Do studia si to totiž jednoho dne nakráčí během přímého přenosu zhrzený a pistolí ozbrojený Kyle (Jack O'Connell), který vsadil na Leeho tip a prohrál v akciích veškeré jmění (protože firma, jejíž akcie nakoupil, neočekávaně a nepochopitelně ztratila ze dne na den 800 milionů dolarů). Leemu nasadí vestu s bombou a s prstem na detonátoru se začne dožadovat odpovědi, proč předpověď nevyšla, a jak je možné, že nějaká prosperující společnost přijde v rámci sekund o téměř miliardu, a nikdo netuší, kam se poděla.
Snímek naštěstí záhy opustí od nadužívání odborných burzovních termínů a ukazování grafů a najede na cestu přímočarého thrilleru o několika lidech ve studiu, kteří se musejí popasovat s nezvyklou situací, jež je ohrožuje na životě. A je to poměrně intenzivní podívaná, v níž nechybí dostatek napětí a kupodivu ani humoru, který je nejčastěji čerpán z narušování diváckých předpokladů, kdy se film v jistých chvílích začne odvíjet jinak, než byste čekali.Hra peněz má přitom poměrně inteligentní scénář i děj, v němž se nikdo nechová moc jako idiot a většina postav jsou profesionálové ve svém oboru (např. kameramani neopouští své pozice, přestože vědí, že jsou v bezprostřední blízkosti výbušniny). Výjimkou je poněkud vystrašený a sám sebou překvapený Kyle, který viditelně improvizuje a dělá chyby. Příjemné jsou momenty, kdy se třeba některým postavám nezadaří provézt nějakou akci tak, jak plánovaly, a musejí vymyslet plán B.
Režie Jodie Foster je v tomto ohledu velmi přesná a je skvělé, jak konzistentně dokázala vyladit hranici mezi seriózními a legračními scénami (což se jí povedlo velmi dobře kupříkladu už v dramatu Pan Bobr, v němž Mel Gibson nosí na ruce v rámci psychoterapie maňáska bobra, a funguje to komediálně i dramaticky). Výborně režíruje zkušené herce, kromě Clooneyho především Julii Roberts v roli režisérky pořadu, která se snaží za všech okolností zachovat chladnou hlavu.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu filmspot.cz.]
Originální trailer filmu Hra peněz
Režie Jodie Foster je v tomto ohledu velmi přesná a je skvělé, jak konzistentně dokázala vyladit hranici mezi seriózními a legračními scénami (což se jí povedlo velmi dobře kupříkladu už v dramatu Pan Bobr, v němž Mel Gibson nosí na ruce v rámci psychoterapie maňáska bobra, a funguje to komediálně i dramaticky). Výborně režíruje zkušené herce, kromě Clooneyho především Julii Roberts v roli režisérky pořadu, která se snaží za všech okolností zachovat chladnou hlavu.Jak hrdinové pátrají po pravdě a po těch ztracených milionech, tak pochopitelně odhalují jisté špinavosti, od nichž se posléze odvíjí pointa filmu. Ta v podstatě spočívá v jednoduchém sdělení, že ne všem velkým korporacím se dá věřit, protože v jejich čele mohou sedět šmejdi. Je to vyznění poněkud banální a je i banálně řečeno, což jde bohužel ruku v ruce s posledními zhruba deseti minutami filmu, v nichž začne náhoda a štěstí přát hrdinům až příliš, což snímku ubere na přesvědčivosti. To je ale asi jediná podstatná výtka, která dobrý dojem z předchozího dění narušuje jen mírně.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu filmspot.cz.]
