V úvodu hvězdně obsazené americké detektivky Na nože je ve svém honosném sídle nalezen mrtvý slavný spisovatel Harlan Thrombey (Christopher Plummer), autor populárních detektivních románů. Vše nasvědčuje tomu, že šlo o sebevraždu. Přesvědčeným policejním vyšetřovatelům však přijde dělat společnost i soukromý detektiv Benoit Blanc (Daniel Craig), jehož si na prošetření starcova úmrtí najal jakýsi anonym. Otázkou je, kdo tím anonymem je a zdali nešlo přeci jen o vraždu.Zní to jako standardní detektivní příběh podobný těm od Agathy Christie, ve skutečnosti je ale film Na nože detektivkou v řadě aspektů poměrně nevšední. Je sice pravda, že naplňuje leckteré žánrové konvence i se spoustou souvisejících klišé, leč zároveň si s nimi ironicky pohrává a využívá je pro jiné účely, než k jakým jsou obvykle určeny. Začíná sice jako běžná detektivka, ale pak se postupně přemění v dekonstrukci detektivky, která divákům překvapivě brzy odkryje podstatné informace a poskytne jim tak zásadní výhodu oproti detektivovi, jenž musí na vše řečené teprve sám přijít. Nakonec je to ale stejně samotný tvůrce filmu, jenž byl po celou dobu o několik kroků napřed před diváky, jimž akorát chytře dávkoval informace a tahal je za nos.
Oním tvůrcem je režisér a scenárista Rian Johnson (Looper: Nájemný zabiják, Star Wars: Poslední z Jediů), díky němuž snímek Na nože vyniká svou chytrou a propracovanou výstavbou děje a vynalézavým vyprávěním, v němž nechybí napětí, nečekané zvraty, ani humor. Nejpodstatnější složkou filmu je tudíž jeho důmyslný scénář, následován Johnsonovou zdařilou režií, která snímku propůjčuje hbité tempo a působí sebejistě a promyšleně, ačkoli je z ní zároveň znát, že o nějakou na milimetr vypočítanou a důslednou preciznost Johnsonovi nešlo a vsadil místo ní na přirozenou živelnost a energičnost (kvůli čemuž nad filmem i jeho příběhem nakonec nějaké otazníky přeci jen visí, ale v podstatě jde jen o drobnosti).Třetí nejpodstatnější složkou jsou herci, kteří jsou skvělí a perfektně obsazení, přičemž každá z jejich postav je jiná než všechny ostatní a má pro sebe i dostatek prostoru (až na dvě výjimky), v rámci něhož hájí sebe sama i své zájmy a shazuje ty druhé. Film zároveň využívá jejich odlišností k názorovým třenicím, stavícím proti sobě liberály a konzervativce hned na několik různých způsobů. Vzniká tak satirický obraz bohatých rodinných klanů v americké společnosti, prolezlých nenávistí, klamem, přetvářkou a chamtivostí, vrcholící v okamžiku, kdy se do sebe všechny postavy pustí jako supi, jakmile je ohrožen jejich majetek a tím pádem i jejich postavení a životní styl.
Ve filmu si tak přijdou na své mimo jiné Jamie Lee Curtis, Michael Shannon, Toni Collette, Chris Evans, Don Johnson či Katherine Langford, čímž výčet protagonistů představujících příbuzné zesnulého a tím pádem i potenciální dědice zdaleka nekončí. Kromě toho mezi podezřelé spadá i Ana de Armas v roli Harlanovy osobní asistentky a ošetřovatelky (které se při lhaní dělá těžce nevolno). Daniel Craig svou postavu obohatil o legrační jižanský přízvuk a potměšilé vystupování – v jeho podání jde navíc o detektiva, který občas i vtipkuje a ironizuje sám sebe, aniž by se tím však obíral o profesionální a úctyhodné vzezření přetékající charismatem.
V hlavní roli je nicméně i tak především podvratnost, s kterou Johnson pracoval už v Posledním z Jediů, a s níž mění vyznění scén podle toho, z čího úhlu pohledu jsou vyprávěny, plně využívá tajuplných prostor starého domu a jeho okolí, v němž se většina filmu odehrává, a předhazuje divákům stopy a jejich náznaky, které klidně mohou být zavádějící, případně mít v příběhu jinou funkci, než jaká jim je od počátku mylně přisuzována. Součástí hry je i to, že si vás Rian Johnson obmotává kolem prstu a nejprve vás nechá sledovat detektiva při práci, jak vyslýchá jednotlivé členy rodiny, a pak vaši pozornost schválně navede na jistou provinilou osobu, která se snaží před pátrajícím detektivem tajit důkazy, načež vše vygraduje do nehorázně spletitého (ale přitom srozumitelného a smysluplného) hlavolamu, který vynáší vypointované trumfy na stůl i poté, co je nakonec rozmotán.Film Na nože kombinuje spletitý příběh a sofistikované vyprávění s lehkostí a s radostí z experimentování se žánrovými pravidly, přičemž sice naplňuje schéma klasické detektivky, leč současně jej obohacuje o chytré moderní zpracování. Díky tomu si lze snímek i navzdory troše přešlapů a mírně kolísavému spádu naplno užít jako vtipnou, napínavou a od začátku do konce zábavnou hříčku.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
 300.jpg)
