1. Metropolis (Fritz Lang)
Metropolis německého režiséra Fritze Langa patří ještě do éry němého filmu a bývá v encyklopediích označována jako první celovečerní sci-fi, jako vrchol expresionistického filmu a také jako první filmové dílo, ve kterém se objevil za pomoci speciálních efektů vytvořený robot. První filmový robot nese název Maria a jedná se o umělou dvojnici hlavní ženské postavy. Metropolis, která vznikla ve dvacátých letech v Německu (a byla oblíbeným filmem Hitlera), měla být varováním před hrozící přetechnizovaností společnosti a v této industriální metafoře jsou lidé zpodobněni jako "roboti", ve smyslu otroci, což byl vůbec první význam, které slovo robot neslo. Langovo po formální stránce velkolepé a opulentní dílo však zůstalo bez divácké odezvy a ve své době nejdražší německá filmová produkce propadla. O tom, že má Metropolis roli prvního průkopníka žánru sci-fi, dnes není pochyb a její vliv můžeme najít u takových filmů jako je Batman nebo Dick Tracy. A například režisér Paul Verhoeven zmínil, že mu Metropolis byla inspirací, když točil svého Robocopa, o kterém se můžete dočíst v rubrice Stroj času. Mezi vizuální podobou Marii a Robocopa je vskutku nápadná podoba.
2. 2001: Vesmírná Odysea (Stanley Kubrick)
Když přeskočíme v čase o čtyřicet let dopředu, prakticky se nic nestane, neboť Metropolis svou dobu o mnoho let předběhla, a film jako Robot Monster, který bývá považován za jedno z nejhorších sci-fi vůbec, můžeme s klidem vynechat. Podobně průkopnickou roli, jakou pro žánr sci-fi s tématy zabývající se robotikou sehrála Metropolis, měla i dnes už také legendární Kubrickova a Clarkova 2001: Vesmírná odysea. Asi každý, kdo jí viděl, si vedle Straussova valčíku vybaví především uhlazeným a rozvážným hlasem mluvící palubní počítač HAL 9000, který doprovází lidskou posádku na cestách vesmírem a dohlíží na její bezpečnost. HAL 9000, který má kompletní kontrolu nad kosmickou lodí a tím i nad životy členů její posádky, je prvním z řady strojů ve filmu, který se "porouchá" a rozhodne se vzít vládu do svých rukou a tím nahradit pro něj nepotřebného člověka. 2001: Vesmírná odysea je stále nepřekonaný pilíř žánru sci-fi a na rozdíl od dobových smíšených reakcí ji dnes diváci i kritika pokládají za nepřekonatelnou. Stanley Kubrick také za ní získal svého jediného Oscara, za dodnes působivé vizuální efekty. 
3. THX 1138 (George Lucas)
THX 1138 je prvním celovečerním filmem George Lucase a zároveň označením hlavní postavy, kterou hraje Robert Duvall. Děj THX 1138 se odehrává v dystopické budoucí společnosti, která je ovládána policejními androidy a kontrolovaným přísunem drog vydávaných za léky, které mají potlačovat projevy emocí, včetně sexuálních pudů. Inspirace Georgem Orwellem a jeho klasickými antiutopickými díly jako Farma zvířat a 1984 je jasná a čitelná. THX 1138 byla natočena s minimálními speciálními efekty, což je pozoruhodné, když si uvědomíme, že jeden z dalších Lucasových filmů – Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje byl na speciálních efektech založen. Policejní androidy tu představují herci, kteří mají na obličeji stříbrnou masku. Právě filmový minimalismus, ale propracovaná verze dystopické orwellovsky fungující společnosti včetně orwellovských hesel jako "buď šťastný!", "pracuj více!" dávají filmu kvality, které vyvolávají v divácích kýžený efekt odlidštěné budoucnosti. Podobně jako Kubrickova 2001: Vesmírná odysea, i THX 1138 se v době svého vzniku nesetkala jen s příznivými reakcemi, ale dnes bývá pokládána za kult a značka THX je dodnes používána jako hi-fi audio vizuální standarda vyvinutá právě Lucasem.
Oficiální trailer filmu THX 11384. Stepfordské paničky (Bryan Forbes)
V roce 1972 vyšel román autora knihy Rosemary má děťátko, amerického spisovatele Iry Levina nazvaný The Steford Wives. Filmové adaptace se dočkal o tři roky později a ujal se jí anglický režisér Bryan Forbes. Stepfordské paničky pojednávají o na první pohled dokonale fungujícím životě na americkém předměstí se vzornými manželkami svých mužů, které se jen starají o domácnost a jsou dokonale šťastné. Když se sem nově přistěhuje z New Yorku Joanna (Katharine Ross) se svým mužem, vypadá to, že je čeká idylický život, ale za jakou cenu? Stepfordské paničky jsou netradičním zástupcem sci-fi i robotické tematiky. Celý film je vlastně spíše konvenčně působícím dramatem o ženské emancipaci až na ty robotické a brainwashingem prošlé paničky. Pokud znáte jen filmovou verzi Stepfordských paniček s Nicole Kidman, rozhodně se podívejte na tuto verzi, která se věrně drží předlohy a z které vás bude mrazit v zádech i pro onen nefalšovaný unhappyend. 
5. Vetřelec (Ridley Scott)
A máme tady dalšího poctivého zástupce sci-fi žánru a také jeden z jeho pilířů, který je bezpochyby zaslouženým kultem a nepřekonatelným oříškem, na kterém si vylámali snad vyjma Jamese Camerona zuby všichni další pokračovatelé. Neboť originál Ridleyho Scotta má naprosto jedinečnou atmosféru i geniální vizuální podobu, na které se podílel i švýcarský výtvarník H. R. Giger. Nás zde ale nebude zajímat Gigerovo monstrum, ale jeden z členů posádky, který je od nich na první pohled k nerozeznání, ale liší se od nich tím, že je to android. Jmenuje se Ash a jedinečným způsobem si ho zahrál britský herec Ian Holm. Ash je humanoidní verze Kubrickova HALA 9000. Také on má za úkol sloužit lidské posádce a také on se vymkne kontrole. A i když jeho vymknutí se kontrole nemá tak ničivé následky jako u Kubricka, z jeho slov o tom, jak obdivuje dokonalost Vetřelcova organismu doprovázena Holmovým studeným úsměvem mrazí i dnes. Ash patří do kategorie těch "nehodných" robotů, kterým je lidský život lhostejný.
6. Blade Runner (Ridley Scott)
I další film patří ke kultovním zástupcům sci-fi a zároveň i on je dílem režiséra Ridleyho Scotta. Jedná se o filmovou adaptaci povídky specialisty na žánr scifi Philipa K. Dicka s názvem "Do Androids Dream of Electric Sheep?". Jedná se o dystopii zasazenou do futuristických kulis deštivého Los Angeles roku 2019, ve které je bývalý policista Rick Deckard (Harrison Ford) pověřen úkolem pochytat a zlikvidovat zběhlé replikanty, androidy nerozpoznatelné na první pohled od normálních lidí. Blade Runner kromě oslnivé vizuální složky, hudebního Vangelisova podkresu a výborných hereckých výkonů Harrisona Forda a Rutgera Hauera nabízí také celou řadu filozofických i jiných otázek a zřejmě každý, kdo film viděl, přemýšlí o tom, zda byl Deckard také jedním z replikantů, či ne. 
7. Terminátor (James Cameron)
O tom, zda je možné, aby byl Terminátor robotickým zabijákem, sice pochyboval celý policejní sbor a zpočátku i hlavní hrdinka Terminátora Sarah Connor (Linda Hamilton), ale nikoliv hrdina vyslaný z budoucnosti Kyle Reese (Michael Biehn), který má za úkol před nezastavitelným a nezranitelným kyborgem Terminátorem Sáru ochránit. Terminátor také patří dnes už k legendární akční sci-fi klasice, kterou natočil James Cameron a kde se v důmyslně vymyšlené zápletce o cestování časem odehrává boj na život a na smrt. Kybernetického zabijáka T-800 si tu ve skoro němé roli, až na pár kultovních hlášek typu "Já se vrátím!" zahrál jedinečným způsobem rakousko-americký herec a kulturista Arnold Schwarzenegger. Oživením kovového skeletonu Terminátora se proslavil tvůrce zvláštních efektů Stan Winston. Co se týče speciálních efektů, tak ty Winston spolu s Cameronem dovedli k dokonalosti díky trikové firmě Industrial Light and Magic v sequelu Terminátor 2: Den zúčtování.
8. Frankenstein (Kenneth Branagh)
Anglická spisovatelka Mary Shelley napsala v roce 1818 gotický hororově laděný román "Frankenstein: or, The Modern Prometheus", který bývá označován zároveň jako první literární zástupce sci-fi žánru. V něm vystupuje excentrický vědec Viktor Frankenstein, který při svých neortodoxních vědeckých pokusech dokáže sestrojit umělou bytost označovanou jako monstrum, člověku podobnou a člověkem se toužící stát. Z četných filmových adaptací stojí vedle klasického Frankensteina z roku 1931 za připomenutí i ta od anglického herce a režiséra Kennetha Branagha, kterou natočil v hlavní roli se sebou jako vědcem, Robertem De Niro jako monstrem a Helenou Bonham Carter jako Elizabeth, Frankensteinovou snoubenkou. Branagh tu v gotických divadelně stylizovaných kulisách akcentoval především zoufalou snahu monstra o vlastní život a tím pádem i nárok na lásku, která je mu od počátku odepřena, a která mu jako uměle vytvořené bytosti není souzena. 
Na konci devadesátých let nečekaně vybuchla filmová bomba, která rázem zkultovněla a dodnes má milióny zarytých fanoušků a ta bomba nese název Matrix. Ten vyšel z dílny dua bratrů Wachovských, ačkoli Lana Wachovski je sestrou Andy Wachovského. Matrix ukazuje opět jednu verzi dystopické budoucnosti, ve které je realita, vnímaná většinou lidí ve skutečnosti jen Matrixem, tedy simulovanou verzí reality. Tu vytvořily stroje, roboti Sentinely, aby si podřídily lidskou společnost. Je to tedy podobné téma jaké najdeme u celé řady sci-fi filmů od 2001: Vesmírné odysey přes Terminátora a celou řadu dalších. Novodobý spasitel lidstva se jmenuje Neo (Keanu Reeves) a jeho boj proti Sentinelům může začít. Matrix se proslavil zejména svými bojovými kung-fu scénami, kde byl využit vizuální efekt známý jako "bullet time", černou barvou včetně černých brýlí, které tu vedle Nea mají i Morpheus (Laurence Fishburne) a Trinity (Carrie-Anne Moss) a také celou řadou konotací k filozofickým a literárním dílům, například k Platónově mýtu o jeskyni nebo Carrollově Alence v říši divů. Další díly trilogie Matrix Reloaded a Matrix Revolutions byly však po dechberoucím nástupu Matrixu spíše zklamáním.
10. A.I. Umělá inteligence (Steven Spielberg)
A.I. Umělá inteligence byl vysněný projekt Stanleyho Kubricka, který nikdy nenatočil. Kubrick začal rozvíjet myšlenku na film o dětském androidovi Davidovi, který na rozdíl od většiny robotů a androidů dokáže milovat, už od sedmdesátých let. Projekt léta zůstal jen na papíru a v režisérových představách, aniž by se dostal do fáze realizace. Kubrick byl přesvědčen, že Davida by žádný dětský herec nezahrál a počítačové triky nebyly v jeho době stále na té úrovni, jakou si představoval. Po režisérově smrti se ale předlohy chopil další z velikánů kinematografie, Steven Spielberg. Předlohou byla povídka Briana Aldisse "Super-Toys Last All Summer Long" a námět, který rozvinul je z pera Iana Watsona. Spielberg, který pak přiznal, že ho během natáčení "strašil Kubrickův duch" udělal z A.I. Umělé inteligence vizuálně uhrančivou podívanou, která však trpí typickým Spielbergovským sentimentem a "syndromem rodinného kina", což bychom u Kubricka pravděpodobně nenašli. A.I. Umělou inteligenci tak vlastně z roviny sci-fi posunul blíže k Burtonovsky laděné pohádce o hodném chlapci-androidovi Davidovi (Haley Joel Osment) hledajícího svou dobrou pohádkovou vílu. 
EDIT: Speciální zmínka.
11. Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (George Lucas)
Speciální zmínku věnujeme ještě zřejmě nejroztomilejší robotické dvojce všech dob, kterou je "malej" R2-D2" a "velkej" C-3PO, nebo jak si je pamatujeme ještě z dabovaných véháesek jako "ártúdýtů" a "sítrípíjou". Zatímco "moudřejší a usedlejší" R2-D2 (Kenny Baker) sloužil jako spolehlivý navigátor a ochránce tajemství princezny Leiy (Carrie Fisher), "zbrklý" C-3PO (Anthony Daniels) plnil v Hvězdných válkách úlohu komického, odlehčujícího elementu. Tato dvojice nás bavila svou dokonalou souhrou i protikladností jako kdysi například komická dvojka Laurel a Hardy. Mohli jsme se s nimi setkat i v obou přímých pokračováních Hvězdných válek, Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder a Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho. Oba dva robůtci do našeho výčtu po právu patří. 
