Za horizontem: To the Wonder

Vydáno: 28.04.2013 11:48 - Markéta Jindřichová | foto: Studio Canal

Terrence Malick ve své novince To the Wonder vytváří velmi svérázný a mnohovrstevnatý styl vyprávění, který zřejmě nebude každému vyhovovat. Přesto však jeho film stojí za pozornost.

K zázrakuRecenzoval/a Markéta Jindřichová dne 28.04.2013 11:48. Terrence Malick ve své novince To the Wonder vytváří velmi svérázný a mnohovrstevnatý styl vyprávění, který zřejmě nebude každému vyhovovat. Přesto však jeho film stojí za pozornost. Hodnocení: 4
K zázraku
To the Wonder
Drama / Romantický
USA, 2012 , 112 min.

Režie: Terrence Malick
Scénář: Terrence Malick
Kamera: Emmanuel Lubezki
Hudba: Hanan Townshend
Herci: Javier Bardem, Ben Affleck, Rachel McAdams, Olga Kurylenko, Charles Baker, Romina Mondello, Darryl Cox, Cassidee Vandalia, Paris Always, Casey Williams, Jeff Anderson, Greg Elliot, Tatiana Chiline, Emma Johnson, Michael Bumpus

Česká premiéra: 01.01.1970

Hodnocení: 8/10
K zázraku hodnocení na Kinobox.cz: 57.71 %
Poslední filmy Terrence Malicka jsou těžce uchopitelné eseje v obrazech. Divácká recepce pak osciluje mezi fascinací nad jejich poetickým kouzlem a zdrcující kritikou pseudo spirituality. Dalo by se říct, že Malickovy snímky nastavují zrcadlo divákovu vnitřnímu naladění, a podle toho, jestli s ním (ne)rezonují, se odvíjí i jeho vnímání. Podobně jako předchozí Strom života i To the Wonder se dá stěží hodnotit z hlediska standardních kinematografických kritérií jako je filmová řeč, žánr nebo narativní linie. V tomto módu vnímání působí To the Wonder jako manýristický proud estetizovaných obrazů, které občas hraničí s kýčem. Je samozřejmě možné se tímto směrem vydat, ale myslím, že podstata Malickových filmů spočívá v něčem jiném.
Jako autor scénáře i režisér před námi Malick vytváří poetický vesmír, v němž vedle štěstí a lásky samozřejmě existuje i bolest a utrpení. Musí to tak být, protože se navzájem vyvažují. Pokud by jedna z věcí chyběla, vše by se změnilo. Malick se dotýká božské komedie i lidské tragédie. Ukazuje člověka ve všech jeho podobách, v radosti i soužení. Neznáme příčinu ani účel, ale jdeme dál a stále hledáme. Občas nedokážeme uchopit ani sami sebe, natož celý svět kolem nás.
Tento motiv je patrný hlavně na postavě otce Quintany (Javier Bardem) - ten reprezentuje protiklad přirozeného a umělého. Harmonický svět přírody a zvířat, blažené nevědomosti mysli, pro niž existuje pouze přítomnost, stále se měnící tady a teď, kontrastuje s tím, co vytvářejí lidé (nejen industriální krajina měst, ale i komplikované mezilidské vztahy). Malick spíše než filmovou řečí mluví jazykem mýtů. V jeho postavách rezonují struny, které v sobě lidé mají od úsvitu věků a které jsou v nich – jakkoli pod mnoha nánosy civilizace – v nezměněné podobě dodnes. Svět před Babylonem. Možná i díky tomu si postavy, z nichž téměř každá mluví jinou řečí, rozumí.
Neil (Ben Affleck), Marina (Olga Kurylenko), Jane (Rachel McAdams) a otec Quintana prožívají stále se vracející a ustupující vlny smutku, snad melancholie, nad neobsažitelností věcí. Stejně tak jako mnoho dalších, kteří se ve filmu jen mihnou a které Malick vybral mezi místními obyvateli Bartlesville, kde se natáčelo. Ben Affleck v roli Neila funguje do jisté míry jako katalyzátor, díky němuž můžou Marina a Jane rozvíjet své nitro a formulovat pocity kolísající mezi fascinací a zármutkem. Je toho tolik, co nás přesahuje a co se vymyká racionálnímu uchopení.
Dojem z To the Wonder je jako nechat si prosýpat písek mezi prsty. Malick se snaží vše nahlížet z obou dvou stran mince. V jeho podání je pak lidská existence tíživá a souběžně s tím tak lehká, až nadnáší. S tím koresponduje zvolený způsob snímání i herectví. Postavy spolu komunikují především doteky, svoje vnitřní rozpoložení vyjadřují pohybem. Jednotlivé emoce umocňuje i prostředí, v němž se herci ocitají. Vnější krajina koresponduje s tou vnitřní, s momentálním rozpoložením. Poetika obrazů a určitá míra estetizace se značně blíží způsobu snímání v Nebeských dnech.
Dialogy jsou minimální a nevtíravé, doplňované impresionistickými komentáři mimo obraz a subtilní hudbou, která do velké míry přispívá k vyznění jednotlivých záběrů a jejich sledů. Přesto je To the Wonder srozumitelný. Malick ukazuje, že k formulování tak komplikovaných úvah o víře, lásce, přírodě a lidském bytí není potřeba mnoho slov. Neil, Marina a Jane tancem vyjadřují úžas nad stvořením a existencí, nad shodou okolností, která nás stvořila, jako kdyby všechno bylo pokaždé nové, viděné zas a znovu poprvé - jsme reální z milionu možností. A přesto se Malick dokázal vyhnout patosu. Slovy Marininy přítelkyně Anny: "Jsem svůj vlastní experiment. Život je sen. A ve snu nemůžeš dělat chyby.

Originální trailer filmu To the Wonder


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY