Stanislav Remunda se narodil 22. července 1927 v Praze. Po absolutoriu Státní konzervatoře (1948) a ročním studiu DAMU nejprve nastoupil do angažmá v divadle v Libni (dnešní Divadlo pod Palmovkou), odkud v roce 1952 zamířil do Divadla na Vinohradech. Angažován byl jako herec, ale od 60. let se začal stále častěji prosazovat i jako režisér. Nejčastěji inscenoval dramata amerických autorů (namátkou Kočka na rozpálené plechové střeše, Lištičky nebo Noc s leguánem) a spolu s Jaroslavem Dudkem udržoval dobrou pověst divadla i v normalizační éře. Jako filmového herce si Stanislava Remundu nejsnáze vybavíte ve dvou výrazných menších rolích. V Kachyňově politicky tendenčním dramatu z pohraničí hrál negativně nahlíženou postavu emigranta Pavla Ryse, který se ilegálně vrací do republiky pro svou manželku (Jiřina Švorcová), v Petrolejových lampách Juraje Herze se objevil jako upjatý měšťan, který se zprvu zdá být jediným potenciálním ženichem staropanenské hrdinky Štěpy (Iva Janžurová). V průběhu 50. a 60. let sice Remunda ztvárnil ve filmu i větší role (například zamilovaného stavebního kresliče v Sequensově psychologickém dramatu Útěk ze stínu nebo milence vdané hrdinky filmu Marie, ojedinělého pokusu Václava Vorlíčka o nekomediální film), ale až na tyto výjimky byl filmaři poněkud přehlížen. Po sérii většinou epizodních rolí úředníků, učitelů nebo příslušníků SNB se koncem 70. let přestal před kamerou objevovat. Ve druhé polovině 60. let spojil svůj osobní a později i profesní život s Ivou Janžurovou. Když herečce začátkem 70. let v divadle ubylo příležitostí, napsal pro ni Stanislav Remunda komedii Život ve škatulce, kterou inscenoval jako zájezdové představení. Dvojice posléze psala pod společným pseudonymem Jaromír Sojka další hry (mezi jinými Vrátíš se ke mně po kolenou, Hypnotizérova nevěsta nebo Dívka v koberci). Vesměs bláznivé komedie znovu připomněly režiséra Remundu i jako herce. V kontrastu k excentrickým postavám Ivy Janžurové ztvárňoval obvykle jejich pragmatické, racionální a leckdy sarkastické protějšky. Představení, později uváděná pod hlavičkou Zájezdového rodinného divadla, rozesmívala publikum až do nedávných let. Před třemi lety ovšem Stanislav Remunda prodělal mozkovou mrtvici a divadelní aktivity nadobro ukončil. Poslední rozloučení se zesnulým se na jeho přání uskuteční pouze v rodinném kruhu bez veřejného obřadu.