Zápletka Pařby ve Vegas musela být sympatická snad každému, kdo ji aspoň jednou měl jako z praku, nepamatoval se na události předchozího večera a nechal si posléze od kamarádů vyprávět, co všechno spáchal. Což je velká skupina mladých filmových diváků. Ti tak měli velmi blízko k hrdinům komedie o partě třicátníků, kteří prožívají v kocovině po propařené noci jedno nemilé překvapení za druhým ve snaze najít ženicha ztraceného v Městě hříchu a dopravit ho včas a v jednom kuse před oltář. Sympatické obsazení, gradující tempo, razantní humor a jedno překvapení za druhým filmu zaručily zařazení mezi okamžité klasiky. Poměr výkon / cena Pařby byl ideální (skoro půl miliardy dolarů zisku po celém světě - a to se bavíme jen o kinech za 35 milionů nákladů), takže studioví účetní měli okamžitě jasno v tom, že je potřeba poslat do výroby další díl. Po dvou letech ho tu máme, bohužel taky vypadá jako by účetní rovnou vygenerovali i scénář. Heslo dne: nic nového nevymýšlet. Žádný nápad z jedničky nesmí přijít nazmar! K ději - tentokrát se žení zubař Stu, bere si krásnou dívku thajského původu, takže se logicky koná svatba v Thajsku. Celá parta (včetně rodinných přívažků) tedy vyráží na cestu, samozřejmě včetně pošuka Alana, na kterém první povyražení s vlčí smečkou zanechalo nesmazatelnou stopu. Posezení u ohýnku na pláži se zase trošku zvrhne a naše oblíbená trojice ve složení ženatý playboy Phil (Bradley Cooper), vyděšený ňouma Stu (Ed Helms) a mimózní Alan (Zach Galifianakis) - slušňák Doug (Justin Bartha) zůstává opět mimo hlavní dění - znovu dává dohromady střípky událostí předchozí noci a pátrá tentokrát po ztraceném náctiletém bratrovi sličné nastávající (ach, jaká to invence). Dál to snad nemá ani cenu rozebírat, struktura snímku i většina scén jedničky zde opravdu našly jenom svou lokálně upravenou (a bohužel podstatně méně vtipnou) parafrázi, tygra nahradila opice a možná příjde i Mike Tyson. Znovu. Znáte ty lidi, kteří otravují s jedním vtipem do zemdlení? Mrzí mě, že k nim teď budu muset nejspíš počítat i Todda Phillipse, jehož obhroublé komedie Road Trip, Mládí v trapu nebo Starsky a Hutch mám hodně rád. Pařba v Bangkoku je pro mě zklamáním, protože na rozdíl od jedničky okamžitě víte, jaká kdy příjde pointa, co se komu stane a jak to celé dopadne. Jak by taky ne, vždyť jste to už také všechno jednou viděli. Tvůrci se nesnažili ani trochu si pohrávat s očekáváním originálu znalého publika, prostě se spolehli na to, že vlčí smečka je vtipná, ať dělá cokoliv, bez ohledu na to, pokolikáté to dělá. Je pravda, že díky snaživým hercům a schopnému režisérovi se leckde zasmějete i tak, ale není to trochu málo? Představa, že kvůli ohromujícímu úspěchu filmu uvidíme potřetí tytéž patálie zase v nějaké jiné lokalitě (v poslední době se mluví o Amsterdamu - hollywoodská kreativita někdy opravdu nezná mezí), mě opravdu děsí. Na druhou stranu jediným svobodným z vlčí smečky zůstává Alan a přesvědčování diváků, že si ho nějaká žena z této planety vezme dobrovolně za muže, by mohla být opravdu legrace. Kdo chce vidět své oblíbené pařmeny, toho nějaká negativní recenze neodradí. Ale ať už budete cestou z kina nadávat, že to už prostě není ono, nebo případně hýkat nadšením, že je to pořád stejná hlína, doporučuju zkusit (pokud jste ještě neviděli) Phillipsův předchozí a dle mého dost podceňovaný snímek Na doraz. Je to něco úplně jiného a ani trochu se nesnaží být druhou Pařbou. Právě (a nejen) proto má na rozdíl od letošní novinky moje sympatie.