Historicky první FAMUFEST se datuje do roku 1983 a až do roku 1991 (s výjimkou 1990, kdy se vzhledem k dramatickým politickým událostem předchozího roku akce nekonala) probíhal pod názvem Festival studentské a umělecké a odborné činnosti nebo také Přehlídka filmového mládí. Za jeho pořádání byly zodpovědné příslušné oficiální orgány, což se pochopitelně změnilo po sametové revoluci. "V roce 1991 dochází z hlediska historie studentského festivalu FAMU k zásadní změně. ... Do čela organizačního štábu se po dobu následujících tří let staví Petr Zapletal, student katedry produkce..."
Před několika lety se FAMUFEST, po delší nespokojenosti ostatních kateder, přestal odehrávat v režii katedry produkce a bylo vypsáno výběrové řízení na koncepci FAMUFESTU. Od té doby získává festival každoročně novou tvář podle tematické koncepce, kterou vítězný tým organizátorů navrhne. Jako první se objevilo téma "Mystifikace", které se tázalo po pravdivosti či lživosti vyprávěných příběhů. Dále následovaly motivy jako V.I.P. (Very Individual Person), OUTor IN (školní a mimoškolní tvorba), Fantomas (symbol nedostižnosti, iluzornosti a technologické vyspělosti) apod. Koncepce jednotlivých ročníků, hlavní kréda, inovace, organizační štáb i seznam vítězných filmů jsou k detailně popsány na webu Famufestu http://www.famufest.cz/historie/.
Každý z projektů se snaží přistupovat k nezbytným festivalovým rituálům nově, z jiného úhlu než běžné festivaly tohoto druhu, s ohledem na trendy v současném umění a především tak, aby bylo znát, že si studenti organizují svůj festival sami podle svých představ (respektive představ daného organizačního týmu). Jednotlivé ročníky tak na sebe reagují systémem předvýběru filmů, dramaturgií bloků filmů, výběrem členů poroty nebo povahou poroty samotné, doprovodným programem, technologií i místem projekcí, úvodním a závěrečným ceremoniálem, podobou ocenění či katalogu atd. Mění se také způsob prezentace uměleckých děl (fotografie, scénáře, pohyblivé obrazy, konceptuální počiny aj.), která nejsou určena k projekci v sále.
To se ovšem ne vždy a ne úplně podaří. Někdy jde o velmi zdařilý a inovativní koncept s občas pokulhávající realizační a obsahovou složkou, jindy je tomu naopak. V širším časovém měřítku pak působí FAMUFEST poněkud nekoherentně. To platí spíš pro samotné studenty a organizátory, než pro řadového diváka. Neexistuje žádný kanál, skrze nějž by mohl nový tým pořadatelů získat informace od svých předchůdců. Tak se studenti pořádající aktuální roční festivalu rok co rok potýkají se stejnými zádrhely (v tomto případě jde spíše o technické a organizační problémy než o vizuální ztvárnění). Při podrobnějším pohledu na samotné studentské filmy se dá vypozorovat, že čím blíže současnosti, tím více je viditelná tendence, která panuje na FAMU už několik let. Na rozdíl od animace, která stále drží laťku nasazenou v minulosti a dokumentu, který každoročně přinese několik zajímavých a osobitých snímků, se potýká hraná režie se znatelnou krizí. Těžko říct, co je příčinou. Nicméně katedra, jejíž absolventi proslavili v šedesátých letech českou kinematografii, v současnosti produkuje filmy, které se často vyznačují nedostatkem originality, dobrých a nosných témat nebo příběhů se silnou pointou. V konečném důsledku toto vyvolává dojem, že autoři nemají co říct nebo se jim to v „lepším“ případě pouze nedaří. Samozřejmě jako u všeho, i zde existují výjimky z pravidla.
FAMUFEST je i přese všechny výše i pády zavedený filmový festival, který neodmyslitelně patří k podzimním kulturním akcím, ať už mu vládne Fantomas nebo je ve stylu noir filmu a ať už se odehrává tradičně v Arše nebo jako letos v Divadle Komedie.