Recenze: Film Psi nenosí kalhoty nabízí BDSM jako alternativní formu terapie

Vydáno: 12.02.2020 12:00 - Jan Varga

Netradiční finsko-lotyšská psychologická artová romance má premiéru na Valentýna, nejvíce ji ale pravděpodobně ocení festivalové publikum vyhledávající nejrůznější divné a neobvyklé filmy.

Psi nenosí kalhotyRecenzoval/a Jan Varga dne 12.02.2020 12:00. Netradiční finsko-lotyšská psychologická artová romance má premiéru na Valentýna, nejvíce ji ale pravděpodobně ocení festivalové publikum vyhledávající nejrůznější divné a neobvyklé filmy. Hodnocení: 2.5
Psi nenosí kalhoty
Koirat eivät käytä housuja
Drama
Finsko, 2019 , 105 min.

Režie: J.-P. Valkeapää
Scénář: Juhana Lumme
Kamera: Pietari Peltola
Hudba: Michal Nejtek
Herci: Pekka Strang, Krista Kosonen, Jani Volanen, Oona Airola, Iiris Anttila, Ester Geislerová, Eeva Soivio, Ilkka Vanne, Tomi Salmela

Česká premiéra: 15.02.2020

Hodnocení: 5/10

Distributor: Pilot Film

Fotografie z filmu Psi nenosí kalhoty / Koirat eivät käytä housujaFinsko-lotyšský mix psychologického dramatu a černé romantické komedie vypráví o chirurgovi Juhovi, jemuž se dlouhodobě nedaří vyrovnat se s tím, že mu před několika lety utonula žena. Když pak jednou doprovází svou dceru do tetovacího salonu, tak vleze, kam nemá, načež je zadržen a trochu přiškrcen dominou Monou. Dojde mu, že ve chvílích dušení se mu jeho mrtvá žena zjevuje v kratičkých snových vizích, pročež tomuto zjištění zcela propadne, začne využívat Moniných BDSM služeb pravidelně a stane se závislým na škrcení.

Na filmu Psi nenosí kalhoty (přičemž úlohu onoho pejska zastává hlavní hrdina, submisivně plnící Moniny příkazy) je nejzajímavější jeho námět, v němž BDSM praktiky představují jakousi alternativní formu terapie. U námětu však bohužel i zůstalo, neb děj filmu není příliš rozvíjen a většinu času tráví u repetitivních výjevů z tmavého sado-maso suterénu, v němž se do koženého postroje oblečený hlavní hrdina podvoluje rozkazům, aby mohl být za odměnu škrcen a uzřel další vizi. Juhovi se kvůli této nové zálibě začne pomalu rozpadat jeho pracovní i osobní život, pak začne Monu sledovat a pronásledovat i v soukromí a následně to skončí jakýmsi svérázným happy-endem. To je celé.
 
Fotografie z filmu Psi nenosí kalhoty / Koirat eivät käytä housujaNení přitom ani moc jasné, pro koho by měl být snímek určen. Zjevně jde o film, jenž má popularizovat BDSM praktiky pro nepříliš zasvěcené publikum, realisticky je vyobrazovat pro ty, kteří mají představy v tomto směru zkreslené třeba z Padesáti odstínů šedi nebo z hardcore porna, a víceméně je standardizovat jako určitý způsob jednání související s konkrétními nároky na uspokojování sexuálních tužeb, k němuž se mohou klidně uchylovat i lidé z vašeho okolí, s nimiž se běžně vídáte v práci nebo v sousedství, a za nějž by se nikdo neměl stydět (např. Mona v civilu pracuje v rehabilitačním centru).
 
Proti tomuto záměru nicméně hraje ta skutečnost, že film Psi nenosí kalhoty je zároveň natočen ve stylu pomalých ponurých art-filmů, což není úplně divácky vstřícná forma, a kromě toho obsahuje dvě dost drsné scény s odloupáváním nehtu a trháním zubu, jež snímek v tu chvíli posouvají spíš do kategorie torture-hororu, a které jsou pravděpodobně za hranicí toho, co běžný divák očekávající psychologické drama (nebo netradiční artovou romanci) snese. Nejvíce má tak snímek šanci oslovit hlavně festivalové publikum, vyhledávající nejrůznější divné a neobvyklé filmy, což sice není vyloženě špatně, ale rozhodně se nedá mluvit o příliš širokém diváckém záběru.

Fotografie z filmu Psi nenosí kalhoty / Koirat eivät käytä housujaJinak je pravda, že jednu z rolí ve filmu ztvárnila Ester Geislerová, ale jít do kina jen kvůli ní smysl spíš nemá. Hraje totiž onu Juhovu mrtvou ženu, takže sice na začátku zazpívá českou písničku, ale jinak je na plátně přítomna odhadem méně než dvě minuty a za celou dobu jí ani jedinkrát není vidět do obličeje (což je zřejmě záměr).
 
Díky zdařilým hereckým výkonům a po technické stránce solidně realizované tvůrčí vizi přitom lze film Psi nenosí kalhoty ocenit jako netradiční drama o truchlení a o opatrném sbližování dvou outsiderů v atypickém prostředí. Nedostatek dalších témat a přílišná zdrženlivost v práci s těmi stávajícími však snímek drží příliš na uzdě – hlavní hrdina nikdy nejde s pravdou ven, protože se před okolím cítí zahanbeně a provinile, Moně se nikdy nesvěří s pravým důvodem své obsese, takže ta ho považuje prakticky za sebevraha nebo sexuálního devianta, film kvůli tomu drahnou dobu přešlapuje na místě a veškeré to dovádění s obojky a latexem stejně nakonec zůstane i nadále pouze bizarní libůstkou určenou pro temné kobky a noční kluby pro zvané. Bohužel.

[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Český trailer k filmu Psi nenosí kalhoty


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY