Disney má dlouhou tradici animovaných počinů s antropomorfizovanými zvířaty, ale ta ponechává v lidské společnosti, potažmo je v menším počtu případů přesazuje do vlastního světa, aniž by byla překročena bezpečná hranice bajky s ponaučením. Letošní animák Zootropolis: Město zvířat na tuto tradici velmi sebeuvědoměle navazuje, když na řadu titulů z minulosti odkazuje, ale zároveň ji přepracovává, když se blíží společensko-kritické satiře.Vědomí kinematografické vzdálené i velmi blízké minulosti slouží k vymezení se vůči zmiňované tradici, potažmo produkčnímu cyklu. Jméno slona vedoucího zmrzlinářství odkazuje k Jumbovi z Dumba, ale s tím nesdílí empatii vůči druhým. Judy si podupává stejně jako Dupík z Bambi, ale na rozdíl od něj klame vzhledem a je nebojácným zvířetem. Několikrát se naráží na slavné disneyovské písně ze Záchranářů či Ledového království, ale jenom z těch důvodů, aby se dalo najevo, že tentokrát se vše nevyřeší zpěvem a tancem (ačkoliv i na ten nakonec dojde). Předmětem humoru je dokonce i to, proč zvířata navzdory své přirozenosti chodí oblečená.
Film na osvědčené vypravěčské a žánrové vzorce klasických či kultovních disneyovek upozorňuje, aby se od nich odchýlil. Sám se řadí k tradici detektivních parťáckých podívaných jako Smrtonosná zbraň či 48 hodin (...v Paříži), kterou sám ozvláštňuje ani ne tak zasazením do zvířecího, velmi rozmanitého světa s vlastními propracovanými pravidly a řadou pomrknutí na ten náš, ale zájmem o zodpovězení otázky "proč" spíš než "kdo". Primární není vyřešení toho, kdo stojí za únosy (zdivočelých) zvířat, ale proč k onomu zdivočení docházelo, k jakému účelu mohlo sloužit.Případ je (zdánlivě) rozřešen krátce po hodině času projekce, aby se posléze ukázalo, že vše bylo jinak a zúročila se předtím nastíněná témata. Snímek nepojednává pouze o rasismu, potažmo xenofobii, kdy velmi záslušně ukazuje, že předsudky má každý a je nutná jejich konfrontace se skutečností, případně více než jednou zkušeností. Neopomíjí ani rozměr toho, jak mnohdy nepodložený strach, z kterého pramení xenofobie či rasismus, umocňují média šířením morální paniky i jak s tím vědomě a pro vlastní zájmy pracují vysoce postavené osoby. Kriticky se staví i k (neo)liberalním tendencím, když glosuje, že pozitivní diskriminace je mnohdy pouhým tokenismem a skleněný strop zůstává neproražen.
Zootropolis: Město zvířat se významovou komplexností nepřibližuje pixarovkám, protože v těch je téma spjato s vyprávěním, zatímco zde stojí téma nad vyprávěním, které je mu podřízeno. (Všechny hlavní i vedlejší postavy - lišky, lenochodi, tygři ad. - jsou ukázány v novém světle pro zbourání dříve pro komický či dramatický efekt vytěžených stereotypů; každý ze sebemenších prvků či motivů - nahrávací zařízení ve tvaru mrkve, sprej proti liškám, "houkalové" ad. - je zasazen do nového kontextu.) Naopak je mládeži přístupnou "bakshiovinou": představte si satiry jako Kocour Fritz či Rušná ulice bez explicitního vyobrazení všeho dospěláckého (implicitně je oněch sexuálních narážek nesčetně) a máte Zootropolis. (10/10)
BLU-RAY:
Zootropolis jakožto jeden z nejlepších letošních (animovaných) filmů budou chtít do své sbírky zařadit nejenom rodič(e) pro děti, ale i pro sebe. Proto je na místě upozornit na to, že DVD bude po dobu dvou měsíců od svého vydání (29. 6.) dostupné pouze v prodejnách Albert, zato ale - máte-li slevovou kartičku - za zvýhodněnou cenu. Blu-ray vychází ve třech různých edicích: jednodiskové, která má v plastovém balení film ve 2D a s bonusy; dvoudiskové, která má v odlišném plastovém balení výše zmíněný disk a další s 3D verzí; dvoudiskové, která je v graficky zdařilém, byť poněkud přeplácaném steelbooku s vhodně zvoleným vnitřním artworkem. Poslední jmenovaná varianta bude k zakoupení pouze na e-shopu FilmArena, předchozí dvě mají nadsazenou cenu, aby byla opodstatněna výše exkluzivní edice v plechu. A aby té "radosti" nebylo málo, vedle protěžování jednoho obchodníka s reálným dopadem na neférovou cenovou politiku vůči zákazníkům a zákaznicím kupujícím jinde, film (ve 2D i 3D) nemá DTS-HD Master 7.1, ale pouze DTS 5.1. Bohužel se ochuzování disneyovských titulů stává pro zdejší trh pravidlem, ale pozitivní je, že jsme tentokrát na rozdíl od většiny předchozích disneyovek/pixarovek (Toy Story 3: Příběh hraček, Rebelka, Auta 2, Univerzita pro příšerky, V hlavě) nepřišli o žádné bonusy. Otázkou je, jestli Zootropolis: Město zvířat stojí za tu v porovnání s ostatními tituly nadsazenou cenu.
Featurette Vystřižené scény z BD filmu Zootropolis: Město zvířat (2016)
OBRAZ A ZVUK:
Po obrazové (a do jisté míry i zvukové) stránce nepochybně ano, pokud vám jde pouze o film a na bonusech vám nesejde. Následující řádky se vztahují k jednodiskové verzi s 2D variantou snímku, ale pro úplnost dodávám, že podle zahraničních kritických reflexí je povedený třetí rozměr až na několik výjimek (zhoupnutí na lijánách) směrován dovnitř pro maximální možné pohroužení se do členitého a propracovaného fikčního světa.
Obrazovému přepisu (v rozlišení 2.39:1) nelze nic vytknout, protože možné nedostatky vyplývají z filmařských voleb (nízká hloubka ostrosti vedoucí ke kontrastu mezi ostrým popředím a neostrým pozadím, "měkčení" vycházejízí z nafingování přirozeného světla), a tudíž jsou záměrem. Vyniká zejména rozmanitá barevná paleta odlišující od sebe jak jednotlivá zvířata, tak i rozmanitá a jasně tónovaná prostředí. Detaily srsti nezaostávají, a to ani v nočních pasážích, kde černá působí naprosto přirozeně a nic se v ní neztrácí. Film je navíc určen k opakovanému zhlédnutí na nosičích pro domácí kino, kdy je možné zastavovat obraz a hledat různé narážky skryté v "předkamerovém" prostoru. Jediná výtka, kterou lze na adresu přepisu mít, vychází ze srovnání s nedávno vydanou pixarovkou/disneyovkou Hodný dinosaurus, která díky kombinaci hyperrealistického prostředí a stylizovaných postav mnohem lépe než Zootropolis slouží jako demo materiál. (10/10)
Zvuk je na tom o poznání hůře. Na jednu stranu je hezké, že všechny jazyky jsou u počinu kritizujícím diskriminaci zrovnoprávněny, protože mají stejnou bitovou hloubku i datový tok, ale... oproti civilizovaným zemím světa máme pouze DTS, nikoliv DTS-HD Master 7.1. Rozdíl je znát především na rozmixování zvukových efektů do prostoru a na upřednostňování dialogů/hudby namísto vytvoření prostředí s těmi nejjemnějšími detaily. Samozřejmě nechybí povedený český dabing známý z kin, ale ubírá mu, že dodatečně nepřekládá vtipy v dalších plánech v podobě různých nápisů. (8/10)
Featurette Vystřižené postavy z BD filmu Zootropolis: Město zvířat (2016)
BONUSY:
A pokud vám jde nejenom o kvalitu filmu a obrazového i zvukového přepisu, ale i o bonusy, neměli byste být zklamáni. Citelně chybí pouze audiokomentář, který u pixarovek V hlavě a Hodný dinosaurus patřil k tomu nejlepšímu. Potěšující je, že bonusový materiál na Zootropolis: Město zvířat cílí na dětskému věku odrostlého/odrostlou diváka/divačku, těžko bude(te) - s výjimkou videoklipu k ústřední písni od Shakiry - hledat něco pro děti či mládež. Za nahlédnutí do kreativního procesu to stojí, zvlášť když tematické dokumenty, rozhovory s tvůrci i vystřižené scény či postavy obsahují české titulky.
Zdaleka nejpozoruhodnější je v tomto ohledu nepoužitý materiál: tříminutovka Vystřižené postavy o nepoužitých postavách z předchozích verzí (původně mělo být antagonistou prase!) a s volitelným úvodem dvojice režisérů skoro půl hodiny trvající Vystřizené scény prezentované v různých fázích rozpracovanosti. Především druhý zmíněný bonus ukazuje, že Zootropolis: Město zvířat mohlo být mhohem více břitkou satirou, která nemá disneyfikací otupené hrany, aby byla přístupnou rodinnou podívanou. Dozvídáme se totiž, že celý příběh měl být vyprávěn nikoliv z pohledu Judy, nýbrž z perspektivy cynického Nicka (variace na noir?) - a že nedílnou součástí fikčního světa byl obojek určený pro masožravá (divoká) zvířata.
Featuretty, osvětlující konkrétní filmařské volby spíš než odkrývající jednotlivé fáze vývoje a rozdíly mezi nimi, pojí sdílený rétorický rejstřík vztahování se k disneyovkám. V bez jedné minuty desetiminutovce Původ příběhu o zvířatech slyšíme, že u Disneyho dlouho nevznikl film s oblečenými zvířaty a že tvůrci vyrůstali na 2D animovaných bajkách se satirickými prvky. V bez jedné sekundy desetiminutovce Výzkum - dobrodružství na vlastní kůži se dozvídáme něco nejenom o rešerši filmařů (návštěva Afriky, New Yorku, San Franciska a dalších míst), ale i o tom, jak je nekonvenční disneyovka s oblečenými zvířaty zastupující lidi zabydlena a z jakých prostředí tvůrci čerpali při tvorbě světa příběhu. Sekci Kulaté stoly si lze přehrát buď celou s úvodem Ginnifer Goodwin (osmnáct a půl minuty), nebo po tematických částech (každá cirka šest minut) věnovaných postavám, prostředí a animaci.
Menu BD Zootropolis: Město zvířat (2016)
ZÁVĚR:
Zootropolis: Město zvířat je nejenom (zatím) nejlepším letošním animákem uvedeným do kin, ale i jednou z nejlepších disneyovek za poslední roky. Je komplexní satirou, která svému ústřednímu tématu o překonávání bariér (společenských, myšlenkových...) podřizuje vše včetně vyprávění. Na modrém disku má výborný obrazový přepis, který ale na rozdíl od pixarovských animáků není vzhledem k animátorským a stylistickým volbám vhodný jako demo materiál. Víc než hodina česky otitulkovaných bonusů je díky odkrytí různých fází vývoje nemálo zajímavá (člověka až zamrzí, že nevznikla původní noirová verze cílící na starší publikum), i když citelně chybí audiokomentář. Jediné zklamání představuje ochuzená zvuková stopa, v níž zanikají detaily vykreslující svět příběhu. Navýšení prodejní částky oproti běžné cenové relaci je sice bezprecedentní (neklame-li mě pamět), u rodinného titulu obzvlášť problematická, ale tahle animovaná podívaná za to stojí, i když filmareňáčtí buvoli s monopolem jsou spíš vychytralými lišáky.
Featurette Vystřižené scény z BD filmu Zootropolis: Město zvířat (2016)OBRAZ A ZVUK:
Po obrazové (a do jisté míry i zvukové) stránce nepochybně ano, pokud vám jde pouze o film a na bonusech vám nesejde. Následující řádky se vztahují k jednodiskové verzi s 2D variantou snímku, ale pro úplnost dodávám, že podle zahraničních kritických reflexí je povedený třetí rozměr až na několik výjimek (zhoupnutí na lijánách) směrován dovnitř pro maximální možné pohroužení se do členitého a propracovaného fikčního světa. Obrazovému přepisu (v rozlišení 2.39:1) nelze nic vytknout, protože možné nedostatky vyplývají z filmařských voleb (nízká hloubka ostrosti vedoucí ke kontrastu mezi ostrým popředím a neostrým pozadím, "měkčení" vycházejízí z nafingování přirozeného světla), a tudíž jsou záměrem. Vyniká zejména rozmanitá barevná paleta odlišující od sebe jak jednotlivá zvířata, tak i rozmanitá a jasně tónovaná prostředí. Detaily srsti nezaostávají, a to ani v nočních pasážích, kde černá působí naprosto přirozeně a nic se v ní neztrácí. Film je navíc určen k opakovanému zhlédnutí na nosičích pro domácí kino, kdy je možné zastavovat obraz a hledat různé narážky skryté v "předkamerovém" prostoru. Jediná výtka, kterou lze na adresu přepisu mít, vychází ze srovnání s nedávno vydanou pixarovkou/disneyovkou Hodný dinosaurus, která díky kombinaci hyperrealistického prostředí a stylizovaných postav mnohem lépe než Zootropolis slouží jako demo materiál. (10/10)
Zvuk je na tom o poznání hůře. Na jednu stranu je hezké, že všechny jazyky jsou u počinu kritizujícím diskriminaci zrovnoprávněny, protože mají stejnou bitovou hloubku i datový tok, ale... oproti civilizovaným zemím světa máme pouze DTS, nikoliv DTS-HD Master 7.1. Rozdíl je znát především na rozmixování zvukových efektů do prostoru a na upřednostňování dialogů/hudby namísto vytvoření prostředí s těmi nejjemnějšími detaily. Samozřejmě nechybí povedený český dabing známý z kin, ale ubírá mu, že dodatečně nepřekládá vtipy v dalších plánech v podobě různých nápisů. (8/10)
BONUSY:
A pokud vám jde nejenom o kvalitu filmu a obrazového i zvukového přepisu, ale i o bonusy, neměli byste být zklamáni. Citelně chybí pouze audiokomentář, který u pixarovek V hlavě a Hodný dinosaurus patřil k tomu nejlepšímu. Potěšující je, že bonusový materiál na Zootropolis: Město zvířat cílí na dětskému věku odrostlého/odrostlou diváka/divačku, těžko bude(te) - s výjimkou videoklipu k ústřední písni od Shakiry - hledat něco pro děti či mládež. Za nahlédnutí do kreativního procesu to stojí, zvlášť když tematické dokumenty, rozhovory s tvůrci i vystřižené scény či postavy obsahují české titulky. Zdaleka nejpozoruhodnější je v tomto ohledu nepoužitý materiál: tříminutovka Vystřižené postavy o nepoužitých postavách z předchozích verzí (původně mělo být antagonistou prase!) a s volitelným úvodem dvojice režisérů skoro půl hodiny trvající Vystřizené scény prezentované v různých fázích rozpracovanosti. Především druhý zmíněný bonus ukazuje, že Zootropolis: Město zvířat mohlo být mhohem více břitkou satirou, která nemá disneyfikací otupené hrany, aby byla přístupnou rodinnou podívanou. Dozvídáme se totiž, že celý příběh měl být vyprávěn nikoliv z pohledu Judy, nýbrž z perspektivy cynického Nicka (variace na noir?) - a že nedílnou součástí fikčního světa byl obojek určený pro masožravá (divoká) zvířata.
Featuretty, osvětlující konkrétní filmařské volby spíš než odkrývající jednotlivé fáze vývoje a rozdíly mezi nimi, pojí sdílený rétorický rejstřík vztahování se k disneyovkám. V bez jedné minuty desetiminutovce Původ příběhu o zvířatech slyšíme, že u Disneyho dlouho nevznikl film s oblečenými zvířaty a že tvůrci vyrůstali na 2D animovaných bajkách se satirickými prvky. V bez jedné sekundy desetiminutovce Výzkum - dobrodružství na vlastní kůži se dozvídáme něco nejenom o rešerši filmařů (návštěva Afriky, New Yorku, San Franciska a dalších míst), ale i o tom, jak je nekonvenční disneyovka s oblečenými zvířaty zastupující lidi zabydlena a z jakých prostředí tvůrci čerpali při tvorbě světa příběhu. Sekci Kulaté stoly si lze přehrát buď celou s úvodem Ginnifer Goodwin (osmnáct a půl minuty), nebo po tematických částech (každá cirka šest minut) věnovaných postavám, prostředí a animaci.V povídání o postavách je Zootropolis vztaženo k předchozí disneyovce stejných režisérů Bolt - pes pro každý případ; v povídání o animaci se zase odkazuje na jiné animáky (s Donaldem apod.) a rozvíjí a završuje se to, o čem se mluvilo v pasážích o postavách a prostředí. Disneyovská tradice kreslených či animovaných děl se zvířaty je dokonce uvedena jako to, co přivedlo animátory a animátorky k práci. Z dokumentárních bonusů zbývá už jenom pětiminutovka Muzikotropolis pojednávající o hudbě a krátká Kartotéka zootropské policie, která upozorňuje na skryté vtipy (jak jinak než na minulé a dokonce i budoucí disneyovky či kultovní postavy z nich - Mickeyho) a vybízí k nalezení dalších. (7/10)
ZÁVĚR:
Zootropolis: Město zvířat je nejenom (zatím) nejlepším letošním animákem uvedeným do kin, ale i jednou z nejlepších disneyovek za poslední roky. Je komplexní satirou, která svému ústřednímu tématu o překonávání bariér (společenských, myšlenkových...) podřizuje vše včetně vyprávění. Na modrém disku má výborný obrazový přepis, který ale na rozdíl od pixarovských animáků není vzhledem k animátorským a stylistickým volbám vhodný jako demo materiál. Víc než hodina česky otitulkovaných bonusů je díky odkrytí různých fází vývoje nemálo zajímavá (člověka až zamrzí, že nevznikla původní noirová verze cílící na starší publikum), i když citelně chybí audiokomentář. Jediné zklamání představuje ochuzená zvuková stopa, v níž zanikají detaily vykreslující svět příběhu. Navýšení prodejní částky oproti běžné cenové relaci je sice bezprecedentní (neklame-li mě pamět), u rodinného titulu obzvlášť problematická, ale tahle animovaná podívaná za to stojí, i když filmareňáčtí buvoli s monopolem jsou spíš vychytralými lišáky.
