I kdyby Uwe Boll točil dalších 50 let hrozivě špatné filmy, nikdy se mu nepodaří to, co jeho kolegovi na pochybné pozici nejhoršího režiséra všech dob. Natočit jen příšerně špatný film není umění, ale natočit film tak špatný, že ho musíte milovat a skvěle se u něj opakovaně bavíte, to se rodákovi z Wermelskirchenu asi nikdy nepovede. Edward Davis Wood, Jr. (1924 - 1978) dělal spoustu věcí a když už ne dobře, tak aspoň rád. Psal scénáře i romány, filmy režíroval, stříhal a někdy v nich i hrál. V dětství sbíral komiksy a pulpovní magazíny, miloval westerny a všechno kolem okultismu. Taky rád nosil ženské oblečení, ač heterosexuál. Říká se, že ho matka do dvanácti let občas oblékala jako holčičku. Že by společný znak s jistým českým géniem? V sedmnácti narukoval k mariňákům a údajně se účastnil bitvy o Guadalcanal, prý s podprsenkou a kalhotkami pod uniformou. Ať to bylo jakkoliv, od roku 1947 se potloukal po Hollywoodu a psal a točil pro televizi, ať už westerny nebo reklamy. Po svém debutu Glen Or Glenda vytvořil takové skvosty jako jsou Bride of the Monster, Plan 9 From Outer Space nebo Night of the Ghouls. Všechny měly společné to, že vznikaly velmi levně, velmi rychle a chyběla jim spousta věcí, které bereme ve filmech za samozřejmé (jako třeba to, že herci nebudou vrážet do kulis). A právě proto jsou dodnes tolik oblíbené. Nejznámější tváří v jeho filmech byl samozřejmě Bela Lugosi, hvězda klasických hororů jako Dracula, Bílá Zombie, Černá kočka a dalších. Další herci Woodových filmů byli wrestler Tor Johnson, televizní uvaděčka hororů Vampira nebo okultista Criswell (proslulý svými předpověďmi, které skoro nikdy nevycházely). Po sérii dnes již klasických filmů skončil Wood u točení pornografie a psaní pulpových románů. Vřele doporučuji láskyplný Burtonův biják Ed Wood s Johnny Deppem v titulní roli. Ed byl velkým obdivovatelem Orsona Wellese, ovšem (na rozdíl od filmu) nikdy se s ním ve skutečnosti nesetkal. Woodův celovečerní debut se původně měl jmenoval I Changed My Sex a producent Goerge Weiss si představoval exploataci životního příběhu Christine Jorgensen, první veřejnosti známé osoby přeoperované z muže na ženu. Christine ale odmítla spolupráci, a tak Ed sedl a napsal autobigrafický scénář nikoliv o transsexuálech, ale o transvestitech, nazvaný Glen Or Glenda. Aby splnil zadání úkolu, dostane se (na mnohem menší ploše) i na transsexuály. Celý film je rámován jako rozhovor mezi policistou a psychiatrem, který strážci zákona osvětluje danou problematiku. Hlavní hrdina je Glen (Ed Wood), který vřele miluje nejen svoji snoubenku (skutečná Woodova přítelkyně Dolores Fuller, která o jeho úchylce neměla až do natáčení tušení), ale i angorské svetry. Námět samozřejmě není to, co činí film nezapomenutelným. Jedinečné je, jak je to celé napsáno a natočeno. Ed se s tím nemazal. Druhý rámec filmu totiž obstarává v křesle sedící Bela Lugosi, dramaticky deklamující dětské říkačky, případně nerozklíčovatelné věty jako "Pozor na VELKÉHO zeleného draka, sedícího na zápraží". Jeho postava se jmenuje Scientist (tedy Vědec) a nejspíš je to něco jako bůh. Lugosi údajně nevěděl, o jakém tématu snímek pojednává. Proč se ovšem při hlášce "Pull the string!" (něco jako tahej za nitku) prolíná se záběry bizonů, to neví nikdo. Zatímco první polovina snímku je jen úsměvně nepovedené, ale upřímně míněné dokumentární drama, v druhé části se dočkáme šíleností jako z říše Davida Lynche (který mimochodem opravdu tvrdil, že je to jeden z jeho oblíbených snímků), když vidíme sny hlavního hrdiny, zahrnující třeba ďábla u svatebního obřadu.

Korunu všemu nasadil producent, který do snímku vrazil část naprosto nesouvisejícího lechtivého fimu, na kterém se kromě jiného jakási lehce oblečená žena protahuje na gauči a posléze se ji nějaký muž nejspíš pokouší znásilnit. Následující prolínačka na pokyvujícího Lugosiho vás nejspíš dunutí řvát smíchy. Nezmínil jsem ani delikatésní scény typu zásadního rozhovorou dvou postav, který jen slyšíte a díváte se přitom na jakési dokumentární záběry na dálnici a ocelárnu. Glen Or Glenda se dost dobře popsat nedá, musí se vidět. Budete se nejspíš hodně smát jeho tragické nepovedenosti, ale Eda Wooda budete mít stejně rádi. Byl totiž jenom jeden. A myslel to dobře.