
Americký horor Ve spárech ďábla je po všech stránkách mimořádně tendenčním žánrovým produktem, jehož tvůrci (v čele s nizozemským režisérem Diederikem van Rooijenem, pro nějž snímek představuje jeho první americký počin, a podprůměrným hororovým scenáristou Brianem Sievem) nedokázali vytěžit potenciál jeho zápletky a ani děsivého prostředí nemocniční márnice a místo toho jej zaplnili tradičními klišé a sem tam nějakou rutinní lekačkou. Už hlavní hrdinka je jeden velký chodící stereotyp – třicátnice s traumatem z bývalého zaměstnání, která se sotva vzpamatovala ze závislosti na prášcích, má kvůli tomu hrůzné halucinace, ale stejně vezme za vděk nočními šichtami ve skladu mrtvol.

Démonem/ďáblem posedlá mrtvola pak sice docela hrůzostrašná je, ale vlivem dost uboze napsaného děje dá práci vůbec rozluštit, podle jakých pravidel se chová, neb tomu zjevně chybí konzistence a smysl. Když totiž Megan nebo kdokoli jiný (třeba noční hlídač) schránku s Hannah otevře (což se děje opravdu často), její tělo tam vždy je – pokaždé ve stejné poloze a zazipované v igelitu. Zároveň se ale stejné tělo každou chvíli prochází po chodbách nemocnice a zabíjí každého, kdo mu přijde do cesty, a zachycují jej při tom bezpečnostní kamery.
Jedna varianta tudíž je, že tělo Hannah je pořád ve futrálu a po márnici brouzdá démon/ďábel, který na sebe vzal její podobu a zabíjí ostatní, aby pak mohl Hannah oživit a znovu ji posednout, místo toho, aby raději posednul někoho živého a čerstvého. Dění ve filmu nicméně o trochu více odpovídá druhé variantě, a sice že Hannah (stále posedlá) pravidelně opouští svůj box a vydává se strašit a zabíjet, načež se po chvíli vrací zpátky a (zevnitř) za sebou zavírá a zazipovává se, aby zaměstnanci nemocnice nepřišli na nic podezřelého, nejméně pětkrát za celý film. Vtipné je také to, že své mrtvé oběti pak schovává po různých koutech nemocnice a že se po lokaci potutelně plazí i přesto, že jí zjevně nedělá problém teleportace.

Značně nesmyslný děj, předvídatelná šablonovitost a absence nápaditosti jsou tak hlavním důvodem toho, proč v případě hororu Ve spárech ďábla není o co stát, ledaže by vám k hororovému zážitku stačilo párkrát se leknout a prostředí márnice bylo samo o sobě místem, z něhož by vám vstávaly vlasy hrůzou na hlavě jen při pouhém pomyšlení na něj. Mnohem, ale opravdu mnohem vydařenější horor v podobném duchu (tentokrát z prostředí pitevny) je Tajemství smrti slečny neznámé (The Autopsy of Jane Doe) z roku 2016, které se naší distribuci kupodivu vyhnulo.
A samozřejmě, v traileru jsou i scény, které pak ve filmu neuvidíte...
A samozřejmě, v traileru jsou i scény, které pak ve filmu neuvidíte...
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]