Desetidílná minisérie kabelové stanice HBO Bratrstvo neohrožených je i třináct let od své premiéry jedním z nejlepších válečných pořadů, jaké byly na obrazovkách uvedeny, ne-li vůbec tím nejlepším. Při zpětném pohledu se navíc jeví jako zásadní počin, který sice nebyl prvním, ale rozhodně byl díky své popularitě nejvlivnějším, co se týče přeorientování televizí na produkty-značky s tzv. zesílenou konceptualizací (high-concept).Co se pojmem myslí? Nejsrozumitelněji je vysvětlitelný za pomocí trojice "book", "look" a "hook", které ho charakterizují. Jednak existence zavedené značky, na kterou dílo naváže ("book": Bratrstvo neohrožených jako televizní Zachraňte vojína Ryana zabývající se detailněji evropskou částí osvobození americkými vojsky a rozprostřenou do deseti hodin). Jednak rozpoznatelný styl, který je výrazný a neodmyslitelně spjatý i se způsobem propagace ("look": desaturované barvy a ruční kamera s patrným zrnem, což je stylistický postup převzatý ze Zachraňte vojína Ryana). Jednak zaháčkování na trhu, které se pozitivně projeví na prodeji tzv. tie-ins, tj. přidružených produktů ("hook": repliky pamětihodností, ale i několik zahraničních BD edic s bonusovým dokumentem a/nebo druhým žánrově spřízněným pořadem Pacific).
Z "teoretizování" se může zdát, že Bratrstvo neohrožených je komerčním kalkulem. Na počátku nového tisíciletí ale nebyla silná konceptualizace v televizi běžná a představovala spíše riziko, které se nakonec vyplatilo nejenom z hlediska sledovanosti, ale i co do přijetí. Několik cen Emmy a Zlatých glóbů nebylo jenom za nepřehlédnutelné "produkční hodnoty" ("production values"), kdy nemalé investované peníze jsou na co nejvěrohodnějších kostýmech, lokacích i rekvizitách vidět. Minisérie je totiž nejpozoruhodnější nikoliv v případech, ve kterých se spoléhá na úspěch Spielbergova a Hanksova válečného melodramatu, ale v momentech či celkové koncepci, kdy se od svého nepopiratelného inspiračního zdroje odklání. Zachraňte vojína Ryana proti sobě velmi poučeně stavělo dvě různé poetiky (vyprávění jako střižené z klasického hollywoodského filmu z dob druhé světové či krátce po ní, ovšem styl svou autenticitou přejímající spíše postupy dokumentů z místa dění). Oproti tomu Bratrstvo neohrožených nemá jako svůj hlavní a zastřešující rámec fikční díla o skutečné události (válečná melodramata z dob válečné propagandy, která je ve významové rovině podrývána), ale samu skutečnou událost, jejíž autentičnosti prezentované v úvodních slovech pamětníků se snaží co nejvíc přiblížit. Důmyslně tak ospravedlňuje svůj sklon k sentimentu a patosu, ačkoliv tlumenému, a navzdory relativizujícím momentům je oslavou hrdinství vojáků jako jednoho semknutého týmu.
BLU-RAY:
Distributor poněkud podcenil situaci, když Bratrstvo neohrožených zpřístupnil pro náš trh pouze v pěti stech kusech, které byly záhy po uvedení do prodeje rozprodány. V současnosti se vzhledem k nečekanému zájmu přemýšlí o dolisu, který by ale nebyl ve stylovém embosovaném metalpacku (plechové krabičce), která by skrývala graficky velmi pěkný digipack se šesti disky. Na prvních pěti je kompletní seriál vždy po dvou epizodách na disk a na šestém jsou téměř tři hodiny bonusů, které ale neobsahují české titulky (a s výjimkou toho hlavního, celovečerního filmu o filmu, ani anglické). Přesto je ale dlouho očekávané vydání zklamáním, když se člověk podívá na podobu zahraničních edic. Kdo nemá problém s dovozem a oželí českou lokalizaci, může si objednat válečný double v podobě Bratrstva neohrožených a Pacifik, přičemž druhý jmenovaný seriál obsahuje české titulky - a navíc oproti jiným edicím dostane téměř hodinový dokument He Has Seen War. Největší ztrátou je ale absence jakýchkoliv přídavných materiálů na discích s epizodami seriálu, ale o tom více níže. 
OBRAZ A ZVUK:
Bratrstvo neohrožených mělo rozpočet srovnatelný s blockbusterem, ale byla by chyba očekávat krystalově čistý obraz se sytými barvami. Záměrem bylo dosáhnout stylizace srovnatelné se Zachraňte vojína Ryana, tj. vyvolání zdání kolorovaných archivních dokumentů z druhé světové války. Desaturovaná barevná paleta a zrno patrné hlavně v akčních sekvencích jsou hlavní přednosti přepisu, ovšem tato stylizace bohužel není kvůli užití DNR (Digital Noise Reduction) jednotná. Tře se tak look zamýšlený - "dokumentární" - s "filmovým", i když je vysledovatelná určitá koncepce: bojové sekvence evokují observační válečné týdeníky, ostatní vypulírované velkorozpočtové trháky. Zato zvuku se nedá nic vytknout. Kdo prve sledoval minisérii na kabelové televizi či na veřejnoprávní stanici s českým dabingem, určitě bude potěšen jeho přítomností i zde. Proč si ale k poslechu navolit českou zvukovou stopu, která trpí nevyrovnaností mezi akčními a dialogovými scénami, když je možné si navolit originál, jemuž se nedá nic vytknout? Obzvlášť bojové scény jsou nesmírně vtahující svým rozmixováním zvukových efektů do všech kanálů, neztrácí se ovšem dialogy či monology, které jsou vždy velmi dobře srozumitelné i slyšitelné. V tomto ohledu se minisérie, byť téměř patnáct let stará, může měřit se současnými válečnými velkorozpočtovými trháky.
BONUSY:
Máte-li doma DVD edici, nemá smysl, abyste si pořizovali BD, pokud vám jde pouze o bonusový materiál. Na rozdíl od zahraničí totiž nenajdeme na prvních pěti discích s epizodami seriálu obraz v obraze, čímž jsme přišli o to nejzajímavější a nejlepší. Dvojice Pip (Picture in Picture) fičur In the Worlds of Easy Company a In the Field With the Men of Easy Company tak zůstává exkluzivní pro zahraniční trh, kde tamní recenzenti mohou nekriticky hodnotit, jak jejich přehledné provedení, tak i nesmírnou informační přínosnost prohlubující zážitek ze sledování. Holt jsme se museli obejít bez videokomentářů přeživších pamětníků z roty, o níž seriál vypráví, a bez map, glosáře vojenské hantýrky, vysvětlující časové osy, archivních fotografií, textových titulků se zajímavostmi ad. 
Naštěstí je zde ještě šestý disk, na kterém jsou pouze bonusy v podobě dokumentů. Kdo vlastní 6 DVD, nenajde nic nového (pokud za nové nepočítáme HD přepis u nejdelšího filmu o filmu, ostatní jsou pouze v SD). Ostatní si budou muset vyhradit bez třinácti minut tři hodiny volného času, aby vše zhlédli, ale pouze za předpokladu, že hovoří anglicky. Pokud by se dalo psát o něčem, co všechny materiály spojuje, je to důraz kladený na "autenticitu", která má stvrdit pravdivost prezentovaného (z perspektivy faktuálního pořadu) a ryzost i nepřikrášlenost co do podání (z perspektivy fikčního díla s historicky hodnověrným podkladem a nonfikčními stylistickými postupy). Platí to pro film o filmu We Stand Alone Together: The Men of Easy Company (78 min.), promo dokument stanice HBO The Making of Band of Brothers (30 min.), dvanáct videodeníků Ron Livingston´s Video Diaries (56 min.) a nejkratší Premiere in Normandy (3 min.). Jsou-li vám názvy povědomé, je to proto, že první dva byly odvysílané v době premiérového uvedení seriálu a poslední dva jsou dostupné na netu.
We Stand Alone Together: The Men of Easy Company (známé také z dob televizního uvedení jako Společně vytrváme - členové Bratrstva neohrožených) je někdy uváděno jako regulérní jedenáctá epizoda. Hlavní slovo v ní dostávají vojáci z Easy Company, jejichž vyprávění rámovalo celou desetidílnou minisérii - a jejich povídání je doplněno o velkou spoustu archivního materiálu, který má stvrdit jejich vzpomínky jako součást kulturní paměti. Je snad odpustitelné, že je dokument vystavěn jako afektivní argument, který má v závěru vést k dojetí, protože se - na rozdíl od minisérie, ačkoliv té se to nedaří vždycky - nevyhýbá sentimentu a patosu. The Making of Band of Brothers je při svých pouhých třiceti minutách velmi krátkým dokumentem, aby v něm bylo probráno cokoliv do hloubky, a tak je spousta témat pouze načata. Opětovně je kladen důraz na natáčení na skutečných lokacích, věrnost kostýmů i rekvizit ad. A do toho nesmí chybět rejstřík režiséra jako auteura (historka o režírování Spielbergem, což si herci uvědomili až zpětně), hvězdy (Hanks nejenom jako producent, ale i režisér a patriot), natáčení jako těžké dřiny i zábavy (výcvikové tábory stmelují) a techniky (nejzajímavější pasáž o obrazové stylizaci, která má evokovat dokumenty - archivní záběry - z dob druhé světové války).
Ron Livingston´s Video Diaries do jisté míry vynahrazuje nedostatečně zmapovanou produkci, protože z hlediska jednoho herce ("titulního" Rona Livingstona) nahlíží právě na ni. Neuspokojí ty, kdo by se rádi dozvěděli něco o natáčení jednotlivých epizod, ale koho z předchozího dokumentu nejvíce zaujala část o výcvikovém táboru, ten/ta bude plně uspokojen/uspokojena, protože pohled na trénink zabírá nejvíc deníkových vstupů z celkových dvanácti. Bonusovou nabídku uzavírá trojminutovka Premiere in Normandy, která má samovysvětlující název. I v ní se pamětníci po zhlédnutí dušují, že Bratrstvo neohrožených není zhollywoodizovanou verzí druhé světové války, ale pohledem na to, jak to skutečně bylo.
ZÁVĚR:
Pokud patříte mezi šťastlivce, na které vyšel jeden z pěti set kusů určených pro Českou republiku, určitě investovaných peněz nelitujete. Za přijatelnou cenu se vám dostává velmi dobrý seriál, který popularizoval dokudramata a stál v základu orientace televizních stanic na high concept pořady. Vlastníci předchozího DVD vydání upgradu litovat nemusí, protože obraz a zvuk jsou o několik tříd vydařenější. Zamrzí pouze absence BD exkluzivních bonusů, které jsou adorovány v zahraničních recenzích, ale skoro tři hodiny dokumentů mapujících skutečnou událost i samotné natáčení je dostatečnou útěchou, i když pouze pro angličtináře.
