Deštivé počasí během minulého víkendu (10. - 12. 5.) určitě rozmrzelo všechny, kdo plánovali nejrůznější akce pod širým nebem. Organizátory startovního ročníku nové filmové přehlídky ve Veselí nad Moravou však zatažená obloha mohla jedině těšit. Místo vyhřívání se na sluníčku v trávě festivaloví návštěvníci poslušně seděli v sále místního kina Morava a namísto hřejivými slunečními paprsky a sklenicí piva se nechali opájet černým humorem prosáklými kultovními snímky z Belgie a Nizozemska či surrealistickými vizemi filmového modernisty Andrého Delvauxe. Program přehlídky, která si vzala za cíl českým divákům představovat kinematografie zemí Beneluxu, byl dílem zkušených dramaturgů. Ti poznání filmového Beneluxu zprostředkovali čtyřmi tematickými sekcemi – klasiku z dějin kinematografie představovala výběrová retrospektiva již zmiňovaného Belgičana Andrého Delvauxe, zatímco současné filmaře zastupoval vlámský režisér Geoffrey Enthoven. Sekce „černý humor“ návštěvníkům přiblížila typickou náladu tamních filmů a samozřejmě nechyběl ani výběr z aktuálních novinek, které na sebe upozornily i za hranicemi domovských zemí. Tak tomu například bylo hned u prvního filmu z pátečního odpoledne, debutu třicetileté nizozemské filmařky Sachy Polak s názvem Hemel (v českém překladu Nebe). Filmová studie netradičního vztahu promiskuitní dcery k jejímu otci, která si explicitními sexuálními scénami odhalujícími hrdinčinu psyché vysloužila označení „ženský Stud“, bodovala na loňském Berlinale (cena FIPRESCI) a herecká představitelka titulní hrdinky Hannah Hoekstra byla za svůj výkon oceněna na Nizozemském filmovém festivalu. U mě osobně ovšem podstatně více rezonovalo na Berlinale taktéž oceněné (nejlepší debut) komorní drama Boudewijna Koolea Kauwboy, které bylo na Evropských filmových cenách za rok 2012 vyzdviženo jako objev roku. Poetický snímek o dojemném přátelství desetiletého chlapce a osiřelého mláděte kavky citlivě vypovídá o chlapcově složitém vyrovnávání se se ztrátou matky a znovunalézání cesty k jeho nešťastnému otci, přičemž se opírá o ukázněný a přitom výrazně osobitý projev dětského herce Ricka Lense, vedle něhož na sebe upozornila i „holandská Kristen Stewart“ Susan Radder.
Originální trailer filmu Nebe Divácky poutavý námět vycházející ze skutečných událostí nabízel nizozemský thriller Únos Heinekena, v němž Rutger Hauer ztělesnil pivního magnáta, který se v listopadu 1983 na tři týdny stal obětí únosu. Žánrová podívaná s hereckou hvězdou hollywoodského formátu ale ztrácí na nepříliš funkčním střídaní perspektiv (únosci/unesený) a nulové invenci ze strany režie. Jednoznačně nejživější postavy a nejprokreslenější prostředí nabídly snímky Geoffreyho Enthovena, který do Veselí docestoval v doprovodu svého dlouholetého kamaráda a producenta Mariana Vanhoofa. Enthovenův „dardennovský“ debut Děti lásky, důchodcovské drama Nevratné lahve, hudební komedie The Over the Hill Band či úspěšná a pro režiséra průlomová vozíčkářská road movie Hasta la vista! demonstrovaly tvůrcovu vytříbenou schopnost lidské empatie, která se odráží v jeho barvitém a nekonvenčním vykreslení okrajových sociálních skupin. Jeho snímky se na CineBENELUXU setkaly s veskrze vřelým diváckým přijetím, které dozajista ovlivnila i režisérova osobní účast. Enthoven s Vanhoofem během víkendu přirozeně splynuli s diváky, s nimiž přátelsky diskutovali o svých filmech během komorní masterclass ve foyer kina, a především pak během nočních party tamtéž, kdy se za hudebního doprovodu DJů tančilo jako za mlada a sborově se ochutnávalo všechno, co na baru (mj. nabízejícím výběr z belgických piv) teklo. Na páteční večírek s MIDI LIDI DJs v čele s ďábelským Petrem Markem, který všem až do brzkých ranních hodin předával svou (snad nikdy) neutuchající energii, budou nejen místní, ale i ctění hosté z Belgie jistě ještě dlouho vzpomínat.
Originální trailer filmu Kauwboy Vzhledem k zajímavě sestavenému programu a plodné účasti zajímavých osobností ze zahraničí byla opravdu na škodu nízká návštěvnost, již má nejspíš na svědomí podceněná propagace. Z vlastní zkušenosti dobře vím, jak je dnes těžké nalákat diváky do kin a na podobné lokální filmové akce obzvlášť. Doby, kdy jsme byli rádi za každý film, co jsme mohli zhlédnout na plátně (či v televizním filmovém klubu), jsou dávno pryč, a díky možnostem internetu jsme stále línější někam vyrazit. O to více zřejmě potřebujeme „mediální masáž“ k tomu, abychom se k návštěvě takové akce odhodlali. Webové stránky CineBENELUXU bohužel nezveřejnily jedinou tiskovou zprávu a obdobně se nepochopitelně rezignovalo na adekvátní anoncování příjezdu zahraničních hostů, na než většina diváctva slyší, a doprovodných koncertů (návštěvnost večera s MIDI LIDI DJs rozhodně nebyla přímo úměrná jejich popularitě). Vzhledem k nízké návštěvnosti okamžitě pozbyl smyslu paralelní program ve dvou sálech, na němž tratily zejména v malém, improvizovaném sále uváděné Delvauxovy filmy, které tak v programu trochu zapadly. Potěšující byly naopak doprovodné gurmánské hody v místním Bowling City, které nabízely speciality z belgické kuchyně (vedle tradičních belgických hranolek s majonézou kupříkladu tamní tresku, masovou polévku, slávky či steaky). Zdá se však, že ani aktuálně velmi módní gastronomická vlna pro řadu lidí nebyla dostatečně přesvědčivou motivací pro návštěvu filmové akce. Organizátorům se tedy příliš nezdařilo navázat na tradici místních filmových seminářů, které loni přesídlily do Hodonína. Jejich propagace, jak známo, také není příliš důsledná, ale na rozdíl od CineBENELUXU již mají vybudovanou diváckou obec. Byla by proto škoda, kdyby slabá účast návštěvníků na prvním ročníku CineBENELUXU zhatila konání toho příštího, neboť nizozemská a belgická kinematografie má hodně co nabídnout – například kompletní retrospektiva Paula Verhoevena, který u nás má slušnou fanouškovskou základnu, by napříště s trochou direct marketingu ze strany vedení přehlídky jistě stála za to.
Originální trailer filmu Únos Heinekena