Animované filmy už dávno nejsou určeny pouze dětem. Stále více dospělých rádo utíká z reality sledovat automobilové závody Bleska McQueena, společně se svými potomky se snaží najít v širém oceánu Dory nebo Nema a dokážou se dojmout u dobrodružného, ale smutného příběhu pana Fredericksena ve filmu Vzhůru do oblak. Před pěti lety nabídl divákům režisér a scenárista Peter Docter jedinečnou sondu do lidských emocí, které sídlí V hlavě. A byl z toho rovnou Oscar a obrovské tržby.

Letos se pokusil dostat ještě dál a prozkoumat lidskou Duši. Nečekejte druhé V hlavě. Nebojte se ani toho, že by režisér sám sebe vykrádal a opakoval už viděné v jeho předchozím filmu. Pohodlně se usaďte a nechte se unášet na vlnách opravdových emocí, inteligentního humoru a jedinečných, nikdy neviděných, uvěřitelných a zcela smysluplných světů.

Příběh se točí kolem středoškolského učitele hudební výchovy Joa Gardenera (Jamie Foxx), jehož životním snem je hrát na pódiu s těmi nejlepšími jazzovými umělci. Taková příležitost se Joeovi naskytne, ale díky téměř smrtelné nehodě, která se stane při nadšeném poskakování ulicemi New Yorku, je hlavní hrdina odnesen do prostoru, z kterého jsou všechny duše dopraveny na druhý břeh. A stává se z něj také jedna z duší bez fyzického těla. Svým odhodláním a touhou konečně dělat to, co miluje, se z tohoto prostoru dostane pryč na místo, kde čerstvě narozené duše získávají před vstupem na Zemi svoji osobnost.

Joe se nehodlá se svým aktuálním stavem smířit, spojí síly s duší číslo 22 (Tina Fey), která po lidském životě vůbec netouží a zlomilo nad ní hůl už několik mentorů včetně Matky Terezy. Joe se snaží své nové kamarádce vysvětlit, proč život na Zemi tolik miluje a sám tak dostává spoustu odpovědí na otázky, na které si sám nikdy nedokázal odpovědět.

Určitě jde o první film Pixaru, který je spíše určen dospělým než dětem. Ale to neznamená, že by se měl snímek dětem vyhnout. Když si k televizi sednete společně, možná se leccos jeden od druhého přiučíte a pochopíte, jakýma očima na film koukáte vy a jakýma váš potomek. Ač je dějová linka docela jednoduchá a přímočará, svojí hloubkou a emoční náročností by mohl animák ty nejmenší možná trošku nudit a nemuseli by jej stoprocentně pochopit.

Na první pohled vyrazí dech bezchybná animace a barevnost, ale to už je u Pixaru jakýmsi standardem. Je třeba zmínit, že studio opět potvrdilo, že v tomto směru nemá konkurenci a s obrazem si umí (s láskou) vyhrát jako nikdo jiný. Animovaný New York je dechberoucí a užijete si každou scénu od nejmenšího padajícího lístečku až po hemžící se dav lidí na nástupišti v metru. Po většinu času vypadá město reálněji než v leckterém superhrdinském blockbusteru natočeném před zeleným pozadím.

Duše si hravě omotá diváka kolem prstu a humor mu dávkuje nenásilně, po troškách a nesnaží se být za každou cenu vtipná a rozesmát hlavně ty nejmenší. Lacinou zábavu tady určitě nenajdete. Celý film je prostoupen vtipy, které jsou určeny buď pro dospělejší publikum (slavné osobnosti se snaží promluvit do duše demotivované duši 22), nebo cílí na mladší publikum, ale pousmějí se nad nimi i rodiče (zjištění, že duše nemá chuť ani necítí bolest).

Snímek je extrémně silný i ve své originalitě, která dýchá z každého záběru. Vytvoření zcela nových světů, ve kterých se lidská osobnost tvaruje, posouvá představivost zase o krok kupředu a divák bude mít pocit, že nic podobného nikdy v životě neviděl. Snímek dokáže perfektně nastínit, jak to asi může vypadat ve světě, který nikdo z nás nenavštívil, a o kterém nikdo z nás nikdy svědectví neposkytne.

Dá se také říct, že jde o jakési uklidnění, že se člověk nemusíme bát toho, co přijde po životě. Film přináší spoustu poselství, nad kterými divák přemýšlí dlouhou dobu i po skončení filmu. To nedokázal žádný hraný film, který byl v poslední době k vidění. Jen pomyslnou třešničkou na dortu je perfektní hudba. V dnešní době jsou fanoušci jazzu možná menšinou, ale to, co doprovází každý z obrazů, je pohádkou pro uši.

Duše zřejmě nebude mít takový úspěch jako pestrobarevná Coco nebo již zmiňované V hlavě. Ač byly tyto filmy velice povedené, měly obrovský předpoklad k líbivosti. Duše je mnohem niternější, dospělejší a náročnější na emoce než kterýkoliv jiný animovaný film, a proto nemusí každého bavit nebo může někoho zklamat. O to víc jí to přidává na hodnotě a divákům na celkovém prožitku z filmového zážitku. Duše je opravdovou sondou do nitra lidské duše, která rozesměje, dojme a zanechá po sobě přesně to, co by měl v nás zanechat každý film. Každý si ve své duši přeberte, co to je.

Oficiální trailer filmu Duše / Soul