"Santa mě v dětství nezajímal. Vždycky jsem chtěl sedět na klíně Williama Castlea," prohlásil král obskurnosti John Waters. Robert Zemeckis po tomtéž muži pojmenoval svou produkční společnost Dark Castle Entertainment a Joe Dante mu složil hold natočením filmu Matiné, komedie o producentovi a režisérovi laciných béček, na něž se díky marketingovým trikům hrnuly davy. Že jste o Williamu Castleovi přesto nikdy neslyšeli? Vězte, že byl inspirátorem Wellesovy Dámy ze Šanghaje, Hitchcockova Psycha i Polanského Rosemary má děťátko. Sám režíroval bezmála šedesát filmů - westerny, noiry i komedie. Doopravdy se ale proslavil horory a thrillery, které ve vlastní produkci a režii realizoval od konce 50. do poloviny 70. let. Jméno William Castle se tehdy stalo synonymem pro levné strašidelné filmy, uváděné s nebývalou pompou a obvykle propagované nepřehlédnutelným reklamním trikem, takzvaným gimmickem. Castle totiž úspěšně vyvolával dojem, že jeho filmy jsou interaktivní. Při projekcích Domu hrůzy nechal hledištěm poletovat kostlivce. Jindy divákům před představením rozdal tabulky s palcem nahoru a dolů a slibem, že před koncem filmuMr. Sardonicus rozhodne jejich hlasování o osudu hrdiny. Během projekce Třaslavce pouštěl do sedadel slabé elektrické výboje a vyzýval publikum k hlasitém křiku, který jediný prý může zabránit jisté smrti hrůzou. Březnové čtvrtky v rubrice Stroj času zasvětíme pěti filmům tohoto Alfreda Hitchcocka pro chudé. Zapomenutý, leč kvalitní noir Neznámí lidé připomene režisérovy začátky. Horory Macabre a Třaslavec (s úspěchem uváděný na letošním Festivalu otrlého diváka) reprezentují Castleův průlom mezi divácky hýčkané tvůrce. Konec měsíce bude patřit thrillerům Homicidal a Strait-Jacket, ambiciózním a dnes bezděčně zábavným variacím na Hitchcockovo Psycho.