Letošnímu seznamu devíti nominantů vévodí hned dvojice snímků vzdávajících hold počátkům kinematografie, které jsou obecně považovány za největší favority blížícího se ceremoniálu. To ostatně podtrhuje i fakt, že s přehledem nasbíraly nejvíce nominací napříč všemi kategoriemi. Právě mezi nimi tedy bude Akademie dle všeho hledat nejlepší film loňského roku, ačkoli by velká část kritiků a filmových fanoušků nesouhlasila, protože některé zásadní počiny mezi nominanty zcela chybějí (za všechny jmenujme snímky Drive a Warrior, které si minimálně nominaci jednoznačně zaslouží). Ale Oscaři nejsou o tom, co si myslíme my a vy, takže se pojďme podívat na devítku filmů, které za nejlepší považuje Akademie... The Artist Němý černobílý film The Artist je v době, kdy producentům často nestačí jako záruka úspěchu ani dva rozměry, tak trochu zjevením. Chce to sakra velký kus odvahy, dát dohromady takový projekt, a Michel Hazanavicius se nejenže nebál, ale ve výsledku dokázal dát dohromady nejen snímek, který je odkazem na němou éru, ale zároveň je poctou, za kterou se není třeba stydět. Film nenabízí kdovíjak převratný děj, ale forma se v kombinaci s úchvatnými hereckými výkony dua Jean Dujardin - Bérénice Bejo a atmosféru bezchybně doplňující hudbou Ludovica Bourceho spojila v natolik silný celek, že se z toho vyklubal dvojciferný počet zasloužených nominací. The Artist je bezpochyby největší favorit na hlavní sošku večera. Černobílý svět Pokud zdůrazníme to, že se The Artist ve svém příběhu vypořádává se střetem němého a mluveného filmu, pak je nasnadě jednoduchá paralela ke druhému nominovanému snímku: Černobílý svět totiž ostří na střet dvou komunit, které od sebe neodděluje jen postavení ve společnosti, ale především barva pleti. Souboj afroamerických služek s namyšlenými paničkami sice neprobíhá se zbraněmi v ruce a na život a na smrt, ale i přesto jde o strhující vyprávění, které nepostrádá napětí. Navíc jde o herecký koncert, který se nepřehlédnutelně zapsal do všech dámských hereckých kategorií jak na Oscarech, tak na Zlatých glóbech. A bylo by velkým překvapením, kdyby si alespoň jednoho plešounka některá ze zúčastněných dam neodnesla. Ač jde o téma, na které akademici velmi rádi slyší, moc šancí na vítězství v kategorii filmů ale snímek nemá. Děti moje Tentokrát budeme pro paralelu muset cestovat časem - komorní drama Děti moje totiž asi nejvíce připomíná (a to nejen svým českým názvem) loňského nominanta, náladou a atmosférou spřízněný "malý" film Děcka jsou v pohodě. Jen si odečtěte homosexuální tematiku a místo otce se pátrá po milenci matky. A pak je na místě také srovnání v oblasti diváckého dojmu z filmu, protože reakce na něj jsou na naší straně Atlantiku značně vlažnější než na té vzdálenější. Pravdou je, že v záplavě loňských dramedií tato ničím výrazně nevystupuje, a jde tak spíše o čestné žánrové zastoupení než o cokoli jiného. Šance snímku na zisk sošky jsou mizivé až žádné. Hugo a jeho velký objev Martin Scorsese se pustil do žánru, který lze jen stěží považovat za jemu vlastní. Rodinný, místy až pohádkový snímek o sirotkovi, který na pařížském nádraží prožije výjimečný výlet do historie za odkazem svého vlastního, nešťastně zesnulého otce (a nejen za ním...), je fascinující především kouzelnou atmosférou, skvělými výkony dětských herců (Asa Butterfield a Chloë Moretz) a také místy až kýčovitou filmovou řečí, která je však zatraceně osobitá, sexy a hlavně se nepřejí, protože zůstává v mezích slušného chování mistrů řemesla. Druhý největší favorit celého večera s dvouciferným počtem nominací, jehož největší nevýhodou v hlavní kategorii je to, že nemá žádnou do očí bijící výhodu a je v přímém souboji s Umělcem vlastně možná až příliš obyčejný. Moneyball Sportovní film o baseballu, který se vysmívá všem poznávacím znakům typickým pro sportovní filmy. Ač by se mělo vše točit okolo baseballové pálky, prim hrají především pingpongové dialogy z pera Aarona Sorkina, což je asi stejně tak přitažené za kšiltovku, jako postavit baseballový tým jen a pouze na základě čísel ze statistických tabulek. A začít s ním - světe, div se - vyhrávat. No a v neposlední řadě je sympatické i to, že ani s tím happyendem to není zase tak růžové, jak jsme ze snímků podobného ražení zvyklí. Tedy pokud se na to díváte z té správné strany... Kromě našlapaného scénáře zaujmou také dva herecké výkony - Brada Pitta v hlavní roli manažera týmu outsiderů a Jonaha Hilla jako jeho geekovské pravé ruky, která celý ten cirkus odvážnou matematickou teorií způsobila. Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko Patos, kýč a prvoplánovost ze snímku Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko přímo srší, ale až na pětiminutovku v druhé polovině do sebe vše zapadá s takovým sebevědomím, že je až příliš snadné podlehnout. Navíc film dělá čest svému jménu a přímo křičí akademikům do uší, že právě on je tím pravým - vždyť co jiného je může oslovit více než srdceryvný dětský příběh o schopnosti vyrovnat se s osobní tragédií s kódovým označení 9/11? Nejčernější americký den v nevousatých dějinách 21. století si takto emotivní tečku asi zasloužil a Amíci přesně na toto budou slyšet. Sympatické je, že si Stephen Daldry celý ten patos uvědomuje a nesnaží se jej zakrývat, ale naopak jej ještě v každém třetím záběru podtrhuje. Černý kůň, který by mohl celý večer klidně proměnit v jedno velké překvapení. Ostatně, nezažili jsme to už jednou u Haggisova snímku Crash? Půlnoc v Paříži Woodymu Allenovi Evropa neobvyklým způsobem sedí a vše korunoval bezchybnou originální allenovkou, ve které se cestuje časem, mění se minulost, pije a kalí se s velikány typu Hemingwaye či Picassa a vše je protkané sympatickým humorem, který vás sice nepošle do kolen, ale přenese vás do transu, v němž se budete směle usmívat a uculovat od začátku až do konce. Film obsahuje neuvěřitelné množství chytrých odkazů a vtípků na historické umělecké milníky a je také skvěle obsazený - především Owen Wilson se se svým hezounským kukučem a blonďatou hřívou do role zaslepeného romantika v romantické Paříži doslova romanticky hodí. A ostatní velikání? Magičtí, vtipní a roztomilí. Jako film samotný. Šance na hlavní sošku jsou ale samozřejmě minimální. Strom života Terrence Malick nikdy nebyl filmař, který by oslovoval nedočkavé masy v multikinech, a Strom života není výjimkou. Jde o film emotivně silný ve svém námětu, kterému na jednu stranu dlouhé promluvy a lyrické záběry podkopávají nohy, neskonale nudí a uspávají, na druhou stranu však - pokud na tuto hru přistoupíte - z něj dělají osobitou a fascinující výpověď. Napříč diváckým vkusem však lze vyzdvihnout výkony Brada Pitta a především Jessicy Chastain, která toho loni odehrála zatraceně moc kvalitního. Je málo filmů, které dokážou stejným způsobem nudit i fascinovat, a to je právě důvod, proč Strom života neupadl v zapomnění a vzpomněla si na něj i Akademie. Zůstane ale jen u nominace. Válečný kůň Mnozí Stevenu Spielbergovi před premiérou filmu Válečný kůň nevěřili - ukočírovat příběh o platonické lásce mladého hocha ke koni, který je prodán do služeb armády, aby bojoval ve světové válce, zavání nánosy kýče a patosu, se kterými by si nemusel poradit ani takový mistr velkých příběhů, jakým Spielberg bezesporu je. Pokud si k tomu navíc připočteme fakt, že mladík se za svým zvířecím přítelem vydává až na frontu a že kůň mění osudy všech, se kterými se na svých cestách potká, jako by se nehřmělo, nedůvěra stoupá k bodu opuštění sálu. Ve výsledku to zase až takový průšvih není, ale fakt, že to Válečný kůň dotáhl až k nominaci, je hořkým překvapením, obzvláště pokud vezmeme v potaz, jaké filmy musely zůstat Akademií opomenuty. Pokud nejste s devítkou vyvolených spokojení a víte, že se vaše žehrání až k Akademii nedonese, pak vězte, že pořád ještě můžete alespoň vynadat nám za ten náš seznam nominací na to nejlepší z roku 2011, respektive definitivní seznam vítězů. A nebo můžete alespoň doufat, že Akademie v noci z 26. na 27. února vybere z nominovaných alespoň opravdu to nejlepší. Pokud nemáte HBO, můžete si od druhé hodiny po půlnoci "naladit" náš textový on-line přenos, který pro vás chystáme. Šance podle filmserveru:

35 % The Artist

30 % Hugo a jeho velký objev

15 % Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

10 % Černobílý svět

5 % Půlnoc v Paříži

5 % Moneyball

0 % Děti moje

0 % Strom života

0 % Válečný kůň