedená kontroverze ohledně obrazového formátu se týkala uvedení na BD, na nichž jsou první čtyři série prezentovány nikoliv v původním poměru stran 1.33:1 (akademický, potažmo televizní formát s pruhy po stranách), nýbrž ve 1.78:1 ("roztažený", s více obrazovými informacemi po stranách, ale ztrácející některé v horní a spodní části obrazu). Na DVD je vše v původním formátu, čili čtyři řady v 1:33:1, následujících šest v 1.78:1.
Ačkoliv se o filmovém looku v souvislosti se seriály začalo výrazně psát a hovořit teprve nedávno díky fenoménu quality TV, Akta X již od svých počátků vypadala filmově (časté celky, situování do exteriérů, propracované interiéry, velkolepé scény s různými typy praktických a vizuálních efektů apod.). Na starším typu nosiče bohužel detailnost předkamerového prostoru tolik nevynikne, ale pleťovky a vůbec barevná paleta jsou reprodukovány věrně. Do toho ovšem, což je taktéž chybně přičítáno až pozdějším zástupcům quality TV, seriál experimentoval se stylem. V tmavých sekvencích se mnohé ztratí, ale je třeba si uvědomit, že tvůrci namísto komplikovaného dosvěcování upřednostňovali "přírozené" světlo z baterek, čemuž desátá mini-série skládá v několika momentech hold. U okázalých pokusů se stylem, jako je epizoda zdánlivě točená na jeden záběr, díl imitujíci postupy reality-show či mexická část s výrazným zrnem a přepáleným kontrastem, jsou záměry reprodukovány věrně. Nevýhodou je, že vyšší - byť ne vysoké - rozlišení odhaluje nedostatky některých triků, a to včetně těch stylistických (například skryté střihy ve zmiňované jednozáběrové epizodě).
Kompletní série Akt X spadá do kategorie "musíte mít", přestože má několik nedostatků. Jedním z nich je, že u nás vychází pouze na starším typu nosičů, což na jednu stranu znamená přítomnost původního českého dabingu a opadnutí kontroverze ohledně změny formátu u prvních čtyř řad, na druhou stranu je obraz a zvuk poslabší. Dalším je nepřítomnost dvou celovečerních filmů, kdy první mytologický přemosťuje pátou a šestou sérii a druhý tu devátou a desátou. A v neposlední řadě je to absence českých a vůbec jakýchkoliv titulků u bonusových materiálů k prvním devíti řadám. Pokud se ale pominou tyto výtky, je kompletní série Akt X za výhodnou cenu a ve stylovém balení jasnou koupí. Zvlášť pokud jste si nepořizovali předchozí samostatné DVD kolekce a pokud nesdílíte názor o úpadku seriálu v posledních třech řadách.
Můj boj I přejímá konspiračně-paranoidní pohled Muldera a konfrontuje ho s vědeckými fakty, zatímco Můj boj II zastává hledisko Scully, jejíž vědecký přístup testuje nevysvětlitelnými fenomény. Zakladatelova mutace nabízí dvě odlišné mentální projekce, jak mohla vypadat výchova Williama, kdyby se ho pro jeho bezpečí oba agenti nevzdali. Setkání s příšerodlakem dá pro změnu oběma agentům za pravdu, když každý vyřeší případ ve shodě se svou kognitivní předsudečností, a nabídne i existenciálně-komediální perspektivu titulního "monstra". Návrat domů efektivním způsobem propojí osobní rovinu (smrt matky Scully, zmínka o Williamovi z jejích úst) s pracovní (zodpovědnost za vlastní výtvor v případu smrti lidí "starající" se o bezdomovce). A Babylon, ve kterém přibudou agenti Miller a Einstein, variuje střetávání hledisek na tématu odlišného přístupu k náboženské víře, a to spárováním starých postav s novými (Mulder s Einstein, Scully s Millerem). Navíc v době, ve které na sebe mají v seriálech zvolené vypravěčské a stylistické postupy poutat pozornost, je osvěžující vidět neokázalý pořad, který ve velké míře odkazuje na v předchozích sériích ozkoušené (netradiční návaznost epizod, žánrová variabilita, stylistické postupy odpovídající žánrovým konvencím ad.). Akta X (i Akta X X), přestože jim nelze upřít vlivnou pozici tehdy i teď, se z dobových trendů vždy vymykala, byť stále zůstávají prvotřídním zástupcem quality TV.
DVD:
Všech deset sezón Akt X u nás vychází v souborném balení poprvé. Kolekce obsahuje již dříve vydaných a beznadějně vyprodaných devět sérií, k nimž nově přidává poslední desátou. Všechny jsou umístěny do stylového embosovaného kartónového boxu, ve kterém se nachází devět silnějších a jeden tradičně tlustý amaray (plastový obal) s celkem 62 disky. Na nich se rozprostírá celkem 208 epizod v originálním znění s titulky i s původním televizním dabingem a velká spousta bonusového materiálu, z nichž jenom ten k poslední mini-sérii má české titulky, a to ještě ne k trojici audiokomentářů. Někomu může vadit, že kultovní seriál je u nás dostupný pouze na starším typu nosičů. Byli jsme ale ušetřeni kontroverze se změnou obrazového formátu u prvních čtyř sérií a přišli jsme pouze o čtveřici osvětlujících dokumentů věnovaných mytologii, jeden celovečerní film o poslední dvouepizodě deváté série a záznam panelu z WonderConu. Bontonfilm navíc možné vydání na Blu-rayi nevyvrátil, pouze se oficiálně ví, že na letošek není plánováno. Jiní mohou mít problém s tím, že je možné si zakoupit pouze celek, byť cenově výhodný a v povedeném balení. Na konci října tohoto roku by však měly být jednotlivé série k sehnání i samostatně pro ty, kteří si chtějí doplnit dříve nezakoupené, potažmo ty, kteří o obzvlášť pozdější etapy bez Muldera nestojí.
OBRAZ A ZVUK:
Akta X vypadají a zní podle očekávání, tj. s každou další sérií čím dál tím lépe, přičemž té poslední nelze moc co vyktnout, když se vezme v potaz typ nosiče a omezená kapacita na disk. Výše uvedená kontroverze ohledně obrazového formátu se týkala uvedení na BD, na nichž jsou první čtyři série prezentovány nikoliv v původním poměru stran 1.33:1 (akademický, potažmo televizní formát s pruhy po stranách), nýbrž ve 1.78:1 ("roztažený", s více obrazovými informacemi po stranách, ale ztrácející některé v horní a spodní části obrazu). Na DVD je vše v původním formátu, čili čtyři řady v 1:33:1, následujících šest v 1.78:1.Ačkoliv se o filmovém looku v souvislosti se seriály začalo výrazně psát a hovořit teprve nedávno díky fenoménu quality TV, Akta X již od svých počátků vypadala filmově (časté celky, situování do exteriérů, propracované interiéry, velkolepé scény s různými typy praktických a vizuálních efektů apod.). Na starším typu nosiče bohužel detailnost předkamerového prostoru tolik nevynikne, ale pleťovky a vůbec barevná paleta jsou reprodukovány věrně. Do toho ovšem, což je taktéž chybně přičítáno až pozdějším zástupcům quality TV, seriál experimentoval se stylem. V tmavých sekvencích se mnohé ztratí, ale je třeba si uvědomit, že tvůrci namísto komplikovaného dosvěcování upřednostňovali "přírozené" světlo z baterek, čemuž desátá mini-série skládá v několika momentech hold. U okázalých pokusů se stylem, jako je epizoda zdánlivě točená na jeden záběr, díl imitujíci postupy reality-show či mexická část s výrazným zrnem a přepáleným kontrastem, jsou záměry reprodukovány věrně. Nevýhodou je, že vyšší - byť ne vysoké - rozlišení odhaluje nedostatky některých triků, a to včetně těch stylistických (například skryté střihy ve zmiňované jednozáběrové epizodě).
Zvuk za kvalitou obrazu zaostává, byť i zde platí, že je lepší s každou další sérií. Prvních devět má originální znění stejně jako původní český dabing pouze ve stereu, ve kterém jsou dobře slyšitelné dialogy a vynikne několik výrazných sekvencí, ale zanikají efekty prostředí. Desátá minisérie nabízí pětikanálový mix, který má výborně rozmixované zvukové efekty (přílet helikoptéry či výbuch lodi v prvním díle, pisklavý zvuk z druhé epizody ad.) a krystalicky čisté dialogy, a český dabing známý z uvedení na Prima Cool. K verzi v českém znění je třeba uvést, že i když byly na našich televizních obrazovkách některé díly cenzurovány (chyběly některé explicitní záběry), nosiče pro domácí kino tyto zásahy nepoznamenaly. Platí ovšem, že dabovaná varianta je oproti originální dobře o třídu slabší, protože - jak se stalo zvykem - namísto prostorového mixu a budování atmosféry mají výrazné momenty tendenci upozaďovat ostatní složky zvuku (dialogy, hudbu apod.).
BONUSY:
Akta X patří ve světě po bonusové stránce mezi nejlépe vybavené seriály vůbec, na tuzemském trhu jsou tím bezkonkurenčně nejlepším. Zhlédnutí a vyslechnutí všeho zabere více než den, ale je třeba umět anglicky, protože materiály k prvním devíti sériím neobsahují žádné titulky; k desáté jsou české na bonusovém disku, u audiokomentářů nikoliv. Je toho víc, než co uvádí zadní strany obalů, míň, než co je na modrých discích v zahraničí (žádné dokumenty o mytologii, celovečerní film o závěru série a záznam diskuzního panelu). A slibovanou pilotní epizodu seriálu Milénium byste navzdory příslibu na obalu hledali ve výbavě předposlední série zbytečně, ale ona cross-overová samozřejmě nechybí.
Bonusy prvních devíti sérií jsou svou koncepcí velmi podobné. Na discích s epizodami najdeme k některým mezinárodní klipy (vybrané krátké sćeny v různých jazykových verzích - nejčastěji německé, italské, japonské, kastilské). U prvních dvou sérií nechybí krátké video z natáčení či rozpracovaný trikový záběr, od třetí série dál jsou nezbytnou součástí seznamy herců ke každému dílu. Nechybí ani vystřižené scény (včetně přítele Scully z pilotu či prvního polibku Muldera a Scully ze čtvrté série!), které si lze pustit začleněné do míst, kde měly původně být. Kultovní Domov má dokonce alternativní a nemálo znepokojivou zvukovou stopu, která obsahuje necenzurovaný "teaser" (předtitulkovou sekvenci) nepřijatelný pro původní televizní uvedení. A když jsem u dodatečných zvukových stop, nechybí informativní audiokomentáře tvůrců (nejčastěji Franka Spotnitze, Chrise Cartera a Kima Mannerse), i když až od třetí série a povětšinou jenom u dvou-tří částí, ale aspoň těch mytologických.
Na bonusových discích se něco z výše uvedeného opakuje (video z natáčení a rozpracovaný trikový záběr z prvních dvou řad, k vystřiženým scénám od třetí řady dál přibyl volitelný audiokomentář někoho z režisérů/scenáristů zdůvodňující nepoužití natočeného). Většinu však tvoří další materiály, byť převážně propagačního rázu. Platí to jak pro televizní upoutávky (10s a 20s verze pro každý díl, pilotní má navíc minutovou, od třetí série možnost přehrát vše dohromady), tak pro videa typu making-of. Příkladem toho jsou tzv. Behind the Truth, což jsou minutu dlouhé featuretty k vybraným epizodám z prvních pěti sérií. Řeší se v nich mnohé: v prvních dvou monstra týdne, vedlejší mytologické postavy, casting známých herců či běžné i mimozemské rekvizity; ve třetí sérii zejména různé filmařské volby (názvy epizod, záměrně špatné triky v komediální epizodě, vedení kamery a svícení); ve čtvrté se pozornost přesouvá k trikům, ale probrány jsou i kostýmy či změna úvodních titulků; u páté dokonce promlouvá rešeršér zajišťující přesnost oněch konspiračních teorií, ovšem nejsou opomenuty ani přízemnější věci (herci objevující se v různých rolích napříč sériemi, make-up postavy Mutato, hraní několika verzí sebe sama, účesly Scully apod.). Krátká stopáž je však dost limitující a neumožňuje větší vhled.
O něco informativnější je rozbor vizuálních efektů s komentářem (poprvé od Mata Becka, poté pouze od Paula Rabwina), jehož zhlédnutí ke každé sérii zabere kolem deseti až patnácti minut, přičemž se s tímto bonusem setkáváme od třetí řady dál. Zajímavé není ani tak sledování několika fází vývoje triků (od hrubé počítačové grafiky přes natáčení po výsledný záběr či scénu), ale spíše doprovodné mluvené slovo, které odtajňuje přístup k nim: hlavně monstra díky atmosféře nechat v temnotách, zatímco se u mytologických částí snažit o co největší autenticitu. Tyto ještě k prvním dvěma sezónám doplňují krátké, povětšinou půlminutové klipy - k první trikový z epizody Padlý anděl, k druhé z natáčení trojice epizod (Konec hry, Humbug, Anasazi).
Na bonusových discích k prvním třem řadám najdeme ještě vždy dvanáct krátkých povídání Chrise Cartera (na obrázku vlevo). K první sérii víc než půl hodiny mluví o svých inspiracích (jinými seriály, lidmi, které poznal a podle kterých modeloval ústřední dvojici, předobrazu postavy Hluboké hrdlo), o postavách, jejich vývoji a castingu (Scully, Skinner, Muž s cigaretou) i tricích (Toombs, "thingovský" díl). U druhé série se více věnuje mytologii dané souhrou okolností (otěhotnění Anderson, maskování jejího těhotenského břicha a nutnost osvětlení její absence v seriálu), ale neopomene se zmínit ani o své první zkušenosti s režií a o první komediální epizodě vůbec (Humbug). Při povídání o třetí sérii se mytologie dostává do středu zájmu (smrt Mulderova otce, natočení pitvy mimozemšťana, černý olej a další), až za ní jsou jednoduché (díl Kancelářská sponka) či komplikované triky (výbuch vlaku v části 731) a odtajnění různých více či méně zjevných odkazů (na Válku světů ve Válce coprophagů, Bibli v Apokryfech či na Karamazovi v Talitha Cumi).
Vedle výše zmíněných krátkých, tematicky zaměřených featurettů najdeme ke každé z devíti řad vždy alespoň jeden souborný dokument o sérii. Jsou nazvány Pravda o (příslušné řadě), mají od jedenácti minut (nejkratší k první) ke dvaceti pěti minutám (nejdelší ke čtvrté) a bohužel často opakují dříve viděné a slyšené. Jejich největší slabinou není nadbytečnost informací, ale určitá povšechnost. V Pravdě o první řadě (cca 11 min.) se probere prosazování námětu, obsazování, produkční hodnoty a oblíbené epizody. V Pravdě o druhé řadě (cca 14 min.) je témat ještě víc, namátkou nové postavy - X a Muž s cigaretou, svícení, vystřižené scény, režie první komediální epizody a mytologie z důvodu těhotenství Anderson. V Pravdě o třetí řadě (cca 20,5 min.) se ještě více posiluje probírání mytologie (pomsta za vraždu sestry, černá tekutina, výbuch vlaku s pitvaným mimozemšťanem), ale i otázka cenzury (rozpad těla). V Pravdě o čtvrté řadě (cca 24 min.) je akcentování mytologického rozměru (smrt postav, díl Memento Mori) a boření hranic (absence zvuku v teaseru epizody Domov) ještě umocněno.
Pravda o páté řadě (cca 18,5 min.) je nejsoustředenější, protože pojednává o tom, jak vše muselo být předem naplánované, protože jednak měl navazovat první celovečerní film, jednak se předpokládalo, že tato řada bude poslední. Dokument doplňuje krátké (cca 2 min.) promo na něj s vyjádřením tvůrců (Carter) a herců (Duchovny, Gillian) a hlavně rozsáhlý making of Uvnitř Akt X (cca 43,5 min.) mapující prvních pět řad se zaměřením na tu "poslední". Na přetřes přijdou základy seriálu (pojetí Muldera a Scully), nezbytná mytologie (Mulder/Samantha, jejich vztah k Muži s cigaretou, únos Scully, dcera Emily), výrazné postavy (Skinner, Hluboké hrdlo, X), ale i náročné povedené (vlak, lanovka) i nepovedené (časté odbourávání se Anderson) scény během natáčení. Od tohoto účtujícího dokumentu začínají i ty k dalším sériím nabírat jednotnější podobu, protože mají navzdory letem světem (epizodami) sjednocující téma.
Pro Pravda o šesté řadě (21 min.) je příznačné motto "dělat věci jinak": natáčení se přesunulo z kanadského Vancouveru do Los Angeles, tvůrci si stanovovali různá omezení a zároveň výzvy (zdánlivě jednozáběrový díl se zamaskovanými střihy a herci mluvící nikoliv ve svých mateřských jazycích), poprvé dvoudílná komediální epizoda, zcela nová konspirace ohledně počátků lidstva ad. Stejně jako v předchozím případě, i v tomto nechybí dvouminutové promo na dokument, které je o sblížení Scully a Muldera. Pravda o sedmé řadě (20 min.) je zase o návratu k monstrům týdne a o uzavření mytologických linií (únos Samanthy, cross-over se seriálem Milénium, resp. jeho dovyprávění), protože mohlo jít o poslední sérii. Pravda o osmé řadě (23 min.) vše představuje jako "nový počátek": nejenom nové úvodní titulky, ale i postavy, hudební téma napsané pro Scully apod. Tento "nový počátek" je zároveň představován jako "návrat na počátek" - k monstrům týdne, k únosům apod. Pravda o deváté řadě (cca 21 min.) slibuje, co avizovaly dokumenty i název posledního dvoudílu: pravdu - poskytnutí odpovědí na otázky položené v předchozích sériích. K posledním třem řadám jsou ještě profily Skinnera (cca 6,5 min.), Samanthy Mulder (cca 5,5 min.), Doggeta (6,5 min.), Kryceka (6,5 min.), Monicy Reyes (cca 7min.) a Brada Follmera (cca 8 min.), které vznikly při příležitosti vydání několika mytologických epizod v evropských zemích na VHS. A předchozích devět sérií shrnuje trojice rekapitulujících dokumentů na samostatném bonusovém disku, kdy nejkratší Zamyšlení nad Akty X (18 min.) sestává z rozhovorů se slavnými osobnostmi a jejich názoru na celý fenomén, dva tři a čtvrt hodinové Tajemství Akt X (45 min.) a Další tajemství Akt X (46 min.) jsou v podstatě zbytečnou kompilací záběrů ze seriálu a doprovodného kontextového komentáře.
Bonusy k desáté řadě jsou jednotnější, svým pojetím - zacílením na fanoušky a fanynky - navazují na přídavné materiály z BD vydání druhého celovečerního filmu Akta X: Chci uvěřit. Vedle dvou vystřižených scén (nedokončená z první a prodloužená - taneční - z páté o celkové délce cca šest minut), nepovedených scén (devět minut přeřeků a různých legrácek během natáčení), featurettu Zelená produkce (2 min.) propagujícího ekologizaci a krátkého filmu Grace (9 min., od koordinátorky skriptu Karen Nielsen) s post-apo atmosférou a překvapivým zvratem jsou hlavní tři dokumenty.
Desetiminutový featurette Monstra týdne je ohlédnutím za předchozími devíti řadami, kdy z každé je vybráno jedno reprezentativní monstrum (Tooms, Flukeman, Robert Patrick Modell, Peacockovi, hmyzí netvor, halucinogenní houba, Donnie Pfaster okultní spolek věřící na znovuzrození Krista, Braydiovi). Za výběr je zodpovědný člověk, který má o seriálu podcast a který se objevil ve vedlejší roli v epizodě Setkání s příšerodlakem. Nostalgie se zde pomalu rozjíždí, ke slovu se dostává fanoušek.
Ve více než padesátiminutovém dokumentu o dvou mytologických dílech Natáčení Boje jsou fanoušci a fanynky ukázáni/y jako důležitá součást celého x-ovského fenoménu. Dozvíme se, že seriál se dočkal tolika sérií právě díky nim; je nám ukázáno, jaké reakce měla první upoutávka na conech; je nám osvětlena typologie fanoušků/fanynek (shippers: chtějí párování Muldera a Scully, no-roms: chtějí zachovat vztah mezi nimi v profesní rovině). Shippeři/shipperky i no-roms jsou ujištěni, že na desáté řadě dělají jednak lidé, kteří byli se seriálem od začátku, plus noví, kteří/které byli/y fanoušky a fanynkami v době vysílání. Krom toho zjistíme, jak se tvůrci potýkali s aktualizací (zasazení do postsnowdenovské éry) a realizací některých scén (havárie UFO, rozhovor Svety a Muldera, porod mimozemského dítěte...).
Sezóna X, rozdělená na třináct kratších dokumentů přehratelných samostatně i dohromady (83 min.!), pokrývá vše možné o všech dílech mini-série a připomíná bonus Behind the Truth z předchozích sérií. Jsme ujištěni, že se navrátili původní tvůrci (Carter, Wong, Morgan) a že díly jimi napsané a režírované odpovídají jejich poetice (carterovská mytologická dvouepizoda a náboženská, morganovská sebeparodická, wongovská děsivá). Je nám připomenuto, s jakými dřívějšími motivy a tématy (únos, těhotenství a mateřství Scully, postava Williama, upomínka únosu Samanthy, Mulderovy sestry) se pracuje a jak se rozvádí. Pamětníkům a pamětnicím se ztrátou dlouhodobé paměti je odtajněno, na co vše se v průběhu šesti epizod odkazovalo, přičemž nejvíc narážek je ve třetí epizodě Setkání s příšerodlakem (podobnost s Flukemanem, kostým z Kolchaka, zhulenci z třetí řady, červené plavky upomínající na bazénovou scénu z jedné z předchozích řad, jméno zesnulého režiséra na náhrobku, znělka seriálu jako vyzvánění v mobilu a spoustu dalších). A samozřejmě jsou nám prozrazeny i konkrétní filmařské volby (natáčení na mini-Alexu s 8mm objektivem, výbuch budovy, sekvence pod vodou, učení se texaského tance, výběr nepříjemného pisklavého zvuku, použití dronů pro scénu na mostě...).
A komu by nestačily dobře tři hodiny videomateriálů, nechybí audiokomentáře ke třem epizodám (Zakladatelova mutace, Setkání s příšerodlakem a Můj boj 2). U Zakladatelova mutace a Můj boj 2 má hlavní slovo Chris Carter, i když jeho informace o rozhodnutích a různých změnách (včetně pořadí epizod) doplňuje v prvním případě James Wong a v druhém Gabe Rotter. Odlehčené Setkání s příšerodlakem má podobně humorný, ovšem méně informativní komentář Duchovnyho a Anderson(nahráni samostatně) s Kumailem Nanjianim a Darinem Morganem (nahráni samostatně, povídání sloučeno do jedné stopy).
ZÁVĚR:
Akta X patří ve světě po bonusové stránce mezi nejlépe vybavené seriály vůbec, na tuzemském trhu jsou tím bezkonkurenčně nejlepším. Zhlédnutí a vyslechnutí všeho zabere více než den, ale je třeba umět anglicky, protože materiály k prvním devíti sériím neobsahují žádné titulky; k desáté jsou české na bonusovém disku, u audiokomentářů nikoliv. Je toho víc, než co uvádí zadní strany obalů, míň, než co je na modrých discích v zahraničí (žádné dokumenty o mytologii, celovečerní film o závěru série a záznam diskuzního panelu). A slibovanou pilotní epizodu seriálu Milénium byste navzdory příslibu na obalu hledali ve výbavě předposlední série zbytečně, ale ona cross-overová samozřejmě nechybí. Bonusy prvních devíti sérií jsou svou koncepcí velmi podobné. Na discích s epizodami najdeme k některým mezinárodní klipy (vybrané krátké sćeny v různých jazykových verzích - nejčastěji německé, italské, japonské, kastilské). U prvních dvou sérií nechybí krátké video z natáčení či rozpracovaný trikový záběr, od třetí série dál jsou nezbytnou součástí seznamy herců ke každému dílu. Nechybí ani vystřižené scény (včetně přítele Scully z pilotu či prvního polibku Muldera a Scully ze čtvrté série!), které si lze pustit začleněné do míst, kde měly původně být. Kultovní Domov má dokonce alternativní a nemálo znepokojivou zvukovou stopu, která obsahuje necenzurovaný "teaser" (předtitulkovou sekvenci) nepřijatelný pro původní televizní uvedení. A když jsem u dodatečných zvukových stop, nechybí informativní audiokomentáře tvůrců (nejčastěji Franka Spotnitze, Chrise Cartera a Kima Mannerse), i když až od třetí série a povětšinou jenom u dvou-tří částí, ale aspoň těch mytologických.
Na bonusových discích se něco z výše uvedeného opakuje (video z natáčení a rozpracovaný trikový záběr z prvních dvou řad, k vystřiženým scénám od třetí řady dál přibyl volitelný audiokomentář někoho z režisérů/scenáristů zdůvodňující nepoužití natočeného). Většinu však tvoří další materiály, byť převážně propagačního rázu. Platí to jak pro televizní upoutávky (10s a 20s verze pro každý díl, pilotní má navíc minutovou, od třetí série možnost přehrát vše dohromady), tak pro videa typu making-of. Příkladem toho jsou tzv. Behind the Truth, což jsou minutu dlouhé featuretty k vybraným epizodám z prvních pěti sérií. Řeší se v nich mnohé: v prvních dvou monstra týdne, vedlejší mytologické postavy, casting známých herců či běžné i mimozemské rekvizity; ve třetí sérii zejména různé filmařské volby (názvy epizod, záměrně špatné triky v komediální epizodě, vedení kamery a svícení); ve čtvrté se pozornost přesouvá k trikům, ale probrány jsou i kostýmy či změna úvodních titulků; u páté dokonce promlouvá rešeršér zajišťující přesnost oněch konspiračních teorií, ovšem nejsou opomenuty ani přízemnější věci (herci objevující se v různých rolích napříč sériemi, make-up postavy Mutato, hraní několika verzí sebe sama, účesly Scully apod.). Krátká stopáž je však dost limitující a neumožňuje větší vhled. O něco informativnější je rozbor vizuálních efektů s komentářem (poprvé od Mata Becka, poté pouze od Paula Rabwina), jehož zhlédnutí ke každé sérii zabere kolem deseti až patnácti minut, přičemž se s tímto bonusem setkáváme od třetí řady dál. Zajímavé není ani tak sledování několika fází vývoje triků (od hrubé počítačové grafiky přes natáčení po výsledný záběr či scénu), ale spíše doprovodné mluvené slovo, které odtajňuje přístup k nim: hlavně monstra díky atmosféře nechat v temnotách, zatímco se u mytologických částí snažit o co největší autenticitu. Tyto ještě k prvním dvěma sezónám doplňují krátké, povětšinou půlminutové klipy - k první trikový z epizody Padlý anděl, k druhé z natáčení trojice epizod (Konec hry, Humbug, Anasazi).
Na bonusových discích k prvním třem řadám najdeme ještě vždy dvanáct krátkých povídání Chrise Cartera (na obrázku vlevo). K první sérii víc než půl hodiny mluví o svých inspiracích (jinými seriály, lidmi, které poznal a podle kterých modeloval ústřední dvojici, předobrazu postavy Hluboké hrdlo), o postavách, jejich vývoji a castingu (Scully, Skinner, Muž s cigaretou) i tricích (Toombs, "thingovský" díl). U druhé série se více věnuje mytologii dané souhrou okolností (otěhotnění Anderson, maskování jejího těhotenského břicha a nutnost osvětlení její absence v seriálu), ale neopomene se zmínit ani o své první zkušenosti s režií a o první komediální epizodě vůbec (Humbug). Při povídání o třetí sérii se mytologie dostává do středu zájmu (smrt Mulderova otce, natočení pitvy mimozemšťana, černý olej a další), až za ní jsou jednoduché (díl Kancelářská sponka) či komplikované triky (výbuch vlaku v části 731) a odtajnění různých více či méně zjevných odkazů (na Válku světů ve Válce coprophagů, Bibli v Apokryfech či na Karamazovi v Talitha Cumi). Vedle výše zmíněných krátkých, tematicky zaměřených featurettů najdeme ke každé z devíti řad vždy alespoň jeden souborný dokument o sérii. Jsou nazvány Pravda o (příslušné řadě), mají od jedenácti minut (nejkratší k první) ke dvaceti pěti minutám (nejdelší ke čtvrté) a bohužel často opakují dříve viděné a slyšené. Jejich největší slabinou není nadbytečnost informací, ale určitá povšechnost. V Pravdě o první řadě (cca 11 min.) se probere prosazování námětu, obsazování, produkční hodnoty a oblíbené epizody. V Pravdě o druhé řadě (cca 14 min.) je témat ještě víc, namátkou nové postavy - X a Muž s cigaretou, svícení, vystřižené scény, režie první komediální epizody a mytologie z důvodu těhotenství Anderson. V Pravdě o třetí řadě (cca 20,5 min.) se ještě více posiluje probírání mytologie (pomsta za vraždu sestry, černá tekutina, výbuch vlaku s pitvaným mimozemšťanem), ale i otázka cenzury (rozpad těla). V Pravdě o čtvrté řadě (cca 24 min.) je akcentování mytologického rozměru (smrt postav, díl Memento Mori) a boření hranic (absence zvuku v teaseru epizody Domov) ještě umocněno.
Pravda o páté řadě (cca 18,5 min.) je nejsoustředenější, protože pojednává o tom, jak vše muselo být předem naplánované, protože jednak měl navazovat první celovečerní film, jednak se předpokládalo, že tato řada bude poslední. Dokument doplňuje krátké (cca 2 min.) promo na něj s vyjádřením tvůrců (Carter) a herců (Duchovny, Gillian) a hlavně rozsáhlý making of Uvnitř Akt X (cca 43,5 min.) mapující prvních pět řad se zaměřením na tu "poslední". Na přetřes přijdou základy seriálu (pojetí Muldera a Scully), nezbytná mytologie (Mulder/Samantha, jejich vztah k Muži s cigaretou, únos Scully, dcera Emily), výrazné postavy (Skinner, Hluboké hrdlo, X), ale i náročné povedené (vlak, lanovka) i nepovedené (časté odbourávání se Anderson) scény během natáčení. Od tohoto účtujícího dokumentu začínají i ty k dalším sériím nabírat jednotnější podobu, protože mají navzdory letem světem (epizodami) sjednocující téma. Pro Pravda o šesté řadě (21 min.) je příznačné motto "dělat věci jinak": natáčení se přesunulo z kanadského Vancouveru do Los Angeles, tvůrci si stanovovali různá omezení a zároveň výzvy (zdánlivě jednozáběrový díl se zamaskovanými střihy a herci mluvící nikoliv ve svých mateřských jazycích), poprvé dvoudílná komediální epizoda, zcela nová konspirace ohledně počátků lidstva ad. Stejně jako v předchozím případě, i v tomto nechybí dvouminutové promo na dokument, které je o sblížení Scully a Muldera. Pravda o sedmé řadě (20 min.) je zase o návratu k monstrům týdne a o uzavření mytologických linií (únos Samanthy, cross-over se seriálem Milénium, resp. jeho dovyprávění), protože mohlo jít o poslední sérii. Pravda o osmé řadě (23 min.) vše představuje jako "nový počátek": nejenom nové úvodní titulky, ale i postavy, hudební téma napsané pro Scully apod. Tento "nový počátek" je zároveň představován jako "návrat na počátek" - k monstrům týdne, k únosům apod. Pravda o deváté řadě (cca 21 min.) slibuje, co avizovaly dokumenty i název posledního dvoudílu: pravdu - poskytnutí odpovědí na otázky položené v předchozích sériích. K posledním třem řadám jsou ještě profily Skinnera (cca 6,5 min.), Samanthy Mulder (cca 5,5 min.), Doggeta (6,5 min.), Kryceka (6,5 min.), Monicy Reyes (cca 7min.) a Brada Follmera (cca 8 min.), které vznikly při příležitosti vydání několika mytologických epizod v evropských zemích na VHS. A předchozích devět sérií shrnuje trojice rekapitulujících dokumentů na samostatném bonusovém disku, kdy nejkratší Zamyšlení nad Akty X (18 min.) sestává z rozhovorů se slavnými osobnostmi a jejich názoru na celý fenomén, dva tři a čtvrt hodinové Tajemství Akt X (45 min.) a Další tajemství Akt X (46 min.) jsou v podstatě zbytečnou kompilací záběrů ze seriálu a doprovodného kontextového komentáře.
Bonusy k desáté řadě jsou jednotnější, svým pojetím - zacílením na fanoušky a fanynky - navazují na přídavné materiály z BD vydání druhého celovečerního filmu Akta X: Chci uvěřit. Vedle dvou vystřižených scén (nedokončená z první a prodloužená - taneční - z páté o celkové délce cca šest minut), nepovedených scén (devět minut přeřeků a různých legrácek během natáčení), featurettu Zelená produkce (2 min.) propagujícího ekologizaci a krátkého filmu Grace (9 min., od koordinátorky skriptu Karen Nielsen) s post-apo atmosférou a překvapivým zvratem jsou hlavní tři dokumenty. Desetiminutový featurette Monstra týdne je ohlédnutím za předchozími devíti řadami, kdy z každé je vybráno jedno reprezentativní monstrum (Tooms, Flukeman, Robert Patrick Modell, Peacockovi, hmyzí netvor, halucinogenní houba, Donnie Pfaster okultní spolek věřící na znovuzrození Krista, Braydiovi). Za výběr je zodpovědný člověk, který má o seriálu podcast a který se objevil ve vedlejší roli v epizodě Setkání s příšerodlakem. Nostalgie se zde pomalu rozjíždí, ke slovu se dostává fanoušek.
Ve více než padesátiminutovém dokumentu o dvou mytologických dílech Natáčení Boje jsou fanoušci a fanynky ukázáni/y jako důležitá součást celého x-ovského fenoménu. Dozvíme se, že seriál se dočkal tolika sérií právě díky nim; je nám ukázáno, jaké reakce měla první upoutávka na conech; je nám osvětlena typologie fanoušků/fanynek (shippers: chtějí párování Muldera a Scully, no-roms: chtějí zachovat vztah mezi nimi v profesní rovině). Shippeři/shipperky i no-roms jsou ujištěni, že na desáté řadě dělají jednak lidé, kteří byli se seriálem od začátku, plus noví, kteří/které byli/y fanoušky a fanynkami v době vysílání. Krom toho zjistíme, jak se tvůrci potýkali s aktualizací (zasazení do postsnowdenovské éry) a realizací některých scén (havárie UFO, rozhovor Svety a Muldera, porod mimozemského dítěte...). Sezóna X, rozdělená na třináct kratších dokumentů přehratelných samostatně i dohromady (83 min.!), pokrývá vše možné o všech dílech mini-série a připomíná bonus Behind the Truth z předchozích sérií. Jsme ujištěni, že se navrátili původní tvůrci (Carter, Wong, Morgan) a že díly jimi napsané a režírované odpovídají jejich poetice (carterovská mytologická dvouepizoda a náboženská, morganovská sebeparodická, wongovská děsivá). Je nám připomenuto, s jakými dřívějšími motivy a tématy (únos, těhotenství a mateřství Scully, postava Williama, upomínka únosu Samanthy, Mulderovy sestry) se pracuje a jak se rozvádí. Pamětníkům a pamětnicím se ztrátou dlouhodobé paměti je odtajněno, na co vše se v průběhu šesti epizod odkazovalo, přičemž nejvíc narážek je ve třetí epizodě Setkání s příšerodlakem (podobnost s Flukemanem, kostým z Kolchaka, zhulenci z třetí řady, červené plavky upomínající na bazénovou scénu z jedné z předchozích řad, jméno zesnulého režiséra na náhrobku, znělka seriálu jako vyzvánění v mobilu a spoustu dalších). A samozřejmě jsou nám prozrazeny i konkrétní filmařské volby (natáčení na mini-Alexu s 8mm objektivem, výbuch budovy, sekvence pod vodou, učení se texaského tance, výběr nepříjemného pisklavého zvuku, použití dronů pro scénu na mostě...).
A komu by nestačily dobře tři hodiny videomateriálů, nechybí audiokomentáře ke třem epizodám (Zakladatelova mutace, Setkání s příšerodlakem a Můj boj 2). U Zakladatelova mutace a Můj boj 2 má hlavní slovo Chris Carter, i když jeho informace o rozhodnutích a různých změnách (včetně pořadí epizod) doplňuje v prvním případě James Wong a v druhém Gabe Rotter. Odlehčené Setkání s příšerodlakem má podobně humorný, ovšem méně informativní komentář Duchovnyho a Anderson(nahráni samostatně) s Kumailem Nanjianim a Darinem Morganem (nahráni samostatně, povídání sloučeno do jedné stopy). Kompletní série Akt X spadá do kategorie "musíte mít", přestože má několik nedostatků. Jedním z nich je, že u nás vychází pouze na starším typu nosičů, což na jednu stranu znamená přítomnost původního českého dabingu a opadnutí kontroverze ohledně změny formátu u prvních čtyř řad, na druhou stranu je obraz a zvuk poslabší. Dalším je nepřítomnost dvou celovečerních filmů, kdy první mytologický přemosťuje pátou a šestou sérii a druhý tu devátou a desátou. A v neposlední řadě je to absence českých a vůbec jakýchkoliv titulků u bonusových materiálů k prvním devíti řadám. Pokud se ale pominou tyto výtky, je kompletní série Akt X za výhodnou cenu a ve stylovém balení jasnou koupí. Zvlášť pokud jste si nepořizovali předchozí samostatné DVD kolekce a pokud nesdílíte názor o úpadku seriálu v posledních třech řadách.
