Příběh začíná zhruba jeden rok po katastrofální bitvě o Crait, kdy zlý První řád prakticky zdecimoval hrdinný Odboj. Vojenská skupina pod vedením generálky Leiy Organy (Carrie Fisher), komandéra Poea Damerona (Oscar Isaac), mladé dívky Rey (Daisy Ridley) studující umění rytířů Jedi, ex-stormtroopera Finna (John Boyega) a Wookieeho Chewbaccy (Joonas Suotamo) poněkud obnovila své síly a stále útočí na organizaci jménem První řád, které vládne nejvyšší vůdce Kylo Ren (Adam Driver), Leiyn odcizený syn, který je záhadným poutem spojen s Rey. Nedávno však do událostí zasáhl nový prvek – z popela minulosti se vynořil císař Sheev Palpatine (Ian McDiarmid), jenž se chce za svou dávnou porážku pomstít celé galaxii.
Je dobojováno. Popis děje, který je výše psán co možná nejopatrněji, je tu v podstatě spíše ze symbolických důvodů, jelikož film Vzestup Skywalkera nelze v žádné rovině vnímat jako samostatný a ani si nechci představovat zmatení člověka, který by ho viděl jako úplně první. Jak už jsme však v průběhu sledování sequelové trilogie odhalili, už tak málo vysvětlující styl Star Wars je doplněn nutností pátrat po informacích jinde, zejména po oficiálních encyklopediích. Tento trend je řadou lidí odsuzován, protože v jejich očích nejsou příběhy z předaleké galaxie např. seriálem Twin Peaks, který si může dovolit prvoplánovou nesrozumitelnost, kdežto Star Wars mají zůstat pouze instantní, zcela pochopitelnou zábavou. Nuže a nový film odkazuje více či méně intenzivně na celou rozsáhlou spleť příběhů, které se odvíjejí nejen na filmovém plátně, ale i na obrazovkách televizí, či stránkách oficiálně licencovaných a kanonicky platných knih, jež mohou řadu aspektů postavit do úplně jiného světla.
Jakkoli se tedy film snaží uzavřít a zahrnout celou ságu, uzavírá a vysvětluje v zásadě „pouze“ sequelovou trilogii, a to ještě pouze s relativně úzkým zaměřením na hlavní hrdiny. Jakkoli to tedy činí velice dobře, není to film, po jehož zhlédnutí si řeknete, že už víte vše. Film je zcela v souladu s jakýmsi širším dialektickým schématem, kdy Epizoda VII tvořila jakousi tezi, Epizoda VIII byla antitezí (tedy popřením) a Epizoda IX je onou výslednou syntezí. Řada motivů z předcházejících událostí zůstává nedovysvětlena, ačkoli z pohledu skalního fanouška nepochybuji, že se události dozvíme jindy a jinde (kupříkladu přesné okolnosti pádu Bena Sola na temnou stranu Síly budou až nyní ukázány v komiksu The Rise of Kylo Ren).
Stejně jako předchozí díl i tento film obsahuje jistý dosud zcela ve filmech nevídaný aspekt, který bude nepochybně zdrojem kontroverze. Na rozdíl však od ničivého, ale víceméně náhodného hyperprostorového manévru viceadmirálky Holdo tento nový již předem oznamovaný prvek spojený s novým způsobem využití mystické Síly vlastně nový není, jen je k jeho pochopení nutné znát seriál Star Wars Povstalci.
Tento postup je obrovským fan-servisem a jakousi odměnou pro ty, kteří sledují celou ságu, ovšem pro běžného diváka to může působit značně cizorodě a zmateně. To je asi největší výtka, kterou k filmu mám, protože jinak se kvůli zběsilému tempu ani nestihnete zamýšlet, zda vám tam něco chybí, či přebývá. Stejně uspěchaná byla produkce daná nutností film v podstatě přepracovat po smrti Carrie Fisher. I to se samozřejmě muselo projevit například zbrklým střihem. Nejhůře a nejviditelněji to odnesla podzápletka s Landem Calrissianem (Billy Dee Williams) a novou postavou mladé bojovnice jménem Jannah (Naomi Ackie), která už od prvních představení na akci Star Wars Celebration měla (či naopak neměla) nakonec ve filmu být Landovou dcerou. V aktuální podobě však film tuto otcovskou zápletku nejenže uspokojivě neřeší, ale také může vyznít úplně v jiném a téměř určitě nezamýšleném smyslu.
Vzhledem k pádícímu tempu filmu je i více než dvouapůlhodinová stopáž zcela snesitelná. Po stránce hereckých výkonů ze sebe tak všichni zúčastnění vydávají maximum. Zejména pak Adam Driver se pro sequelovou trilogii ukazuje být naprosto geniální volbou, to samé platí pro Daisy Ridley. Vracející se starší herci v podobě Billyho Dee Williamse, Marka Hamilla a Iana McDiarmida předvádějí v podstatě výkony konzistentní s jejich rolemi v minulých filmech, ale nejsou hlavními tahouny. Zcela zvláštní kapitolou je pak Carrie Fisher, jejíž úlohu bylo nutné nějak dořešit i po jejím úmrtí (pochopitelně se souhlasem pozůstalých), čímž se dostáváme k řemeslnému zpracování filmu.
K největším devizám sequelové trilogie od začátku patří takřka dokonalé provedení. Film je opět natočen naprosto úchvatně a původní šestici filmových epizod v tomto ohledu nechává daleko za sebou. Opět kombinuje využití klasických praktických filmových efektů s nejmodernějšími počítačovými technologiemi. Tak byla v podstatě vyřešena Leia, kdy se „kolem“ ní v nepoužitých záběrech z Epizody VII „vystavěla“ úplně nová scéna a je to provedeno tak dokonale, že divák, který by nevěděl, že s Carrie Fisher nebyla natočena ani vteřina nových záběrů, si ničeho nemusí vůbec všimnout. Role pochopitelně není nijak velká, ovšem je poměrně zásadní a toto provedení má za mě obrovský palec nahoru. Povedený je i český dabing, který se více než kdy jindy musel potýkat s množstvím postav z jiných filmů i seriálů Star Wars. Stejně tak je výborná i hudba Johna Williamse, který se snaží ve svém úplně posledním Star Wars filmu spojovat i prvky z minulých filmů a film tak o to víc působí jako ohlédnutí za celou ságou. Mimochodem, Williamsovi fanoušci by měli zbystřit při návštěvě kantýny na planetě Kijimi. :-)
Celkové zhodnocení je u tohoto filmu mimořádně obtížné. Je jasné, že pokud jste viděli předešlé epizody sequelové trilogie, tento film nemůžete vynechat, protože je příliš důležitý. Z mého pohledu skalního fanouška Star Wars, který sleduje maximum ostatních zdrojů, je film doslova splněným snem. S mírou neobeznámenosti pak může růst i zmatenost celého syžetu a film se tak může jevit jako nepřehledná smršť nepochopitelných událostí, která však úchvatně vypadá a v zásadě nestihne začít nudit.
