Těžko říct, co dohnalo českého distributora k označení snímku nálepkou "romantický". Poznáš muže svých snů je naopak výsměchem hlavním hrdinům, kteří se pinoží za iluzí ideálního partnera, a myslí si bláhově, že tím dojdou naplnění a věčného štěstí. Na konci si totiž skoro všichni ve výsledku jen pohorší. Ne ovšem divák, který může s novou "allenovkou" strávit příjemných devadesát minut. V Londýně (kde Allen točil už počtvrté) to emocionálně vře. Manželé Alfie (Anthony Hopkins) a Helena (Gemma Jones) se po čtyřiceti letech rozvedli. Helena ucucává z každé lahve, která se namane, a ulítává na radách své kartářky, Alfie se na stará kolena zbláznil do lehké holky bujných tvarů jménem Charmaine (Lucy Punch) a po třech, vlastně spíš dvou měsících se s ní hodlá oženit. Alfieho a Helenina dcera Sally (Naomi Watts) má doma kromě věčně navštěvující a radami nešetřící matky neúspěšného a náležitě frustrovaného spisovatele Roye (Josh Brolin), který s ní (zatím) nechce mít dítě a začíná čím dál víc pokukovat oknem po krásné sousedce Die (Freida Pinto). Zapomněl bych zmínit, že Sally má čím dál větší slabost pro svého sexy šéfa Grega (Antonio Banderas). Prostě chaos. Allenovi bude v prosinci pětasedmdesát let. V tomhle věku už "zasloužilí" umělci nemusejí nikomu nic dokazovat a věrnému publiku ke štěstí stačí, když jejich nové počiny příliš neklesají pod určitou zavedenou úroveň. Žádné experimenty netřeba. Držitel tří Oscarů a celkem jednadvaceti nominací má v posledních letech občas slabší chvilky (Melinda a Melinda, Sólokapr, Užívej si, co to jde), ale vždycky je lepší průměrný Allen než průměr od někoho jiného. Vrcholy první desetiletky nového tisíciletí jsou pro mě jednoznačně dvě Allenovy spolupráce s múzou Scarlett Johansson (Match Point - Hra osudu a Vicky Cristina Barcelona). Letošní novinka se nachází někde uprostřed. Když o tom člověk přemýšlí, Poznáš muže svých snů je vlastně film dost depresivní. Jeho hrdinové se mají docela dobře, ale přesto jsou nešťastní a honí se za přeludy, vidinou lepšího života, který je určitě čeká s novým partnerem. Tím si samozřejmě říkají o problémy a ty na sebe nenechávají čekat. Jednotlivé dějové linie nejsou příliš překvapivé (jak taky asi může dopadnout vztah starého zajištěného chlapa a mladé coury?), ale Allen ještě pořád umí spolehlivě polechtat divákovu bránici. Na rozdíl od starších filmů už ovšem s hrdiny moc nesoucítíme, spíš se jim jen smějeme. Závěrečná deziluze nepostihne jen dva pošetilce, kteří si žijí ve svém vlastním světě. Je to snad poselství starého mistra? Tím nejlákavějším a nejpříjemnějším na novém Allenově snímku je asi jeho hvězdná herecká sestava. Ať už je to omlazený Anthony Hopkins, krásně mimózní Gemma Jones, zajímavě obyčejná Naomi Watts, proti svému typu obsazený Josh Brolin nebo roztomilý Antonio Banderas, z herců jde cítit, že tentokrát role určitě nebrali jen pro peníze. Trochu zamrzí neúčast Nicole Kidman, která měla hrát Hopkinsovu novou partnerku. Mně doposud neznámá Lucy Punch se ale do "její" role pustila s plnou vervou a celým tělem. Vlastně ani nevím, jestli má cenu na film lákat "nezaujaté" publikum. Tenhle Allen určitě nemá stejný potenciál oslovit nové diváky, jako to uměla třeba žhavá španělská Vicky Cristina Barcelona, ale své věrné určitě nezklame. Buďme rádi za každý nový film Woodyho Allena.