O knižní trilogii Milénium, jejím zesnulém autorovi a následných filmových adaptacích (těch hotových, i připravovaných hollywoodských) toho bylo napsáno již tolik, že tu divnou potetovanou švédskou holku zná téměř každý. Bez ohledu na to, jestli se kdy zajímal o knihy a filmy. Švédové se za své národní bohatství rozhodně nestydí a kují železo, dokud je žhavé. Bohužel, domácí narychlo točené filmové adaptace (všechny tři vznikly během jediného roku) nedopadly úplně nejlépe a s výjimkou vynikajícího prvního dílu s názvem Muži, kteří nenávidí ženy se jedná o veskrze průměrné thrillery, z nichž doslova stříká promarněný potenciál předlohy. Třetí díl začíná přesně tam, kde druhý skončil. Lisbeth leží po "přátelském" setkání se svým otcem v nemocnici s kulkou v hlavě a obviněním z pokusu o vraždu na krku, zatímco on se zotavuje ve vedlejším pokoji ze zranění, jež mu jeho dcera způsobila sekyrou. Oba, ač upoutáni na lůžko, nezahálí a spřádají plány, jak se jeden druhého již nadobro zbavit. Nelení ani novinář Michael Blomkvist, jenž chystá speciální vydání měsíčníku Milénium, kde hodlá vzít spravedlnost do svých rukou a dopodrobna rozkrýt celou Lisbethinu hodně krutou minulost. Znamená to ale zveřejnění spousty špíny na vysoce postavené a vlivné muže švédské politiky, spolčené v tajném a řádně úchyláckém spikleneckém uskupení, jehož členem je i Zalačenko, Lisbethin otec. To samozřejmě pro všechny účastníky není zrovna bezpečná půda a mrtvoly na sebe nenechají dlouho čekat. První část filmové trilogie vznikla pod režijním vedením Nielse Ardena Opleva a byla to vynikající poctivá temná detektivka, jež nasadila laťku, které se výrazně akčnější druhý díl s názvem Dívka, která si hrála s ohněm ani nepřiblížil a svým televizním vzhledem a několika neúmyslně vtipnými momenty si vysloužil vesměs negativní ohlasy. Trojka, kterou stejně jako prostřední část režíroval Daniel Alfredson, měla dát odpovědi na všechny otazníky a být důstojným vyvrcholením mnohahodinové divákovy pozornosti. Což se... nestalo. Alfredson natahuje, kde se dá, a než se prokoušeme k finálnímu soudnímu přelíčení, jsme podrobeni nekonečně nudnému utrpení v podobě výslechů, kdy vyslýchaný nespolupracuje, jednání, která k ničemu nevedou, a spoustě prázdných pohledů a frází. Sice je to mnohem lépe natočené než amatérská dvojka a díky působivému hudebnímu doprovodu lze hovořit o mrazivé atmosféře, ale že se na plátně nic neděje, prostě zamaskovat nejde. Závěr samotný pak nelze nazvat vyvrcholením jako spíše předvídatelným plynulým vyústěním, které mohlo klidně přijít o hodinu dřív. Zachránit to tentokrát nedokáže ani charismatická Noomi Rapace v roli Lisbeth, která je většinu svého prostoru nucena nesouhlasně koukat do zdi nebo surfovat na netu ze svého nemocničního lůžka. Překvapení se zkrátka nekoná a po nepříliš povedeném druhém dílu bohužel navázal režisér Daniel Alfredson tam, kde minule přestal. Dívka, která kopla do vosího hnízda má atmosféru a odpoví na většinu otázek, ale dělá to neobratně, pomalu a bez napětí. Zbytečně štědrá stopáž vás ukolébá a dokoukávat budete jen z povinnosti. Jako obě předchozí části, i toto DVD vydání je zcela prosto jakýchkoli bonusů, zato nás obdaří hodně pochybnou kvalitou českého dabingu, jenž je stejně jako originální znění pouze v dvoukanálovém formátu. TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
Zvuk: 2.0 Dolby Digital švédský, 2.0 Dolby Digital český
Titulky: české, české pro neslyšící
Obraz: 16:9