1. Alfonso Cuarón (Roma)

Po pěti letech se do kin vrátil uznávaný mexický tvůrce, po pěti letech bude znovu bojovat o režijního Oscara a po pěti letech je znovu největším favoritem kategorie. Po rozmáchlém vesmírném dramatu se o sošku uchází s naopak velmi komorním a intimním snímkem o vlastním dospívání, který je navíc natočen černobíle. Vzhledem k tomu, že dosud posbíral snad všechny ceny, které mohl, je opravdu tím největším aspirantem na zisk své druhé sošky a bylo by překvapení, kdyby neodcházel ze slavnostního večera jako vítěz. Pokud se potvrdí všechny předpoklady, bude nadále pokračovat nadvláda mexických režisérů na Oscarech, která s čestnou výjimkou roku 2017 trvá už pět let.

2. Yorgos Lanthimos (Favoritka) 

Jestli někdo může etablovaného Mexičana ohrozit, je to pětačtyřicetiletý řecký rodák a reprezentant tzv. řecké divné vlny. V historickém dramatu z období Stuartovců natočil svůj nejnormálnější a divácky nejpřístupnější film a hned si za něj vysloužil oscarovou nominaci. Akademie má opulentní historické příběhy s velkolepou výpravou ráda, takže není divu, autor se navíc podle ohlasů dost mírnil a vše je srozumitelné a pochopitelné. K favoritům kategorie určitě nepatří, překvapit by ale mohl, i když se to nepřepokládá. Už jen samotná nominace je pro něj ale úspěchem a zajištěním dalších budoucích projektů.

3. Spike Lee  (BlacKkKlansman)

Je to skoro neuvěřitelné, ale asi nejslavnější a nejuznávanější afroamerický režisér posledních třiceti let se své první oscarové nominace dočkal až letos. Získal ji za černohumorné, lehce satirické a zároveň alarmující komediální drama o tom, kterak se černošský policista stane členem KuKluxKlanu. I když nejde o jeho nejlepší počin, nominaci si určitě zaslouží, protože dokázal vybalancovat závažnost tématu a komické prvky, které se v něm skrývají. Vzhledem k tomu, jak se situace momentálně vyvíjí, je outsiderem, jelikož se ale v posledních letech extrémně dbá na politickou a rasovou korektnost a vyváženost, bez šance úplně není, ačkoli by za případným oceněním byl spíš politický kalkul.

4. Adam McKay (Vice)

Dlouholetý komediální tvůrce se před třemi roky přetransformoval na autora dramat, byť s komediálními prvky. Jeho pohled na vznik ekonomické krize mu sošku nevynesl a stejně tak to s největší pravděpodobností dopadne i s portrétem bývalého amerického viceprezidenta. Zatím nezískal žádné ocenění a o filmu se na rozdíl od výše zmíněných tolik nemluví a zdá se, že nominace přistála hlavně za tématiku, neboť biografie slavných osobností (a speciálně těch amerických) se těší dlouholeté akademické přízni a podobné oceňování je skoro povinností. Na svého prvního Oscara si filadelfský rodák bude muset ještě počkat.

5. Pawel Pawlikowski (Studená válka)

Největším překvapením v celém kvintetu nominantů je jméno širší veřejnosti nepříliš známého polského režiséra. Ten natočil černobílou romanci o lásce zpěvačky a hudebního skladatele, která se odehrává za nejtužšího stalinismu, s níž zcela ovládl loňské evropské filmové ceny. Jedenašedesátiletý varšavský rodák je největším outsiderem celé kategorie a už jen to, že se ocitl v té nejužší nominaci a v tak vybrané společnosti, je pro něj zatím životní úspěch. Jeho nominace je spíše příležitostí pro odvážné sázkaře, realisticky vzato by ale případný zisk sošky byl těžkým šokem a jedním z největších oscarových překvapení posledních let.

... And the Oscar Goes to

Jednoznačným favoritem prestižní kategorie je Alfonso Cuarón, kterému by radost mohl pokazit snad jen Yorgos Lanthimos.

Šance podle Filmserveru:

• Alfonso Cuarón 85 %
  
• Yorgos Lanthimos 10 %
• Spike Lee 3 %
• Adam McKay 2 %
• Pawel Pawlikowski 0 %