Při rutinní zásahové akci v jednom domě v místní čtvrti se Gary "ztratí" a je opuštěn v nepřátelském území, pronásledován několika radikály z IRA. Hooka zachraní místní protestantský kluk, který mu poskytne útočiště v jedné místní hospodě, která zároveň slouží jako jedna z buněk protestantů. Zde Hook chvíli před ničivou explozí nechtěně spatří, co vidět neměl. A sice to, jak tu protestanté vyrábí bomby za asistence "tajných" MRF (jedna ze složek Britů pracujících v utajení pro britskou armádu). Hookovi je v patách armáda, "tajní" i členové IRA. Jde jen o to, kdo se k němu dostane dřív. Nemusíte se orientovat v nepřehledné a těžko pochopitelné politické situaci, která panovala v roce 1971 v Severním Irsku, abyste pochopili, že tamní situace byla (a je dodnes) složitá a především krvavá. Film 71 debutujícího režiséra Yanna Demangeho je sugestivním způsobem natočené, nic nepřikrášlující drama s válečným podtónem. V zápletce je 71 trochu podobné Spielbergovu Zachraňte vojína Ryana nebo Scottovu Černému jestřábu sestřelen. Ani v kvalitativní stránce zručně natočený filmový debut Yanna Demangeho za dvěma moderními válečnými eposy vůbec nezaostává.
Demange, původem Francouz, ale vyrůstající v Londýně, prokázal ve své celovečerní prvotině neobyčejný filmařský cit pro dramatično i syrovost. 71 netrpí absolutně žádnými symptomy práce začátečníka, i když Demange úplným začátečníkem není, protože má za sebou například práci na televizním seriálu Dead Set z roku 2008. Jeho debut je pozoruhodně kvalitně dramaturgicky ošetřen. Orámován je cestou vojína Hooka nejdříve do akce a posléze z ní. Má jasnou dramatickou stavbu klasického střihu s prologem, konfliktem s peripetiemi a epilogem. Má brilantně napsané dialogy, pevnou režii, rychlý střih, nezadrhávající tempo vyprávění, sugestivní obrazovou stránku včetně funkčního využití ruční kamery a citlivě vybraný hudební podkres. K historické autenticitě zase výraznou měrou přispívá výborná práce kostymérů a make-upistů, takže iluze roku 1971 je dokonalá.Má také mnoho dobrých hereckých výkonů, které ale slouží příběhu a nestrhávají na sebe zbytečně velkou pozornost. A to platí i pro ukázněného Jacka O´Connella v hlavní roli "britského vojína Ryana". O´Connell má za sebou velmi plodný rok 2014, ve kterém se objevil jednak v klasickém blockbusteru (300: Vzestup říše), v ambiciózním, ale nevyváženém válečném eposu Nezlomný a do třetice právě v civilním, ale syrovém dramatu 71, které je ze všech tří jeho loňských snímků tím nejlepším. Ve vedlejších rolích se vedle něho objevují méně známí herci, kteří však všichni bez výjimky hrají bezvadně.
Nejcennějším na snímku 71 je ale jeho nečernobílost a to, že tak složitou situaci nezkresluje a nezjednodušuje a nemění ji na pouhou dobrodružnou akční podívanou typu Vysoká hra patriotů. 71 je brilantně, bezchybně natočené a velmi působivé zobrazení jedné historické epochy a jednoho "nekonečného", neutuchajícího konfliktu, jehož obecnou platnost můžeme nalézt čím dál více i v dnešních dnech (Ukrajina). Mimořádné kvality 71 nebyly přehlédnuty ani na celé řadě filmových festivalů po celém světě. Mohli jste ho vidět například i v Karlových Varech. Premiéruměl na filmovém festivale v Berlíně, kde získal speciální cenu ekumenické poroty. Získal hlavní cenu na athénském filmovém festivalu, nominaci na cenu BAFTA a režisér Demange vyhrál cenu za nejlepší režii na British Independent Awards. Film 71 byste určitě neměli přehlédnout a ignorovat.
P. S.: 71 je natolik sugestivním a komplexním zážitkem, že mu neváhám udělit nejvyšší hodnocení.
