Základní premisa je prostá: Laura Barns byla pohledná středoškolačka, jejíž život skončil v momentě, kdy neznámý člověk nahrál na internet potupné video s její opilou a poněkud pokakanou existencí. Konec života to byl doslova, jelikož Laura ponížení neunesla a spáchala sebevraždu. O rok později se parta kamarádů účastní skupinového videochatu, do něhož vstoupí záhadný host. Profily vetřelce nesou Lauřino jméno. Jedná se o nepodařený vtip, nebo se mrtvá studentka mstí ze záhrobí?Dějiště: jeden desktop, sociální sítě, chat a občas hned několik souběžných/prolínajících se videí a dialogů. Angličtináři budou v silné výhodě, protože nejednou dochází k situacím, v nichž si někdo povídá a někdo jiný zároveň chatuje; jinak si ovšem tvůrci poradili s "onlajnovou" a netradiční podobou filmu dost dobře. Vývoj příběhu není úplně monotónní a v závěrečné třetině dokonce dochází k solidní eskalaci, byť právě konec s přemírou hysterického jekotu nejvíce inklinuje k zapomenutelné hororové řadovce.
Největší odměnou divákovi je drsná reflexe a nikoliv varovný, ale vyloženě výhružně zdvižený a nekompromisně ukazující prst. V hororech pro mladistvé se často objevují skupiny mladých lidí, jsoucí:
a) úplně nevinné
b) vedené po cestě k polepšení/vykoupení
c) nakonec odhaleny jako větší svině než záporák a po zásluze odpraveny
Odebrat z přátel na to jde trošku jinak. Nepřítelův způsob agrese se jeví jako přímočarý, chladnokrevný akt pomsty, nicméně jeho přemrštěnost je přímo úměrná "statečnosti" internetových diskutérů a bezohledných posměváčků. Film se nesnaží svoje oběti očistit, stmelit, přivést na lepší cestu nebo je dokonce jakkoliv glorifikovat. On se je jednoduše snaží zdeptat a zničit, přičemž k tomu používá jejich nejoblíbenější prostředek. Ve finálním důsledku jde ovšem ještě o kus dál, neboť nenabízí satisfakci ani provinilému divákovi; místo obligátního "chybovat je lidské a vše je možno napravit" sděluje něco ve smyslu "jste zrůdy a měli byste chcípnout". Laciná pudová zábava? Ale kdeže - je to opravdu přemrštěné naprosto stejně jako výše zmíněné výkřiky internetových válečníků, schovaných v bezpečí svého domácího počítače. Pokud bychom koncept převedli do jiných vod, dostali bychom tuctový revenge film. Proti konkurenčním záležitostem je však tenhle kus nebezpečně blízko každodennosti mladých a stává se tak nepřiznanou osinou v jejich zadku. Kdekdo mávne rukou - vždyť je to jen internet. Otázkou zůstává, co si představit pod pojmem "je to jen internet" v časech, kdy se online složka života dávno stala absolutně samozřejmou. A tady se konečně dostává ke slovu i zmiňovaná obyčejnost postav - najde se v nich největší procento sledujících. Gradující zpytování svědomí internetového pitomce je z celého filmu rozhodně nejzajímavější i nejzábavnější. Scény (sebe)mordů jsou sice brutální a zabalené ve slušivém iracionálnu, dohromady ale tvoří sotva několik sekund stopáže a jejich provedení je tím posledním, co by mohlo tvořit středobod (většinový hororový divák rozčarovaně brblá a bolí ho z neustálého chatování hlava).
Každý další zásah smrtky ovšem přináší posun na poli frustrace, neboť jsou odhalovány další a další střípky z nechutného a pokryteckého života ústředních postav. Pokud je na začátku někdo ještě sympatický, v závěru stojí každý morálně ohlodaný až na kost. Málokterý film tak nepříjemně trefně odhaluje povrchnost a přetvářku aktuálních skorodospělých zvyklých komunikovat s kýmkoliv odkudkoliv. Pohodlnost, jednoduchost a nezřídkakdy i bezpečná anonymita jim bere to nejzákladnější, čím by měli disponovat - respekt a slušnost vůči druhým. Tady máte úroky.
Nechci nazývat film ruského režiséra Levana Gabriadzeho převratným nebo snad dokonalým dílem. Z pochopitelných důvodů nebude příliš atraktivní pro mladé ani odroslejší diváky (celý film sestává ze záběrů několika obličejů a internetových oken) a jeho jádro ve skutečnosti příliš originality a sofistikovanosti nenabízí. Jedovatých reflexí pro teenagery jsme tu mimoto už několik měli a některé z nich dokázaly tnout o něco hlouběji (připomeňme si například srbský Klip). Většina z nich ovšem navzdory jedovatosti nekousala. Odebrat z přátel kouše.
