Jako každoročně se letos na oscarovém klání o ocenění za režii utká pět nominovaných, kteří tvoří tentokráte hodně zajímavou sestavu. Všem pěti pánům je mezi 45 - 55 lety, všichni jsou originálními tvůrci a žádný z nich ještě doma Oscara nemá. Je tak jasné, že ať už to dopadne jakkoli, půjde o velkou premiéru. V druhém plánu bude také zajímavé sledovat národnostní souboj a tím pádem trošku jiný přístup k filmařině - proti třem rodilým Američanům se totiž postaví Mexičan a překvapivě i Nor. Kdo z nich má tedy největší šance na úspěch?

Wes Anderson (Grandhotel Budapešť)

Velmi osobitý rodák z Houstonu je obecně považován za podivína, jehož filmy fungují ve svém vlastním vesmíru a dokonale je chápou jen ti, kteří jsou s ním tzv. na jedné vlně. I proto je velkým překvapením, že jeho poslední nostalgický počin o jednom zapomenutém hotelu v zapomenutém městě vysbíral celkem devět nominací na Oscara. Kdo ho ale viděl, musí jen souhlasit, protože jde nejspíš o jeho nejvyspělejší práci, která hýří barvami, zvláštní dobovou atmosférou a inteligentním humorem. Preciznost a láska k filmu jsou znát z každičké vteřiny a v jeho podání vypadá režie nesmírně zábavně a jednoduše. Je takřka jasné, že si sošku neodnese, to mu ale asi vadit tolik nebude, protože už sama účast ve vyvolené pětici je pro něj životním úspěchem a zajistí mu pozornost i těch "mainstreamověji" založených diváků.

Alejandro González Iñárritu (Birdman)

Mírný favorit na vítěze kategorie byl dosud znám jako tvůrce tíživých a neveselých sociálních dramat a za Amores perros - Láska je kurva, které ho proslavilo zámořskému publiku, si dokonce vysloužil nominaci na Oscara za cizojazyčný film. Mnohé tak překvapilo, že právě on je podepsán pod upřímnou hollywoodskou satirou, která zachycuje život "lidí z lepší společnosti" a po sociálním rozměru v ní není ani památky. Jeho režie zaujme naprostou precizností a důrazem na každý detail, protože metoda natáčení jakoby na jeden záběr je nesmírně náročná a ve filmu bylo použito mnoho neviditelných triků a vyžadoval opravdu důkladnou připravenost, pečlivost a více než řemeslnou zručnost. K dobru mu navíc připsáno i to, že vedle dokonalé technické stránky si "vyhrál" i s obsazením, neboť to v určitých rolích přesně koresponduje s životními osudy vybraných herců. Vzhledem k posledním rozdaným cenám to momentálně vypadá, že Oscar skončí v jeho rukou.

Richard Linklater (Chlapectví)

Spolufavorit na vítězství v režijní kategorii je znám trošku náročnějšími a civilními snímky, které splňují ty největší nároky a těší se příznivé kritické i divácké odezvě. Ani obyčejný příběh o dětství a dospívání mladého chlapce v muže není výjimkou a pro mnohé se stal absolutním filmem roku. Stejně jako v případě Birdmana je i tady režie unikátní, i když úplně jiným způsobem. Richard Linklater poctivě natáčel dvanáct let s těmi samými aktéry, takže se musel potýkat s čím dál vyspělejší technologií, lepšími možnostmi, stárnutím osazenstva před kamerou i návazností a důvěryhodností scén a vše dát dohromady tak, aby divák nic nepoznal. Se vším se vyrovnal takřka dokonale a stvořil jedinečný film, který není přelomový svým obsahem, ale svou formou a tím, že bezchybně zachycuje pomíjivost lidského života. V současné době vše nasvědčuje tomu, že svou první režijní nominaci nepromění, ale bude to dost těsné. 

Bennett Miller (Hon na lišku)

Newyorský rodák má zatím hodně zajímavou a jedinečnou kariéru. Natočil jen tři celovečerní hrané filmy, každý si ale vysloužil nominace na Oscara buď za film (Moneyball), režii (Hon na lišku), nebo za obojí (Capote). Letos tedy bude bojovat o režijní sošku s životopisným dramatem o zápasnících, kteří se dostanou do spárů nevypočitatelného milionáře a nesou za to nečekané následky. Jeho styl se nijak zásadně nezměnil, takže u Akademie boduje především za soustředěné, promyšlené, zároveň ale chladné a odtažité řemeslo, které prakticky postrádá emoce, není divácky vstřícné a disponuje silným závěrem. Kladem může být i to, že se mu podařilo obsazenou ústřední trojici vést natolik dobře, že v ní divák uvidí spíše složité postavy než zúčastněné herce. Stačit na ocenění to pravděpodobně nebude, protože konkurence je přece jen silnější a zvoleným stylem zaujme na první pohled víc. Osmačtyřicetiletý tvůrce tak bude muset doufat v pravdivost rčení do třetice všeho dobrého.

Morten Tyldum (Kód Enigmy)

Drtivé většině veřejnosti neznámý Nor debutoval v Hollywoodu a hned si vysloužil ovace diváků i kritiků a navrch přidal nominaci na Oscara za režii. Jeho drama o britském matematikovi, který prolomil tajemství šifrovacího stroje Enigma a kvůli své sexuální orientaci byl utlačován a stíhán policií, je z celé pětice nominantů divácky nejvděčnější, naprosto strhující a vesměs nemá slabé místo. Nejparadoxnější je ovšem fakt, že ačkoli režie jako jediná ze všech kandidátů přesně definuje to, co na Akademii platí (silný příběh na základě skutečnosti, skvělé herecké výkony, svěží tempo, živý střih, dostatek emocí, precizní technická práce) a jde jí tzv. na ruku (ne ovšem prvoplánově!), oceněna jistě nebude. To ale jedinému Evropanovi ze všech kandidátů určitě až tak líto nebude, protože už účast v takhle elitní sestavě je pro něj jasným vítězstvím.

And the Oscar Goes To....

Jak už vyplynulo z článku, letošní boj o režijního Oscara se změní v duel Mexičana Alejandra Gonzáleze Iñárritua a jeho progresivního a perfekcionistického přístupu okořeněného zdánlivým natáčením na jeden záběr a Američana Richarda Linklatera s unikátní časosběrnou metodou, kterou použil pro fikční vyprávění. Jeden z těchto dvou si sošku zcela jistě odnese a stane se definitivní legendou. Vítězství kohokoli jiného by bylo nečekaným šokem.

Šance podle Filmserveru:

• Alejandro González Iñárritu 50%
• Richard Linklater 45%
• Morten Tyldum 4%
• Wes Anderson 1%
• Bennett Miller 0%