Před sedmi lety vstupoval do kin pokus o návrat Supermana do nového tisíciletí. Výsledek byl ale rozpačitý, a tak se nad jeho dalšími osudy zavřela voda. Až letos přichází Muž z oceli. Jak by dopadlo porovnání obou filmů?
V roce 2006 se supermanovskou legendu pokusil oživit
Bryan Singer, který kvůli filmu
Superman se vrací nechal plavat
dokončení ságy X-Men. I přes vysoký rozpočet šlo spíše o komornější záležitost a výsledek si na sebe tak tak vydělal. Také z toho důvodu jsme se pokračování bohužel nedočkali a musel přijít restart v podobě
Muže z oceli. Jak by ale tyto dva snímky dopadly v našem srovnání? Možná budete dost překvapeni.
1) Režijní přístup
Singerův snímek je poctou a částečným remakem nejslavnějšího
Supermana od
Richarda Donnera. Rozhodně ale není pouhou "vykrádačkou", protože newyorský rodák si půjčuje jen to, co potřebuje a hlavně z každého políčka čiší respekt a láska, kterou k tématu má. Bravurně vyvážil typicky supermanovskou naivitu s příběhovým převedením do nového tisíciletí.

Zack Snyder má ke komiksům nepochybně kladný vztah, jenže z jeho
Muže z oceli to absolutně není poznat. Za celou dobu ani jednou nepomrkne na fanoušky nesmrtelného hrdiny a neukáže vůbec nic, co by svědčilo o tom, že zrovna tohle je jeho srdeční záležitost. Tady rodák z Wisconsinu ztrácí.
Dílčí stav - 1:0 (Singer : Snyder)
2) Scénář a příběh
Superman se vrací je směskou dobrodružného filmu, romance a akční sci-fi a i když toho někdy řeší opravdu až moc, poměrně funguje. Postav je tu tak akorát a
Singer vztahy mezi nimi zachycuje bez větších problémů, takže se s nimi divák snadno ztotožní a prožívá takřka všechny jejich trápení i radosti a vztahu mezi Supermanem a Lois Lane drží palce, i když nutno podotknout, že linie se synkem a manželem Lois působí malinko vykalkulovaně a prvoplánově.
Muž z oceli je ryzím akčním sci-fi, kde cokoli jiného nemá co dělat. Ano,
Snyder umně střídá flashbacky s klasickým dějem a klidové pasáže mu docela jdou, ale vztahy mezi postavami příliš nefungují, romantická linie neexistuje a charaktery tu jsou tak ořezány a letmo představeny, že se s nimi divák nemůže moc sblížit. I tady má navrch verze z roku 2006.
Dílčí stav - 2:0
3) Akce
Co si budeme povídat, od filmu se Supermanem každý očekává pořádnou akci. A v tomto směru
Singer sice nezklamal, ale mnohé také nemile překvapil. Největší akční scéna se u něho odehraje hned po zhruba půlhodině a pak až do konce nic epického v tomto směru neuvidíme. Záchrana letadla a následná variace na "bullet time" sice stojí za to, ale většinu diváků bohužel neuspokojí.

Nemá smysl v tomto případě chodit kolem horké kaše a sáhodlouze se rozepisovat.
Snyder předvedl v poslední více než čtvrtině
Muže z oceli epickou akční jízdu a totální destrukci všeho okolo, která letos nemá obdoby. O přidělení bodu nemůže být v této kategorii pochyb.
Dílčí stav - 2:1
4) Ikonické záběry

Ke snímkům s mužem s velkým S ve znaku také neodmyslitelně patří typické ikonické záběry. V
Singerově retro poctě jich najdeme hned několik a i když je na nich místy vidět režisérova sexuální orientace, jsou tu naprosto přirozené a nikdy ne samoúčelné. Obrovské "S" na hrudi neomrzí asi nikdy, stejně jako modrý kostým s červeným pláštěm a kudrlinkou na čele.
V aktuálním
Muži z oceli nic takového není. Je to možná dáno tím, že legenda o Supermanovi se tu teprve rodí, ale alespoň jeden ikonický záběr nám tvůrci dopřát mohli. Památné "S" tu taky není nijak výrazné, takže v tomto směru opět není o čem diskutovat. Bod putuje na konto Singera.
Dílčí stav- 3:1
5) Představitel Supermana
Bryan Singer dal po dlouhých castingových sezeních důvěru tehdy sedmadvacetiletému
Brandonu Routhovi, což se ukázalo být jako výborná volba. Stylizace do
Christophera Reevea (a to i značnou fyzickou podobou) vyšla a Routh vše uhrál bez problémů a zvládl i důležitou miliostnou linii. Body navíc přidává i to, že nespoléhal na odhalenou hruď (takový záběr je tu jeden jediný), ale zapojil i charisma a umírněný výraz.

Aktuálním Supermanem je třicetiletý rodák z Normanských ostrovů
Henry Cavill, který je zároveň prvním neameričanem, jenž si ho zahrál. Nutno říct, že na své poměry není špatný a nepostrádá charisma, jenže na druhou stranu není tak úplně přesvědčivý a místy se snaží nedokonalosti projevu skrýt pod odhalenou hruď. Nevyhýbá se přehrávání a emočnější scény moc nezvládá. Body jdou v tomto případě opět ke konkurenci.
Dílčí stav - 4:1
6) "Záporáci"

V
Singerově verzi se Superman setkal s odvěkým nepřítelem Lexem Luthorem, kterého fantasticky ztvárnil
Kevin Spacey. Je sice pravda, že by potřeboval hlubší motivaci a možná je místy jeho postava špatně napsaná, přesto je díky držiteli Oscara zajímavá, charismatická a potřebně démonická a Supermanovi pořádně zatápí. Dojde mezi nimi i k finálnímu střetu, který mohl být intenzivnější a delší, nicméně tu vzájemná konfrontace nechybí a Lexe Luthora si divák zapamatuje.
Muž z oceli bojuje s generálem Zodem v podání
Michaela Shannona. I u něho platí, že by mu neuškodila hlubší motivace, což by až takový problém nebyl. Horší je, že po úvodní pasáži na Kryptonu už nemá potřebný prostor, a tak i když se
Shannon snaží sebevíc a hraje v rámci možností výborně, Zod zkrátka tolik nevynikne. Závěrečný souboj je epický, jenže postrádá onu osudovost. Další bod pro nedoceněný snímek.
Dílčí stav - 5:1
7) Ostatní obsazení
Superman se vrací nedisponuje v hlavních ani vedlejších rolích žádnou velikou hvězdou. Nepočítáme-li počítačem oživeného
Marlona Branda, který se tu skutečně objeví jen na pár vteřin, a zmiňovaného
Kevina Spaceyho, ze známějších jmen uvidíme pouze
Franka Langellu jako šéfredaktora Daily Planet.
Kate Bosworth, jež ztvárnila Lois Lane, dodnes nepatří k profláklým tvářím a o
Brandonu Routhovi, jemuž měl Superman nastartovat hvězdnou kariéru, ani nemluvě.

To
Snyder se může pochlubit jinou ligou. Oba Supermanovy otce si vystřihli držitelé Oscara
Russell Crowe a
Kevin Costner, mimo nich se objeví i na Oscara nominovaná
Amy Adams,
Diane Lane,
Laurence Fishburne a
Julia Ormond. Tady zkrátka nová verze vítězí na celé čáře a získává závěrečný bod, kterým zmírňuje svou porážku.
Dílčí stav - 5:2
Tohle porovnání rozhodně nemá být nějakým odsouzením
Muže z oceli, protože ten určitě není špatným filmem. Jde spíše o připomínku existence snímku z roku 2006, který je dle autora článku silně nedoceněn a zaslouží si další šanci. Pokud můžete, dejte mu ji.