Film otvírá úvodní sekvencí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, kde se speciální agent a prezidentova pravá ruka Morris (Ray Stevenson) stará o všechno potřebné, aby přelet prezidenta Williama Alana Moorea (Samuel L. Jackson) proběhl podle obvyklého plánu. Mezitím přistává v laponské divočině na finském území helikoptéra mezinárodního teroristy a psychopata Hazara (Mehmet Kurtulus), který si na jednom z místních vyzkouší nejnovější střelu země vzduch, kterou hodlá sestřelit prezidentův letoun. O několik kilometrů dále pak jeden z místních obyvatel Tapio (Jorma Tommila) chystá svého třináctiletého syna Oskariho (Onni Tommila) na zkoušku dospělosti. Aby se z Oskariho stal muž, musí ve volné přírodě skolit a sám ulovit nějaké zvíře, obvykle jelena. Prezidentovi ztroskotajícímu uprostřed divočiny zachrání malý Oskari život a společně pak unikají před Hazarovou bandou. Nitky zrady a chystaného prezidentského převratu ale sahají až do Pentagonu, ve kterém prezidentův tým včetně viceprezidenta (Victor Garber), generála Underwooda (Ted Levine), ředitelky CIA (Felicity Huffman) sledují pomocí satelitu "lov na prezidenta". Na pomoc s nastalou situací si přizvou i zkušeného pracovníka a bývalého poradce CIA Herberta (Jim Broadbent). Podaří se prezidenta zachránit?
V Sejmi prezidenta běží všechno pěkně tak, jak by mělo na pořádný akčně-dobrodružný thriller. Jalmari Helander je ve své režii lakonický a přesný. Zbytečně nekličkuje a dodržuje pravidla daného žánru a ukazuje se být zdatným následovníkem jak svého finského předchůdce Rennyho Harlina, tak i akčního klasika Johna McTiernana. Sejmi Prezidenta je kombinací Cliffhangera a Smrtonosné pasti. Horského průvodce Gabea Walkera tu nahradil třináctiletý Oskari, který se ukáže být zdatným budoucím průvodcem, i když v muže dospěje jinak, než si představoval. Skupinka teroristů je také jak vystřižená z obou uvedených zástupců akčního žánru, i když Mehmet Kurtulus postrádá charisma Alan Rickmana, představitele Hanse Grubera ze Smrtonosné pasti.Helander ale udělal jednu velmi dobrou hereckou volbu, když do hlavní role obsadil Samuela L. Jacksona. A i když chtěl Helander původně do této role obsadit Mela Gibsona, je nakonec dobře, že tuto roli zahrál právě Jackson. Ten je v ní naprosto výborný a je příjemné vidět ho hrát zase trochu jiný typ role než obvykle. Když prezident v ohrožení nedokáže natáhnout kouhoutek automatické zbraně, naprosto mu to věříme. Když pak už o něco později na chvíli odhodí svůj ňoumovský image a s drsnou průpovídkou na rtech ze zbraně vystřelí, je to jako kdybychom na chvíli měli možnost vidět starého dobrého Julese Winnfielda z Pulp Fiction, jeho nejslavnější roli.
Výborný je také mladý finský herec Onni Tommila, který je Jacksonovi vyrovnaným spoluhráčem a z jejich nerovnoměrného postavení (nejmocnější muž světa versus malý chlapec) i z jejich naprosto rozdílného způsobu života (Američan versus Fin) plyne to správné napětí. Herecká chemie mezi oběma zkrátka pěkně jiskří. Tato hlavní část hereckého castingu byla tedy zvolena skvěle. Vhodně vybráni jsou i herci ve vedlejších rolích. Za zmínku ještě stojí charakterní britský herec Jim Broadbent, který si svou překvapivě zápornou figurku splétající nitky zrady v zákulisí vystřihnul s nenucenou lehkostí ostříleného profesionála. Akční scény uprostřed vizuálně atraktivní finské krajiny jsou natočené zručně a místy jsou záměrně přehnané, což vůbec nevadí. Naopak zřetelná nadsázka dělá ze Sejmi prezidenta film s nadhledem, který se nebere smrtelně vážně. Celkově je Sejmi prezidenta osvěživě působícím akčním snímkem, při kterém vám ta necelá hodina a půl uteče jako nic. Nejde o nějakou přelomovou záležitost, a díky bohu se o to ani nesnaží. Sejmi prezidenta je oddechovým a zábavným kouskem, který se drží těch nejlepších tradic žánru, který na přelomu osmdesátých a devadesátých let zažíval zlatou éru. Helanderův film po nich ironicky pokukuje a zároveň jim vzdává hold. Obojí dělá více než dobře.
PS: Originální název filmu Big Game neoznačuje "velkou hru", ale "velký lov".
