Je-li životopisné drama První člověk něčeho dokladem, pak toho, že režisér Damien Chazelle neumí točit jen filmy z hudebního prostředí, jakým byl jeho debutový snímek Whiplash a jeho následovník, mnoha Oscary ověnčený muzikál La La Land, za nějž si on sám Oscara odnesl, ale hravě zvládne i "normální" žánr. Tentokrát se mladý talent zaměřil na historické životopisné drama, jehož ústřední figurou je americký astronaut Neil Armstrong (Ryan Gosling). První člověk je ale spíše než o samotném Armstrongovi o společné snaze amerických astronautů z NASA urvat prvenství v kosmickém soupeření se Sověty.

Děj filmu začíná v roce 1962, kdy Armstrong začal pracovat u NASA jako cvičný a testovací pilot. Chazelle pak sleduje krok za krokem Armstrongovo působení u NASA až k onomu slavnému letu na Měsíc v misi Apollo 11 v roce 1969, kterému předcházela mise Gemini 8 v roce 1966, kdy se jemu a Davidu Scottovi (Christopher Abbott) povedlo spojení dvou těles ve vesmíru. Onoho památného dne v červenci 69 se pak Armstrong a jeho kolega Buzz Aldrin (Corey Stoll) stali prvními dvěma lidmi, kteří se prošli po povrchu měsíce.

Chazelle se ve svém filmu snaží o co největší realističnost a věrohodnost s důrazem na každý "nepodstatný" detail, takže velký prostor věnuje všem možným přípravám a testům a pomalu většinu času zabere líčení právě těchto událostí, které ještě prokládá výjevy z rodinného života Armstronga. Zde na sebe velkou pozornost poutá výrazná Claire Foy jako jeho manželka Janet a také přátelství Armstrongových s Whiteovými (Jason Clarke, Olivia Hamilton). Právě White se stal později s dvěma dalšími (Shea Whigham, Cory Michael Smith) tragickými oběťmi při testech Apolla 1.

Člověk neznalý těchto událostí se může v množství postav ve filmu, vedle zde zmíněných je zde ještě celá řada herců znázorňujících další piloty a muže z řízení misí a testů, brzo začít ztrácet (ve vedlejší roli se objeví například postava Jima Lovella (Pablo Schreiber), který později proslul jako kapitán Apolla 13, jemuž byl věnovaný celý stejnojmenný film, ale naštěstí není ani tak nutné vědět, kdo je kdo a kdo co konkrétně dělá.

Stačí se "jen" dívat a žasnout a prožívat útrapy nekonečných příprav se všemi omyly a tragickými následky, které spoluprožíváme se všemi protagonisty filmu. V důsledku Chazellova perfekcionismu to bohužel znamená i to, že místy působí jeho realistické líčení zdlouhavě a ne zrovna dynamicky, ale vzhledem k tomu, že se jedná o události několika let, jde ještě o poměrně zkratkovitý děj. I tak se ale místy dostaví nechtěný pocit toho, že nám Chazelle ukazuje "zbytečně" všechno.

Vedle toho ale nabízí i několik vskutku velmi působivých scén, které se v "běžných" filmech jen tak nevidí. Výborná je hned první otevírací scéna, v níž sledujeme první nahlédnutí do nekonečné modři a černi vesmíru. Další skvělou scénou je nepovedený test Apolla 1, při němž zahynou tři astronauti (nahoře zmínění). A jasným vrcholem je pak scéna přistání na Měsíci, která je ve filmu takto dosud neviděnou a působí velmi věrohodně svou nespektakulárností. Člověk si v tu chvíli uvědomí a řekne si - a to je všechno? K tomu to celé směřovalo? Vždyť zase nic tak světoborného to nebylo. Ale to je právě ono, cesta k cíli je mnohem zajímavější a svízelnější než pocit z jeho dosažení.

Pomineme-li ale tyto spekulace, pak je Chazellův první nehudební film stejně suverénní jako jeho oba předchozí kousky a znovu dokazuje jeho mimořádný filmařský talent. Kromě skvělých herců Goslinga i Foy a pečlivě obsazených vedlejších rolí (Lukas Haas, Patrick Fugit, Kyle Chandler, Ciarán Hinds) je pak potřeba zmínit ještě skvělý hudební doprovod, o který se postaral Chazellův dvorní skladatel Justin Hurwitz, sám držitel Oscara za hudbu za La La Land a za perfektní technickou stránku filmu, která bude nepochybně oceněna oscarovými nominacemi. Těch se nejspíše dočká i samotný film a možná opět i Chazelle sám za režii a také kameraman Linus Sandgren, který nabídl mnoho úchvatně nasnímaných scén, z nichž tou nejpůsobivější je pak ono finální přistání na Měsíci.

První člověk je na jedné straně nedramatický, až suše reportážní záznam událostí vedoucích k přelomové historické události, na straně druhé nabízí řadu originálně natočených pasáží, které dosud v jiných filmech podobného ražení (už zmíněný film Apollo 13 nebo oscarová Gravitace nebo starší, dost podobně laděný životopisný epos Správná posádka) nejsou běžně k vidění. Každopádně jde o další výjimečný film ještě dosti mladého, ale velmi talentovaného filmaře, který se vymyká z klasické hollywoodské produkce svým důrazem na poctivou snahu o realističnost.

Český trailer k filmu První člověk