Dobrodružný snímek V srdci divočiny je ukázkový příklad toho, čemu se od určité doby začalo říkat "survival thriller", česky tedy něco jako nervydrásající film o přežití. V úvodní scéně nám kamera odhalí silnici "kdesi na Aljašce", po které uhání jakási žena (Anna Lambe) ve svém autě. V dálce spatří na silnici stát opuštěného psa, vlčáka. Poté se titulek změní na "před týdnem" a příběh může začít. 

Poznáváme válečného veterána ve výslužbě Jamese (Brad Pitt), nyní dobrodruha, který se ve volném čase letadlem vydá se svým, taktéž vysloužilým vlčákem Odinem (v této roli se vystřídalo několik psů) na výlet do krásné, ale divoké aljašské přírody. Na začátku nic nenasvědčuje tomu, že by se něco špatného mohlo stát. Muž se svým psem se utáboří na kraji jezera, loví ryby, slunce svítí a dokonce tu potkají i osamělého zálesáka Watkinse (J. K. Simmons), který sjíždí řeku. Oba muži stráví krátký, ale příjemný čas povídáním u ohně, načež Watkins ráno mizí a už ho ve filmu neuvidíme. Ještě před tím ale Jamese upozorní, že se má brzy dostavit bouře. James tedy druhý den sbalí stan a odletí.

Teprve pak se z dosud idylického snímku stává onen survival. Letadlo havaruje, James i Odin sice hávarii přežijí, ale uprostřed drsné přírody jsou nucení pěšky dojít k nejbližší silnici, která je necelých 100 kilometrů od nich. James si vezme s sebou jen to nejzákladnější vybavení, které zachrání z vraku letadla, které naštěstí spadlo do vody. Kdyby se tak nestalo, asi by těžko James mohl přežít. Čeká je tedy několikadenní strastiplná cesta s nejistým výsledkem...

Scénář tohoto "mužného" filmu napsal Cameron Alexander už v roce 2017, kdy se dostal na takzvanou "černou listinu", tedy na seznam scénářů, které se nedostaly do produkce. Do té si ho až v roce 2024 vybral zkušený David Ayer. Natáčelo se o rok později, nikoliv na Aljašce, ale na filmaři oblíbeném Novém Zélandu. 

V srdci divočiny je téměř čistokrevný survival, v němž se musí postava spolehnout pouze na sebe a své schopnosti. V tomto případě se ale může spolehnout i na psa, který svého pána poznal kdysi jako štěně a od té doby ho provází. Odin byl navíc vycvičený jako bojový pes pro válečné mise. Ve filmu se několikrát objeví série krátkých flashbacků z jejich bojové mise, možná Irák, možná Afghánistán. Oba, muž i pes, jsou tím poznamenáni, nejen fyzicky, Odin má umělou nohu a titanové zuby, a šrámy na těle i obličeji, ale také psychicky. Naštěstí se zde nehraje na patriotickou notu a válka tu hraje jen podružnou roli. Hlavní motiv je přátelství psa a člověka a jejich vzájemná závislost na sobě, kdy jeden bez druhého by jen těžko takovou zkoušku mohl přežít.

Brad Pitt je samozřejmě charismatickým a zkušeným hercem, který bez problému utáhne celý film, ale zde mu více než zdatně sekunduje krásný vlčák, který je ve skutečnosti ve filmu ztvárněn několika rúznými psy, kteří jsou ale k nerozeznáni si podobní. Diváka tak neruší jejich "střídání", stále vidíme jednoho psa - Odina. Scény s ním jsou realisticky působící, což napomáhá i autenticitě filmu. Velkou roli tu samozřejmě hraje krásná příroda nasnímaná držitelem Oscara za kameru Avatara Mauro Fiorem.

Pochopitelně je tu i pár scén, které nepůsobí moc věrohodně (James má vždy po ruce přesně to, co potřebuje - obvazy, náplasti, prášky, dlahu), souboj s divokými vlky by zřejmě ve skutečnosti dopadl jinak, ale V srdci divočiny není dokument, ale hraný film. Proto lze přehlédnout i těch pár heroizujících momentů, kdy by normální smrtelník boj s přírodou už dávno prohrál. Jenže to by pak tento film vůbec nemohl dospět do finále, které je logické, přesto překvapivé, nemluvě o síle jeho emocionálního dopadu. 

V srdci divočiny je nádherný příběh o lidské i zvířecí odvaze a nezdolnosti, ale především o síle přátelství a oddanosti obou živočišných druhů. Rozhodně se na tento typ filmu vyplatí zajít do kina a vidět ho na velkém plátně.

Český trailer filmu V srdci divočiny