Ta také vydala oficiální synopsi k filmu: Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let.Mnoha kritiky byl snímek označen jako film roku. Roma je přitom velice civilní, nedramatický rodinný portrét, v jehož centru stojí obyčejná tuctová rodina, která se jako všechny rodiny na světě potýká s běžnými banálními problémy. V centru děje Romy stojí služka Cleo sloužící v rodině paní Sofíe (Marina De Tavira), která vychovává několik dětí. Obě ženy se musí vyrovnat se svými muži. Služka Cleo se vyspí s primitivním mladíkem Fermínem (Jorge Antonio Guerrero), který ji opustí, jakmile mu řekne, že s ním čeká dítě. Sofíi zase opustí její manžel Antonio (Fernando Grediaga), který uteče s milenkou.
A o tom Roma je. Jde o typicky artově, evropsky laděné drama, které připomíná snímky Federica Felliniho nebo Carlose Saury. Jen s tím rozdílem, že zatímco Fellini a Saura točili takovéto filmy celý život, Cuarón natočil podobný film vůbec poprvé. Osobně doufám, že se po této zkušenosti tento režisér vrátí opět ke standardnější hollywoodské produkci, která je v jeho podání přeci jen zajímavější než Roma, která je naopak veskrze obyčejná. Roma je s pečlivostí natočený intimní černobílý autorský snímek (Cuarón ovládl režii, scenář, kameru i střih), který zaujme především festivalové a artové cinefily. Pro běžné diváky může jít o nudný, obyčejný a velmi pomalý film, který si mohl Cuarón klidně odpustit. Snímek bude nejspíše sbírat další ceny, ale jeho stupeň zábavnosti je velmi diskutabilní. Lakonicky řečeno v tomto případě platí: čím větší umění, tím menší zábava.
