Po dvou letech se do kin vrací slavný Roland Emmerich, aby opět srovnal se zemí Bílý dům a dal zavzpomínat na své nejlepší období. Jak jeho snaha v porovnání s nedávnou konkurencí dopadla?
Sídlo nejmocnějšího muže planety to letos na plátnech kin docela schytává. Poměrně nedávno ho ohrozili Korejci ve staromilském
Pádu Bílého domu, kde se jim na odpor postavil bývalý prezidentův osobní strážce
Gerard Butler. No a v těchto dnech máme co dělat s dalším útokem na ikonickou stavbu, kterou tentokráte z režijní stoličky řídí známý megaloman německého původu
Roland Emmerich.
Český distributor byl vzhledem ke zmíněnému předchozímu snímku postaven před těžkou volbu a musel aktuální
White House Down odlišit, neboť překládat se dá dost podobně. Nakonec se rozhodl ponechat původní název, což je asi nejrozumnější řešení. Ony vůbec mají oba filmy dost společného, protože jsou založeny na stejném půdorysu jednoho "hodného" proti mnohonásobné přesile těch "zlých".
V tomto případě to je washingtonský policista a veterán z války v Afghánistánu John Cale, který by rád získal místo u tajných služeb a tím pádem i u ochranky amerického prezidenta. Jenže na pohovoru neuspěje (i proto, že ho řídí jeho spolužačka z univerzity Carol, která ví, jak je John nespolehlivý a jen těžko se někomu podřizuje) a musí se vrátit domů s nepořízenou. Jelikož ale dokázal získat lístky na veřejnou prohlídku Bílého domu, na místě se ještě zdrží a své dceři, která se čile zajímá o americké dějiny, zatím neřekne pravdu. V průběhu exkurze ovšem výtečně střeženou budovu napadne polovojenská jednotka. A netrvá dlouho a právě John se stává tím jediným, kdo ji může zastavit.
Synopse jasně naznačuje, že tady nelze očekávat nic hlubokého a naopak se budeme co nejvíce bavit. Problémem však je to, že scénář je příliš hloupý i na letní blockbuster a nenáročný akční film. Když se jen minimálně zamyslíte nad vším, co se na plátně děje, bude vám jasné, že podobný plán by ztroskotal během pár vteřin, protože je dost přitažený za vlasy a počítá s několika aspekty, které musí dokonale klapnout.
Stejně tak tu zoufale chybí jakýkoli náznak napětí. Ač se
Emmerich moc a moc snaží, nedaří se mu ho budovat. Není se ostatně moc co divit, když pracuje s jasným žánrovým konceptem, který prostě některé postavy nedovolí zabít, ani kdyby na ně padalo desetitunové auto. Źádný moment překvapení tu nenajdete, protože i toho, kdo ve skutečnosti tahá za nitky a přepadení Bílého domu zosnoval, si alespoň trochu zběhlý divák domyslí během pár vteřin. Nejvíce ale filmu škodí tři (!) konce, které jsou naprosto zbytečné.
Tím pádem ani nemáte strach o postavy, protože scénář jim toho moc nedovoluje, ba naopak se někdy musí chovat jako hlupáci. Typickým příkladem budiž to, že zhruba po hodině už dojde ke konfrontaci Johna s hlavním záporákem (aniž by ten o něm věděl) a John neudělá vůbec nic a nechá ho jít. Takových do očí bijících momentů je tu bohužel víc.
Ne úplně šťastné se jeví i obsazení klíčových rolí.
Channing Tatum je sice sympaťák až na půdu, jenže film sám zatím neutáhne a občasné snahy o hlášky a variaci na legendární
Smrtonosnou past vyznívají až směšně.
Jamie Foxx, jenž si vystřihl prezidenta, sice nedělá nic špatně a je strašlivě "cool", ale bezbranného a pacifistického vládce světa jsem mu zkrátka nevěřil. Pravdou ale je, že společné scény těchto dvou patří k vrcholům filmu a ona potřebná chemie mezi nimi docela funguje.
Těšíte-li se na proslulé
Emmerichovy destrukce, budete spokojeni. Je jich tu dost a dost, ale osobně se nemohu ubránit pocitu, že už jsou samoúčelné a mnohdy se tu objeví jen proto, že je všichni očekávají. Akce celkově je spíše rutinní a nikterak zvlášť zajímavá. Na druhou stranu ale potěší, že není klipovitě sestříhaná a celou dobu je přehledná. Nechybí samozřejmě typický patos, kterého tu je lehce přes míru a znatelně ničí několik zábavných momentů, které se tu objeví.
Je to paradoxně první zhruba půlhodinka, v níž se představují postavy, která je tím nejlepším, co ve
White House Down najdete. Má náboj, je v ní několik výtečných vtipů a hodně nadsázky. Škoda, že poté film upadne do stereotypu a trvá další dvě hodiny, což je místy úmorné.
Kdyby
Emmerich rezignoval na typický patos a vsadil pouze na hlášky a nadsázku, mohl být
White House Down obstojný staromilský akční film. V této podobě je jen příliš dlouhým a nechtěně směšným filmem, který v porovnání s předchozím
Pádem Bílého domu odchází, alespoň pro mě, poražen.
Oficiální trailer filmu White House Down / White House Down