Willisovým nejvýznamnějším kameramanským počinem ale ve světě filmu zůstane jeho práce na Kmotrovi, stejně jako na jeho dvou pokračováních. Právě kvůli němu získal Willis ve filmové branži přezdívku "pán temnot". Jeho trademarkem se stala především práce se svícením a šerosvitem, technikou, kterou dovedl k dokonalosti právě ve zmíněném legendárním Coppolově mafiánském opusu. Další plodnou a výraznou spolupráci započal Willis v roce 1977 s Woodym Allenem, a to hned na jeho oscarové Annie Hallové. Sám Allen Willise nazýval svým "filmovým učitelem" a považoval ho za nejlepšího amerického kameramana. Natočili spolu černobílý a širokoúhlý Manhattan, filmovou ódu na New York nebo bergmanovsky laděné Interiéry. Jejich poslední společnou prací byla nostalgická Purpurová růže z Káhiry.
Nejvíce zarážejícím faktem co se týče osoby kameramana byl fakt, že nikdy nezískal ve svém oboru Oscara. Willis měl na svém kontě pouze dvě neproměněné nominace, za Allenova Zeliga a Coppolova Kmotra III. Americká akademie svůj evidentní prohřešek alespoň částečně napravila v roce 2010, kdy mu udělila čestného Oscara.
Tato kameramanská legenda a "pán temnot" zemřel 18. května, deset dní před svými narozeninami, ve věku nedožitých 83 let.
 300.jpg)
