Filmů, které by se seriózně věnovaly naší národní neradostné poválečné historii, stále není mnoho. Ojedinělý a velmi dobrý pokus Jana Hřebejka s Kawasakiho růží zůstává bohužel víceméně osamocen (nepočítáme-li tedy vynikající, ale původně televizní Bumerang, který se nakonec dostal do kin). Částečnou nápravou tohoto hříchu je noirová detektivka Ve stínu. Ta se odehrává v padesátých letech minulého století a jejím hlavním hrdinou je kapitán Hakl, kterému se dostane na stůl banální loupež klenotnictví. Zdánlivě jasný čin se ovšem brzy proměňuje v rozsáhlou politickou kauzu, která má za cíl zlikvidovat odbojnou židovskou obec, jež údajně chystá protistátní akci. Do vyšetřování se na povel vyšších míst zapojuje StB a hlavně policejní specialista z NDR major Zenke, jenž má všemu dodat punc jakési důležitosti a důvěryhodnosti. Hakl je tedy logicky odstaven na vedlejší kolej, což mu ale nebrání v tom, aby pokračoval na vlastní pěst. Jestli Ve stínu něčím na první pohled zaujme, jsou to na naše poměry až nezvykle temná, depresivní a bezvýchodná atmosféra a výprava, která je nejspíš své době hodně podobná. Režírující David Ondříček skutečně chvílemi až kouzlí a předvádí v rámci tuzemské kinematografie nevídané věci. Do tmavých barev laděné kulisy i některé záběry vskutku nepůsobí na diváka psychicky nejlépe, což byl pochopitelně záměr. Mohu-li soudit, tak v tomto ohledu je vše dost věrné a padesátá léta jsou tu vykreslena přesně jako éra, v níž by nikdo žít nechtěl. Od toho se pochopitelně odvíjí i charakteristika všech postav, které prostě musejí přemýšlet ne o tom, co je správné, ale co je politicky možné a přípustné. S výjimkou hlavního hrdiny, který je pravda až nereálně ideální (a podle tvůrců ani není ve straně, čemuž se nechce věřit), jsou všichni ostatní uvěřitelní a poměrně psychologicky propracovaní, takže si za nimi bez problémů lze představit nějaké pozadí, což u nás pořád ještě není zvykem. Hlavně se z nich ale po celou dobu nestanou karikatury a nesklouzne se k lacinému zesměšňování čehokoliv, což by se asi stalo v devíti z deseti tuzemských případů! Žánrové zařazení je sporné. Film je uváděn jako detektivka a v úvodních minutách se zdá, že kriminální zápletka je zásadní, později ale ustoupí do pozadí. Jakési pátrání po pachateli trestného činu tu sice sledujeme, nějakých indicií se nám ovšem nedostává a ve výsledku tak jde i vzhledem k okolnostem spíš o politický, lehce noirový (hlavně atmosférou, typický voice over / vnitřní hlas zcela chybí) thriller. A ač se to zdá neskutečné, funguje velice slušně. Pochopitelně musíme vzít v potaz zdejší podmínky a možnosti. David Ondříček velmi dbal na obsazení, které se vskutku ukázalo jako naprosto klíčové. Ivan Trojan v titulní roli splňuje všechny požadavky - má ideální věk, charisma a prošedivělé vlasy ho činí důvěryhodným a svým jistým, ale přitom nenápadným výkonem všemu dodává punc vysoké kvality. Stejně tak je na tom i jeho německý kolega Sebastian Koch, jehož postava je ovšem upozaděna, on z ní na druhou stranu ždíme úplné maximum. I v dalších rolích (i těch nejmenších) se objeví známí a výrazní herci, o jejichž kvalitách netřeba pochybovat. Až do finálního rozuzlení film šlape ve slušném tempu a nelze mít větších výhrad. Samotný konec bohužel celkový dojem lehce sráží. Vyústění oné kriminální linie totiž postrádá větší smysl. Motivace pachatelů není vysvětlena vůbec a vyvrcholení filmu je dost přitažené za vlasy a hodně šroubované. V rámci zachování jakés takés naděje zkrátka tvůrci zvolili řešení, které je zbytečně komplikované a nepravděpodobné. Zamrzí také nevyužitý motiv měnové reformy, na který se klade celý film zbytečný důraz, aby nakonec vlastně žádný význam neměl. I přes rozporuplný a rozpačitý závěr je pro mě osobně Ve stínu dosavadní český film roku 2012 a nejsem si jist, jestli ho ještě něco překoná. Většina kolegů sice nadšenými ohlasy šetří, za sebe ale říkám, že jsem byl navýsost spokojen a po dlouhé době jsem se u snímku tuzemské provenience nestyděl. U vysokého hodnocení tak i přes neuspokojující závěr zůstávám.

Český trailer filmu Ve stínu