V úvodu filmu nás do jeho děje uvede hlas ústředního hrdiny amerického cyklisty Lance Armstronga (Ben Foster). Samotný děj začíná v roce 1993 ve Francii, kdy se mladičký Armstrong stane nejmladším účastníkem etapového závodu Tour De France, což je i téma rozhovoru mezi ním a irským sportovním žurnalistou Davidem Walshem (Chris O'Dowd). Ten zpočátku mladého cyklistu obdivuje, ale později se u něj vynoří pochybnosti o tom, zda Armstrong nebere zakázané prostředky, které zvyšují jeho výkon. Armstrongovi posedlému po vítězství, se poté co porazí rakovinu, podaří znovu nastartovat cyklistickou kariéru, když se zapojí do "Programu" s kontroverzním italským doktorem Michelem Ferrarim (Guillaume Canet). Walsh stále více pochybuje o tom, že byl by Armstrong schopen zvítězit na Tour De France sedmkrát za sebou pouze svou vůlí a schopnostmi. Asi každý, a nemusí to být pouze příznivce cyklistiky, někdy o Lanci Armstrongovi slyšel. Armstrongův život a "největší dopingový skandál všech dob" odhalený v roce 2012, kdy se Armstrong veřejně přiznal v show Oprah Winfrey k tomu, že během Tour De France bral všechny možné dopingové látky, je dostatečně známý. A pokud ne, pak si máte možnost "ve zkratce" projet jeho život v dynamickém a strhujícím Frearsově filmu. Scenárista John Hodge se s filmovým přepisem příliš "nemazlil" a bez zbytečných odboček jede ve strhujícím tempu. Filmová stopáž Frearsova filmu má necelých 100 minut a těm, kteří by čekali zdlouhavý biografický epos ve stylu například Spielbergova Lincolna budou zklamáni.
Naopak příznivcům Dannyho Boeyla, jehož je John Hodge dvorním scenáristou a je zodpovědný za většinu jeho filmů včetně toho nejslavnějšího, "tripového existenciálního" podobenství Trainspotting, by měli být spokojeni. Frears neměl s Hodgeovým dynamickým "tripovitým" stylem žádné problémy a z Armstrongova biopicu udělal strhující jízdu, která vás na hodině a půl pobaví a vyžene vám adrenalin do cyklistických otáček. Skoro dostanete chuť nasednout na kolo. Frears si tu vypomohl klipovitým střihem i hudebními songy známých rockových interpretů jako Ramones nebo Radiohead. V jedné tu chvíli tu zazní dokonce i slavná "Absolventská" melodie Mrs. Robinson. Frears měl kromě nadupaného Hodgeova scenáře také výborné herce. Především Ben Foster podal svůj zatím životní výkon a bez problému tuto náročnou roli zvládnul a celý film na svých bedrech a nohách táhne. Aby do role lépe pronikl, tak sám během natáčení filmu "dopoval". Tvůrci Armstronga ukázali jako mimořádně egocentrického jedince, který je ochotný "jít přes mrtvoly", i když samozřejmě ve filmu (a snad ani v životě) nikoho nezabije. Je tu ale pár momentů, kdy divák trne (tedy já trnul), zda nedojde i na to. Foster tu byl prostě skvostný, a i když je to "pořádný parchant", zvláštním způsobem mu rozumíte a skoro i fandíte. Ve vedlejších rolích se tu objevil například ještě stále více obsazovaný Jesse Plemons v roli Armstrongova stájového kolegy Floyda Landise nebo herecká legenda Dustin Hoffman.
The Program: Pád legendy má všechno, co dělá snímek atraktivním - hodně nosný životní (filmový) příběh se silným nádechem kontroverze, bravurní filmové zpracování, silný herecký výkon, atraktivní herecké obsazení vedlejších rolí a ještě něco navíc. To si ale už doplňte sami. Pokud jste film v kinech neviděli (jako já), pak si ho dejte nyní. Brzy se navíc chystá jeho oficiální česká DVD premiéra (19. února). P.S.: Mimochodem, americká premiéra The Program: Pád legendy proběhne až v březnu (pořád ho tedy můžete vidět dřív než v Americe).
