Podle motivů známého psychologického románu Václava Řezáče Černé světlo (1940), který se stal svým společenským dosahem nepřímým svědectvím o rozkladném působení fašismu na člověka, o zrodu a triumfu zla, natočil režisér Jaroslav Balík ve scenáristické spolupráci s Vladimírem Borem film s názvem Rytmus 1934. Změna názvu, jmen postav, dějů i celkového vyznění svědčí o autorské snaze vytvořit originální nové dílo, naplněné soudobými myšlenkami, nevázané zcela na válečnou ale spíše obecně lidskou morální problematiku. Dvacetiletý Karel, studující na Baťově škole ve Zlíně, je vyloučen za náhodnou návštěvu přednášky v SSSR - zbortí se mu svět, zoufalý se rozloučí s dívkou a odjíždí do Prahy za bohatým strýcem Kubátem. Začne pracovat v jeho obchodě s hudebninami jako obchodní příručí, získá si důvěru strýce, jeho mladé ženy, účetního Mrázka, oporu nalézá také v příteli, hudebním skladateli Munzarovi. Konflikt nastává z rodícího se vztahu Karla k sestřenici Bobině, která však již chodí s Munzarem a jeho odmítá. V Karlovi se naplno projeví negativní charakterové vlastnosti, dosud skryté za rouškou zdvořilosti. Snaží se nečestným způsobem - očerňováním, donášením, inscenováním nečekaných a nemilých schůzek - získat dívku i souhlas jejích rodičů se sňatkem. Neštítí se ve své dvojakosti ničeho, rozvrací vztah Bobiny i rodinu strýce, který ovšem - snad z blízkosti povah - oceňuje jeho "charakter" penězi. Karlovou vinou je propuštěn Mrázek, který spáchá sebevraždu - vznikne skandál, všichni si uvědomí, koho pokládali za přítele. Strýc je donucen synovce propustit, ale ne na dlouho - takového člověka přece potřebuje do své nové tiskárny, spolehlivého, všeho schopného... Rytmus 1934. Film a doba, č. 8 / 1980, s. 417 - 419.