Sex ve městě (a jeho méně zdařilé pokračování) už není jediným titulem z produkce HBO, který to díky své popularitě dotáhl až k vlastnímu celovečernímu filmu uváděnému v běžné kinodistribuci. Na rozdíl od příběhu Carrie, který v minulosti hojně uváděla například Česká televize, však Vincentův svět nemá mimo svou domovinu takovou popularitu – je totiž silně implementován do tamějšího prostředí, zejména do Los Angeles a průmyslu Hollywoodu, které by nemohlo být českému divákovi vzdálenější. Navíc u nás běžel pouze na prémiovém kanálu HBO, tudíž se nedostal k široké veřejnosti přijímající pouze základní balíček stanic.
Přesto si však jeho celovečerní verze cestu do kin přeci jen našla, snad kvůli lákavé herecké soupisce čítající áčkové celebrity sahající od Marka Wahlberga (na jehož začátcích u filmu je seriál založen) přes Liama Neesona až třeba po Pharella Williamse. Kdo však se seriálem někdy přišel do styku, tak ví, že dané hvězdy v epizodách plní funkci pouhých několikavteřinových cameo rolí, přičemž ústřední dějová linie se soustředí okolo titulního herce Vincenta Chase, který se se svými třemi přáteli (manažerem Ericem, řidičem Turtlem a méně úspěšným bratrem-hercem Johnnym) a zuřivým agentem Arim Goldem potlouká po Hollywoodu a řeší malé i velké problémy související s prací nebo vztahy.
V každé epizodě se navíc na kus řeči staví skutečná osoba z průmyslu, takže je na naprostém denním pořádku, že Vince točí komiksového Aquamana se skutečným Jamesem Cameronem, Velkého Gatsbyho s Martinem Scorsesem nebo se snaží pro svůj film získat Franka Darabonta.
Tvůrce celého seriálu, který po dobu osmi sezón běžel na HBO mezi lety 2004-2011, Doug Ellin zkrátka divákovi nabízí svou značně zidealizovanou verzi továrny na sny, která se reprezentuje jako místo, do něhož by chtěl každý patřit. Hlavní mužské postavy v něm skoro „nepracují“, nicméně neustále mají dost peněz na to, aby se účastnili luxusních párty, jezdili v nejdražších autech, měli nejdražší domy a randili s nejkrásnějšími modelkami (to, že je seriál extrémně šovinistický, co se týče zobrazování žen, to je na jiný článek). Seriál tak vyzařuje zvláštní přitažlivostí světa, do něhož by chtěl každý patřit, ale je těžké se do něj dostat – i když je jasné, že skutečná realita (do které bohužel nenahlédneme) musí být mnohem nudnější, nezáživnější a rutinnější.
Proč tak zdlouhavé psaní o seriálu, když se jedná o recenzi filmu? Celovečerní verze totiž do puntíku naplňuje to, čím byl seriál – a nesnaží se za svou televizní formu jakkoli posunout. Pocit pouhého prodlouženého pobytu v již známém světě funguje až tak, že skoro dvouhodinový film téměř rezignuje na nějaké základní požadavky pro výstavbu dějové linie a působí dojmem k sobě přilepených čtyř epizod seriálu. Řeší se v něm stejná dilemata, problémy, postavy se ocitají ve svých modelových situacích a chovají se přesně tak, jak se od nich čeká. Film tak stále nedokáže vystoupit ze své bubliny, kterou je vlastně „Vincentův svět“ sám – uzavřený fikční svět, který počítá ze znalostí jeho zákonitostí na základě seriálu, a do něhož mohou plně nahlédnout teprve skalní fanoušci.Fanouškovský koncept vlastně celovečerní Vincentův svět ovládá ještě více než Sex ve městě, jehož alespoň první díl byl „dekódovatelný“ i okem nepolíbeného diváka. Aktuální snímek však jen doslova nastavuje kaši, aby mohl přinést velké zadostiučinění jak postavám, tak i fanouškům, kteří si tu celou osmiletou cestu s Vincem a jeho přáteli prošli. Zápletka tedy v podstatě neexistuje a spíše připomíná obyčejnou 25minutovou epizodu roztaženou na celovečerní stopáž – minipříběhy jednotlivých postav se nikam dále nerozvíjejí, staří známí zůstávají stále starými známými a nemění se a tvůrci je jen násilně tlačí do absurdních happyendů, které vypadají jako výběr z nejlepších zakončení seriálu na diskuzních fórech. To však neubírá na tom, že jde povětšinou o důstojné završení osudů, které pravděpodobně už dále rozvedeny nebudou (film v amerických kinech propadl).
Přitažlivost daného světa (o to více, pokud se zajímáte o zákulisí filmu) je však stále silná na to, aby v pouhých scénách i při absenci znalosti příběhového pozadí seriálu dokázala pobavit i na jednoduché bázi obhroublého humoru, nekorektních hlášek, popkulturních odkazů a již zmíněných cameo rolí, které trefně dokreslují hollywoodské zákulisí. Ukazuje se, že pokud je film atraktivně, v tomto případě až fetišisticky, natočen a jsou v něm v přesném poměru dávkovány výše zmíněné ingredience, iluze filmového světa a jeho jednotlivé na sebe nenavazující scénky dokáží převládnout i nad diváckým požadavkem příběhu.
Vincentův svět je nakonec jako jeho postavy – nic neřeší a jen baví jako správný letní „biják“. Pokud si z něj však chcete odnést něco více, čeká vás ještě dlouhá cesta s nakoukáváním seriálu, abyste postavy dokázali vnímat více než jednorozměrně.
