Silvestrovská noc rok 2009: Oscar Grant se svou přítelkyní a partou kamarádů míří domů z oslav konce roku, když tu se v přeplněném vlaku strhne rvačka. Veskrze banální bitka skončí poměrně rozsáhlým zásahem oaklandské policie a v hloučku podezřelých se ocitne i Oscar. Zákrok policie ve stanici Fruitvale, kde osudný vlak zastaví, se mění v nepřehledný chaos, který naruší až střela do zad neozbrojeného Oscara Granta.
To ostatně není žádným spoilerem, a to hned ze dvou důvodů. Fruitvale Station vznikl na základě skutečných událostí, které se v roce 2009 přelily do řady demonstrací a dní neklidu po celém Oaklandu, takže alespoň pro určitý okruh amerických médií se příběh stal poměrně vděčným tématem. Zadruhé, autentický záznam nešťastné události je vložen hned na začátek filmu, takže divák už dopředu ví, kterým směrem se bude snímek ubírat.
Se střelbou ve stanici Fruitvale má snímek ale pramálo společného. Režijní debut oaklandského rodáka Ryana Cooglera by se dal nazvat i jako "Den v životě Oscara Granta", napraveného delikventa a veskrze fajn chlapa. Záslužným činem je určitě to, že Coogler přitáhl pozornost k stále neutěšenému stavu afroamerických předměstí. Oscar je navrátilcem z lochu, co se marně snaží udržet práci, postarat se nejen o svojí rodinu, ale i o své rozvětvené příbuzenstvo, a do toho konečně sekat latinu. A to je pravděpodobně daleko větším leitmotivem celého snímku, než tragická dohra na perónu ve stanici Fruitvale.Coogler má totiž poměrně jasný cíl: vylíčit přerod hříšného člověka z lidu v napraveného jedince. Nevěrný kriminálník se v poslední den roku chce stát dobrým synem, ještě lepším otcem a potencionálně dobrým manželem. K čemuž mu nedopomáhá Bůh, ale Coogler skrze více či méně úspěšné berličky, jako je konec s prodejem drog nebo úvahy o koupi snubního prstenu pro matku své dcery. Snaha o heroizaci – a prakticky až blahořečení – Oscara Granta je možná až moc okatá. Ostatně ve skoro až biblickém gestu uvidíte hlavního hrdinu už na plakátech.
Velkou výhodou celého snímku je excelentní provedení. Fruitvale Station nemá zrovna našlapaný děj a dokonce i scény ve stanici nelze označit za úplný klimax celého snímku, přesto dokáže udržet divákovu pozornost. Zaprvé atmosférou a přitažlivě roztřeseným vizuálem, který se zejména ve scénách s dcerou stáčí až do roviny kýče, zadruhé hereckým obsazením. Oscara Granta si vystřihla vycházející hvězda Michael B. Jordan, který svým výkonem obrušuje hrany i u prvoplánového klišé. Kdo si pamatuje jeho prakticky pořád dětskou roli ze Špíny Baltimoru, musí uznat, že herecky se Wallace opravdu vytáhl. Silný výkon podává tradičně solidní Octavia Spencer v roli Oscarovy matky i Melonie Diaz coby Oscarova přítelkyně.
Fruitvale Station je momentálně poměrně vděčným festivalovým lákadlem. S tváří lehce přístupného nezávisláku si kolem prstu omotal Sundance i Cannes a mnozí mu předvídají šanci i v oscarovém klání, minimálně co se Jordanova výkonu týče. Čím je ale veskrze jednoduchý snímek tak výjimečný? Možná svým nadstandardním zpracováním, zcela určitě silným materiálem. Film skvěle útočí na divákovy slzné kanálky, otázkou je, zda-li ne až příliš účelně.
Jak bylo nastíněno v úvodu, film má do dokumentu tragické události daleko. K samotné střelbě se vrací až v úplném závěru, a o tom, co následovalo pak, se zmiňuje jen v krátkých titulcích na konci snímku. Že se příběh soustřeďuje jen a pouze na Oscara Granta by bylo v pořádku, kdyby režisér nenakládal s fakty až příliš volně. To, že některé emočně výživné scény přibyly dle chuti autora, není žádný zločin, svévolné ohýbání skutečnosti už je. Kupříkladu fakt, že scénář šikovně zamlčel, že neozbrojený Grant byl původně odsouzen za nelegální držení zbraně, nebo kontroverzní skutečnost, že policista těsně před výstřelem vykřikl, že „jde použít teaser.“ Poměrně černobílý výsledek pak ještě přiživují reálné záběry z jedné z pro-Grantových demonstrací.
Apendix celého filmu, tedy skutečnost, že realita prim zrovna nehraje, se snažil (trochu neúspěšně) vysvětlit sám Coogler na jedné z nejkontroverznějších scén filmu. Řeč je o pasáži, ve které se Grant loučí s buldokem sraženým u silnice:
„Cílem nebylo ukázat, že ten kluk je skvělej chlap. To nebylo záměrem ani v nejmenším. A je to v pohodě; tohle je prostě ten risk se scénou jako je takhle. Můžu vám říct, o čem ta scéna byla a proč tam byla – protože, a to je legrační, je to velmi polarizující scéna. Někteří lidé její účel pochopili a je to jejich nejoblíbenější scéna z celého filmu. Někteří kvůli ní nenávidí celý snímek, protože se cítí, jako kdyby byli zmanipulováni.“
A tak je to i s celým slavným Fruitvale Station. Můžete se zlobit na lehký kalkul, který se skrývá za zjednodušováním a podbízivými scénami, nebo téhle emocionální horské dráze zcela podlehnout. 
