
© Falcon
Režisér a scenárista
David Ondříček se s novinkou
Kluci to vidí jinak než holky vrací ke svým kořenům. Po několika předchozích filmech, v nichž se zaměřil na historické události (
Zátopek,
Ve stínu), se, tentokrát bez Ivana Trojana, vrací ke svým kořenům, tj. ke svým prvním dvěma filmům (
Šeptej,
Samotáři), v nichž zkoumal životy tehdejších mladých lidí, kteří své mládí prožili v polovině 90. let a na přelomu milénia. Nyní, po 30 letech se k nim vrací. Jsou to sice jiní mladí lidé, ale jejich problémy se příliš nemění. Naopak, problémy mezilidských vztahů zůstávají až nepřekvapivě stále tytéž a točí se stále hlavně kolem neuspokojivého soužití mezi dvěma pohlavími.
Novými "samotáři" vystupujícími v tomto filmu jsou protřelý cynik, právník Karel (
Václav Neužil), který je prototypem všech myslitelných mužských negativních vlastností - je to alkoholik, děvkař, bere drogy, ale kdysi byl zamilovaný do jedné dívky, která jako jediná zrovna nemilovala jeho. Pak je tu jeho sestra Kamila (
Martha Issová), která svého bratra miluje a podporuje i přes všechna jeho negativa. Jejím manželem je malíř Martin (
Jaroslav Plesl), který je zosobněním mužské ješitnosti, sebestřednosti a pocitu vlastní výlučnosti, ačkoliv se není schopen smířit s tím, že by měl mít i nějakou zodpovědnost.

© Falcon
Je tu dále novinářka Ema (
Anna Kameníková), která chce udělat rozhovor s Martinem, ale místo rozhovoru se s ním pustí do flirtu. Pak je tady "juniorská mistryně v kickboxu" Romana (
Denisa Barešová), která žije se svým přítelem, básníkem Danielem (
Vojtěch Vodochodský). Tato dvojice je klasický stereotyp milujícho se páru postavený na hlavu, protože ona je v páru tím silnějším, dominantnějším prvkem. Navíc má i jakousi historii s Karlem, který se ji snaží Danielovi, svému kamarádovi s nímž hraje basket na střeše, odloudit. A nakonec tu je ještě mladý muž jménem Marek (
Jan Nedbal), který je ve vztahu s Emou. Spouštěčem zápletky je Danielova "rozlučka se svobodou", jinými slovy chlastačka a návštěva strpitýzového klubu, kterou Daniel hradí svým kamarádům Karlovi, Martinovi a Markovi.

© Falcon
Ondříček tímto filmem opět dokázal, že se umí pohybovat v jakémkoliv žánru, ale že mu podobný typ příběhu, řešení mezilidských vztahů v současném velkoměstě, kterým není samozřejmě nic jiného než Praha, která je další důležitou hlavní postavou celého filmu, že mu zkrátka tento typ a způsob vypravění vyloženě sedí. I když se tu jedná o vyloženě černobílé charaktery, které jsou jasně rozlišené, a klouže se tu především po povrchu, nic to nemění na tom, že je to podané sebejistě, elegantně a bez jakékoliv topornosti, s několika opravdu vtipnými scénami.
A ačkoliv název filmu vzbuzuje dojem, že se náhled na věci "kluků" a "holek" nějak liší, v podstatě se neliší v ničem. Každý si zkrátka chce užít a přitom hledá své štěstí, často ale na úkor svého partnera nebo kamaráda. Filmy o mezilidských vztazích mají tu výhodu, že jsou a budou věčné.
Ondříčkovi "Samotáři 2" jsou příjemnou, nikterak zásadní tuzemskou produkcí, která se ale dokáže vyvarovat většině nešvarů současné domácí produkce, především trapnosti a stupiditě. Navíc dělá velkou službu našemu hlavnímu městu, takže pokud jste z Prahy, bude se vám tento film líbit ještě více. Matičku Prahu v něm totiž ukazuje v lepším světle, než jak ve skutečnosti vypadá, ale to lze přičíst na vrub "kouzlu" filmu.
Originální trailer filmu Kluci to vidí jinak než holky