Recenze: 96 hodin: Odplata

Vydáno: 04.10.2012 17:39 - Kateřina Hejdová | foto: Twentieth Century Fox Corporation

Když jedna msta nestačí. Liam Neeson se po čtyřech letech vrací ve dvojce úspěšného krimi thrilleru s původním názvem Taken. Zatímco v roce 2008 vyvraždil gang obchodníků s bílým masem, tentokrát je mu na výletě do Istanbulu v patách otec jednoho z mrtvých pasáků. Parťákem se mu v boji nejen s časem stane unesená dcera.

96 hodin: OdplataRecenzoval/a Kateřina Hejdová dne 04.10.2012 17:39. Když jedna msta nestačí. Liam Neeson se po čtyřech letech vrací ve dvojce úspěšného krimi thrilleru s původním názvem Taken. Zatímco v roce 2008 vyvraždil gang obchodníků s bílým masem, tentokrát je mu na výletě do Istanbulu v patách otec jednoho z mrtvých pasáků. Parťákem se mu v boji nejen s časem stane unesená dcera. Hodnocení: 3.5
Ten děj je tak podobný, že snímek 96 hodin: Odplata by se vlastně dal označit za jakýsi volný remake prvního dílu. O zábavu ale rozhodně není nouze, těch 90 minut vám s Liamem Neesonem uteče ani nevíte jak. Akčnímu thrilleru nechybí nic podstatného - hlavní hrdina je dostatečně neohrožený a inteligentní na to, abyste jeho úspěchu mohli věřit. Což je mimochodem skvěle vizuálně zpracováno v momentech, kdy se bývalý agent CIA Bryan Mills soustředí přímo v akci. Dění kolem něho se zpomaluje, což kopíruje i zvuk. Tenhle trik má silný dramatický efekt a zcela účelově vám dodá pocit, že Millsovi vidíte rovnou do hlavy. Ta musí zůstat pochopitelně ledově klidná v jakékoliv situaci.
Zpomalená kamera pohybující se v okolí jeho očí je nejen působivá, ale svých způsobem i poučná - jako když vezmete přehnanou scénu z Mužích v černém 3, kdy Will Smith díky časové smyčce vnímá "rychleji" a uhýbá střelám, a snažili se najít reálný zážitek, který tvůrce při vymýšlení podobných triků inspiruje. Film podle scénáře Luca Bessona a Roberta Marka Kamena plyne dějově hladce jak čas v přesýpacích hodinách. Vtipně se na pozadí krkolomných scén vide dějem i vedlejší zápletka - Millsova dcera neudělala sice napodruhé řidičák, při jedné z honiček ale projede městem hladce jako namydlený blesk. Holt "funguje" lépe pod nátlakem, po kom to asi má?
Odpověď je zbytečná. Superman z masa a kostí se zhmotňuje v obří postavě hlavního hrdiny, jehož nemotorné pohyby vzbuzují podobnou hrůzu jako kdyby se k vám pomalu blížil rozzuřený medvěd. Vida, najednou zjistíte, že "Goliáš" nemusí mít hned neprůstřelné brnění z kosmu nebo vlastnit trapně zvýhodňující nadpřirozenou schopnost. I tak jde z toho pohledu strach a neuklidní vás ani Bryanův hodný a příjemný hlas. Sice od samotného začátku tušíte, že agent Mills tenhle souboj nemůže prohrát, jeho královskou jízdu si budete ale slastně vychutnávat minutu po minutě.
Tady se Besson ukazuje ve světle toho, co dokonale ovládá - akci, napětí a když do do toho přidá trochu nadhledu a psychologické hry, ke konci zjistíte, že v předtuše strašného konce začnete na chvíli soucítit i s největšími padouchy (na rozdíl od hlavního hrdiny). Stejně jako v jedné z klíčových scén Bryan přiznává své dceři, že musí jít dělat to, co umí ze všeho nejlíp. A myslí se tím: zabíjet. Tvůrci Taken 2 svým zatím posledním filmem bez jakýchkoliv obezliček své publikum hodlají především pobavit. Nehrají si přitom na žádnou filozofickou hru, hlavní postavy jsou většinu děje naprosto čenobílé a tak klaďas může bez výčitek vraždit ve jménu obrany své rodiny. A něžného pohlaví.
Oproti jedničce se nezměnilo herecké obsazení, vedle Neesona se opět objevuje Famke Janssen coby jeho bývalá manželka Kim, roli jejich dcery svěřil režisér Olivier Megaton opět Maggie Grace. Té narozdíl od třeba Útěku z MS-1 ale role stále naivní, byť už násilím poznamenané dcery bývalého agenta CIA docela sedí. Její štěstí ale spočívá z velké části ve faktu, že za Neesonem zůstává nenápadně ukrytá. 96 hodin: Odplata totiž patří k filmům, kde postava hlavního hrdiny hraje naprostý prim. Dceru s bývalou ženou pozve kvůli rodinným problémům na výlet do Istanbulu, kde jeho soukromá firma uzavírá dohodu s bohatým šejkem. Jenže se tu plánovaně potká nejen s ním.
Tenhle film je prostě one man show, kamera se drtivou většinu času soustředí jen a jen na Bryana Millse a scény, v nichž staví na odiv svou neohroženou sílu. Scény, v nichž se nešetří honičkami v autech, spolykaly na 80 milionů dolarů. Nenajdete v nich náznak nějakého bojového umění, v bitkách se uplatňuje spíš hrubá síla. Kdyby byl ale štáb skromnější, možná by v tomhle případě udělal lépe. Protože v momentě, kdy se záchrana dcery zvrhne v akci, kdy Maggie Grace utíká zločincům po střechách a v mezičase háže dolů do ulic města granáty, aby její uvězněný otec podle zvukových vln rozeznal místo, kde právě je, začne být ta "akčnost" na úkor.
Minimálně v tomhle místě by si scénář zasloužil přece jen trochu víc přízemnosti, sedíc v sedadle vás totiž začnou napadat otázky typu: Jak to, že na ty granáty nikdo nereaguje (obzvlášť, když Maggie vrhne čtvrtý a pátý)? Jak to, že když ona je hlavním viníkem celé pomsty na druhou, jí albánští hrdlořezové prostě neodbouchnou, když příležitostí k tomu dostanou hned několik a je nad slunce jasné, že její otec nikoho šetřit nebude? A jak to, že když Kim nařízne hlava albánského gangu krční tepnu a nechá jí viset několik hodin vzhůru nohama, že nevykrvácí (nikdo následně neřeší ránu ani nezastavuje krvácení)?
Právě v ten moment ovšem nastává čas pro onu přece jen částečně psychologickou hru, kdy se teprve ke konci filmu Bryan dozvídá, co po něm vrahové celou dobu vlastně chtěli. A proč za ním příjela tlupa zarputilých zamračených chlapů přes polovinu světa. Jeho dobrácká povaha má konečně šanci se projevit a připomene vám třeba postavy Charlese Bronsona. Dialog hlavy pomstychtivého gangu Murada s Bryanem v závěrečné části snímku je nezapomenutelný a přetluče spolehlivě všetečné divácké otázky. Byť díky působivému začátku na rozdíl od detektiva víte co agresoři žádali a nemine vás ani narážka na specifickou povahu a zvyky Balkánců, rozuzlení není až tak jednoznačné, jak se do poslední chvíle zdá.
Děj se pak víceméně zastaví a vrací se na začátek prvního dílu, aby bylo všechno jasné i těm, kdo ho ještě neviděli. Celou hodinu a půl tak sice čekáte na pořádný důvod, proč se na ten film dívat, to čekání je nakonec ale až překvapivě zábavné. Pokud se tedy cizím bojem na život a na smrt a krevní mstou bavit dokážete a pokud o takovou zábavu stojíte. Vzhledem k tomu, že první díl vydělal desetinásobek vložené sumy, diváků si jistě najde dost i 96 hodin: Odplata. A závěr si samozřejmě říká o pokračování třetí. Pokud pro něj ale Besson s Kamenem nevymyslí originální a novou zápletku, bude už s největší pravděpodobností smrdět kalkulem. Ono i v případě dvojky už je to skoro na pováženou.


Český trailer filmu 96 hodin: Odplata


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY