Neobyčejný Odd Thomas dokazuje starou pravdu, že když se spojí silná předloha s její kvalitní adaptací, pak není nutný ani stamilionový rozpočet, aby vznikl vydařený film. A tím právě Neobyčejný Odd Thomas určitě je. A i tak jednorozměrně komerční tvůrce jako je Stephen Sommers, který je specialistou na nákladné trikové blockbustery typu Mumie, Mumie se vrací nebo Van Helsing, dokázal natočit s velmi skromným rozpočtem film, který vedle jeho ostatních děl v ničem nepokulhává, spíše naopak. O to víc zamrzí, že se mu nepodařilo najít si cestu do naší kinodistribuce a zamířil rovnou na DVD. Odd Thomas (Anton Yelchin) je dvacetiletý mladík z malého městečka v poušti v Californii. Snaží se žít nenápadný život, a tak pracuje jako kuchař a chodí se svou přítelkyní Stormy (Addison Timlin). Háček je ale v tom, že dokáže vidět mrtvé a rozmlouvat s nimi. Jeho otec Wyatt Porter (Willem Dafoe) je náčelníkem místní policie a syn mu svými nadpřirozenými schopnostmi řádně ztěžuje klasickou policejní práci založenou na reálných a fyzických důkazech. Kromě mrtvých vidí Thomas také zlé duchy, kterým říká Bodachové. Větší koncentrace těchto duchů v Thomasově městečku a speciálně kolem muže přezdívaného "Fungus Bob" signalizuje, že se něco špatného chystá stát. Thomas nemá mnoho času, aby zjistil, o co jde a aby se tomu pokusil zabránit.
Neobyčejný Odd Thomas působí už od začátku jako film, který má co říct a ví jak to udělat. Sommers dal Koontzově nadpřirozenému příběhu sevřenou podobu, kterou na ploše "klasické" filmové stopáže hodiny a půl zhustil do podoby napínavého, ale také dojemného duchařského thrilleru. Na rozdíl od tematicky podobné duchařiny, nepovedeného R.I.P.D.- URNA: Útvar Rozhodně Neživých Agentů, který měl být komerčním hitem léta, ale zařadil se mezi jedny z největších zklamání a propadáků roku, je Neobyčejný Odd Thomas jednoznačně překvapením a to velmi příjemným. Tam kde R.I.PD.-URNA: Útvar Rozhodně Neživých Agentů selhala téměř ve všem, naopak vychází na povrch chytrost Sommerse a jeho adaptace, kterou podpořil i realizační suverenitou a dynamickou vizuální podobou.
Předností Neobyčejného Odda Thomase je jeho multitematičnost a pestrost, kdy v každém aspektu, technickém i v rámci příběhu funguje skvěle. Daří se mu jako napínavému psychothrilleru ve stylu Mlčení jehňátek, ve kterém pátráme spolu s hrdin(k)ou po identitě neznámého vraha (vrahů). Stejně tak dobře fungují ve filmu nadpřirozené prvky ve stylu Šestého smyslu. A že to Sommers umí i s digitálními triky, prokázal mimo jiné i v obou zmíněných Mumiích. Příběh je navíc také dojemnou lovestory, která nepůsobí jako samoúčelný sentimentální kýč, což je poměrně překvapivé u amerických romancí, zvláště těch teenagerských. Sommersovi se tu nějakým zázrakem (což nemůže být nic jiného než jeho realizační jistota) podařilo chytře skloubit různé aspekty a protikladné žánrové polohy mnohovrstevnatého příběhu. 
Sommersovu práci na scénáři ostatně ocenil i sám autor předlohy Dean Koontz, když pochválil už v roce 2008 na Comic-Conu v San Diegu "scénář nejmenovaného autora" slovy, že "málem upadl, jak se mu to zdálo dokonalé". Hlavní roli si zde zahrál původem ruský herec Anton Yelchin, kterému tato úloha perfektně sedla a my mu veškeré jeho počínání věříme. Spolu s Addison Timlin navíc vytvořili pár, na který se divák nedívá jen s předstíraným zájmem. Z povzdálí to herecky ještě jistí zkušený Willem Dafoe.
Pro Neobyčejného Odda Thomase lze mít jen slova chvály a neměli byste si tento inteligentní film nechat ujít. Vzhledem k faktu, že knižní Odd Thomas se rozrostl už do mnohačetné série, je možné, že se dočkáme i dalších filmových zpracování. Při kvalitách této adaptace by to nemuselo být špatné zjištění. Pokud by ale zůstalo, kvůli problematické distribuci (premiéra snímku v amerických kinech byla prozatím odložena na neurčito), jen u "jedničky", možná, že ani to by nevadilo a filmu by to jen přidalo. Jak známo, pokračování často původní myšlenku jen rozmělňují a málokdy mají jiné než komerční ambice.
