Emília (sobota 7. 3., ČT art, 20.20 - 21.55 / středa 11. 3., 01.15 - 02.55)

Před třemi lety vznikl životopisný dokument, který možná trochu překvapivě zdejší kina minul a objevil se jen v těch slovenských. Přitom Emília Vášáryová je poměrně oblíbená i u nás a režisér a scenárista Martin Šulík nikterak neexperimentoval a natočil o ní klasický medailonek, který zároveň není příliš patetický a má tak svěží tempo, že velmi rychle uteče. Přítomnost mluvících hlav, kterým se nevyhne, kompenzuje jednak tím, že v první polovině zařazuje život sledované umělkyně do kontextu společenské doby a nálady, a druhak tím, že mezi jednotlivými částmi přechází rychloposuvem obrazu, což je osvěžující a nápadité. Nechybí ani účast jejích kolegů a kamarádů, mezi nimiž pochopitelně nesmí chybět její sestra Magda, dále pak Božidara Turzonovová, Ján Mistrík, Štefan Kvietik nebo Petr Nárožný. Nenápadný portrét na sobotní večer.

Zajímavost: Vášáryová účinkovala ve čtyřiceti devíti celovečerních filmech.

Oficiální trailer filmu Emília
Hlas divočiny (The Call of the Wild) (pondělí 9. 3., ČT2, 20.00 - 21.45)

Jedna z adaptací velmi slavné dobrodružné knihy Jacka Londona vznikla v první polovině sedmdesátých let minulého století v evropské koprodukci, nicméně tak známá úplně není. Dáno to může být tím, že režírující Ken Annakin k ní přistoupil trochu jinak, a ačkoli zaujme každou diváckou věkovou skupinu, výsledek přece jen uspokojí více ty, kteří předlohu neznají. Tvůrci se jí totiž tak úplně nedrželi, neboť jejím hlavním hrdinou je pes, ten ale ve filmové verzi ustoupil do pozadí a přednost dostala lidská postava. Její duch nicméně zůstal zachován, což znamená, že velký důraz byl kladen na okouzlující atmosféru severské přírody a krajiny, vůni dálek a nespoutané svobody a pochopitelně i na sympaticky vybraného psího představitele. Samotný příběh pak je o něco slabší a zbytečně jednoduchý, na druhou stranu ale udrží pozornost úplně všech a nesnaží se o nějaký přesah. V hlavní roli se objeví spolehlivý Charlton Heston, jehož pro mnohé překvapivě doplnila velmi dobrá Michèle Mercier. Opravdu škoda jen toho, že se autoři předlohy nedrželi víc a výsledek je tak o něco líbivější, než by asi bylo záhodno. Tip, který uspokojí především nečtenáře klasiky.