Xavier Dolan na benátském filmovém festivalu představil svůj čtvrtý celovečerní film Tom à la ferme, který je jeho první adaptací, na níž se scenáristicky podílel s autorem divadelní předlohy Michelem Marc Bouchardem. V ní hlavní hrdina Tom přijede na venkovský statek na pohřeb svého přítele. Situace se značně zkomplikuje, když zjistí, že matka Agáta (Lise Roy) o homosexualitě svého zesnulého syna nevěděla, zatímco bratr Francis (Pierre-Yves Cardinal) ano. Ten ale chce, aby se na situaci nic nezměnilo, a tak Tomovi nařídí odjezd, ale poté si to rozmyslí a zatáhne ho do zvláštní hry, ve které svou roli sehraje další host, který něco ví o Francisově minulosti.
Uvedení v Benátkách představuje mírný odklon od distribuční strategie, protože předchozí Dolanovy počiny byly premiérově uváděny na festivalu v Cannes. Podle prvních ohlasů to ale není jediná odchylka, protože zahraniční kritici se shodují na tom, že Tom à la ferme je první Dolanovou "žánrovkou", a to konkrétně psychologickým thrillerem. S tímto názorem by se ale dalo úspěšně polemizovat, protože debutové a z části autobiografické Zabil jsem svou matku je příběhem o dospívání a vyoutování (tzv. coming-of-age a coming-out story) a následující Imaginární lásky a Laurence Anyways jsou tragickými romancemi. 
Recenze si dále pochvalně notují, že jde o nejlepší, protože nejvyzrálejší Dolanovo dílo, které svým tématem lidské identity a sexuality připomíná divadelní hry Patricie Higsmithové (Cizinci ve vlaku, Talentovaný pan Ripley). Výtky se objevily jenom k příliš okázalé snaze o "žánrovost", především k neustále přítomnému hudebnímu doprovodu, který evokuje herrmanovské podkresy u Hitchcocka. S tím by ale nejspíš nesouhlasila porota benátského festivalu, která udělila cenu kritiky s odůvodněním, že se jedná o "energetický psychologický trhriller, který je smyslný a velmi napínavý". A určitě by s tím nesouhlasili v Hollywood Reporteru, kde se objevila negativní, na neférové argumentaci ad personam postavená kritika, ke které se Dolan na Twitteru vyjádřil s tím, že mu "mohou políbit jeho narcistní prdel". Reakce na sociální síti byla značně sebeironická, protože Dolanovi byl v článku vytýkán především narcismus, který se má projevovat tím, že se jako režisér obsadil do hlavní role Toma a kamerou je snímán převážně v detailech. Na postřehu ohledně stylu (dominance detailů) ovšem rozhodně něco je, jak je patrné z prvního dvouminutového klipu konfrontace mezi Tomem a Francisem v poli, který byl zveřejněn na stránkách BleedingCool. Stejně jako v Imaginárních láskách i zde se styl osamostatňuje od potřeb vyprávění a strhává na sebe pozornost, když potlačuje všechy ostatní složky filmové formy. Během souboje dvou mužů totiž slyšíme zvuk vody, aniž by se dal určit jeho původ (auditivní flashback?, auditivní flashforward?), a mění se formát obrazu nejspíš v reakci na Tomův pocit stísněnosti.
Tom à la ferme si nedávno odbyl svou americkou premiéru v Torontu, do francouzských kin by se měl dostat začátkem února příštího roku. V České republice můžeme doufat v uvedení na Mezipatrech.
Klip z Tom à la ferme.
