První díl Mrtvého sněhu natočil původem norský režisér Tommy Wirkola v roce 2009. U nás v distribuci sice uveden nebyl, diváci však mohli zvrácenou hororovou komedii, v níž se párty studentů na chatě zvrhne v boj o život s nemrtvými nacistickými zombies, obdivovat během půlnočních projekcí ve Varech. V rámci samotného žánru zábavných splatterů však nešlo o kdovíjak výjimečný počin – režisér se v rodném Norsku proslavil hodně zvrhlou parodií na Kill Bill, podobný přístup využil i ve svém dalším snímku jen s tím rozdílem, že inspirační zdroj mu nestál jen jeden, ale hned několik (nejvýrazněji však Raimiho Lesní duch).

Z filmu tak bylo poznat, že jej točí fanoušek, který má sice nakoukáno, ale ještě ne plně osvojeno režisérské řemeslo, což se velmi výrazně podepsalo na celkovém tempu a dynamice vyprávění. Režisér se zde snažil diváky vyděsit hororovými scénami a zároveň pobavit humorným gore masakrem, povedlo se mu to však zčásti amatérským a začátečnickým způsobem.

Možno říci, že Wirkola načerpal cenné zkušenosti až se svým dalším filmem, který pro změnu realizoval v Hollywoodu – Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic bylo fantasy béčko, které sice nenaplnilo svůj potenciál na sto procent (zásahy studia jsou u začínajícího režiséra běžné), ale disponovalo už slušnou řemeslnou stránkou a tvůrcem, který se nebojí zábavně reflektovat klišé daného žánru. Kdyby Wirkola zůstal v Americe, je dost možné, že bychom se s ním setkali jako s režisérem některého z připravovaných hororů. Jenže on se místo toho vrátil domů a natočil pokračování Mrtvého sněhu. A je nutno říci, že se ve všech ohledech od prvního dílu zlepšil.

Dead Snow: Rudý vs. Mrtvý je totiž hororovou komedií od začátku do konce. Na rozdíl od svého předchůdce se nesnaží brát vážně či nějak přehnaně exhibovat, ale od první scény přichází se smrští absurdních až groteskních scén, které zábavně odkazují ke svým hororovým předobrazům a navrch přidávají gore scény, jež minimálně za tento rok v kinech nemají obdoby.

Hlavním hrdinou pokračování je jediný přeživší z jedničky Martin (ups, spoiler, ale zhlédnutí prvního dílu můžete klidně vynechat), který kvůli útoku nazi-zombies přijde o ruku a v nemocnici mu místo ní přišijí ruku generála nemrtvých Herzoga. S čímž se spustí kolotoč nekorektních a zábavných scének (zdravíme Ashe), pod jejichž návalem se začne vyjevovat zápletka, v níž chtějí nacistické zombie ovládnout svět a nastolit vládu jednoho vůdce. Zabránit se jim v tom snaží nejen Martin, ale i tým neschopných policistů, banda profesionálních lovců zombies z Ameriky (aka nerdů) a sovětská armáda nemrtvých, která zde zastupuje tu dobrou stranu.

Při pokusu o synopsi je jasné, že v Dead Snow 2 byste záchvěv „filmového umění“ hledali jen stěží. Místo toho čekejte stoprocentně nekorektní podívanou, jejíž některé scény by klidně mohli konkurovat momentům z Raimiho Smrtelného zla II. nebo Jacksonova Braindead - Živých mrtvých. Použití střev k nastartování auta nebo střílení tankem do kočárků s nemluvňaty jsou jen jedněmi z příkladů filmu, který se neštítí takřka ničeho. Režisér zde měl k dispozici i mnohonásobně větší rozpočet, tak si může dovolit udivovat i na evropskou produkci nebývale rozmáchlou výpravou, vyvedenými triky a maskami nebo třeba závěrečnou bitvou na fotbalovém hřišti, které se zúčastní na sto lidí a zničí se v ní jedno ospalé norské předměstí.

Film se sice někdy svému cílovému publiku hororových fanoušků podbízí až moc (explicitní nerdovské odkazy ke Star Wars, přehnaná brutalita za každou cenu), ale to nic nemění na tom, že druhé Dead Snow je ideálním odpočinkovým filmem pro ty, kterým čas od času nevadí trocha laciné zábavy. Navíc pořád lepší zombie nacisti ve sněhu než nacisti na Měsíci.

Originální trailer filmu Dead Snow: Rudý vs. Mrtvý