O Oscara za režii se letos utkají čtyři pánové a jedna žena a ať už ho vyhraje kdokoliv, bude to pro něho/ni první zlatý plešoun kariéry. Vzhledem k předchozím oceněním je ale favorit jasný a k překvapení skoro jistě nedojde.
Greta Gerwig (
Lady Bird)
Mladá, teprve čtyřiatřicetiletá režisérka, která je zatím známá spíše jako herečka, neboť za sebou má teprve dva autorské počiny, je asi tím největším překvapením a zároveň největším outsiderem celé kategorie. Její nezávislé drama o mladé dívce hledající pochopení a lásku si v USA vysloužilo až neskutečně pozitivní reakce a vytvořil se kolem něho takový hype, že mu to mimo hranice své domoviny může paradoxně jen ublížit. Ve Státech jde každopádně o takový ten typicky "indie" počin, který si Akademici a jiní porotci oblíbí a protlačují ho, kam je možné. Jedni jeho vyzdvihování nechápou, druzí s ním souhlasí, nic mezi prakticky neexistuje. Ať je to, jak chce, tahle talentovaná autorka vyhrála už tím, že se dostala do finální pětice a na slavnostním večeru nemá co ztratit. Historicky druhé ženské vítězky Oscara za režii se ale zatím nedočkáme.
Guillermo del Toro (
Tvář vody)
Sympatický Mexičan získal za režii zajímavého a zdařilého fantasy dramatu o nevšední lásce němé dívky s podivným vodním tvorem snad všechny ceny, na které byl nominován, proto by bylo takřka zázrakem, kdyby neuzmul i tu nejprestižnější. A je dobře, že kvůli tomu moc nemusel měnit svůj specifický styl mísení naprosto unikátních fantaskních světů a reálných postav, které vždy prožijí něco neobyčejného a divák si posléze odnese většinou netradiční zážitek. Je asi pravda, že letos čtyřiapadesátiletý tvůrce natočil už lepší snímky, existuje ale jen málokdo, kdo by mu zlatého plešouna za jeho celoživotní filmařské nadšení a upřímné fandovské srdce nepřál. 4. března 2018 se skoro jistě stane legendou a už čtvrtým mexickým držitelem režijního Oscara za posledních pět let.
Christopher Nolan (
Dunkerk)
Je to neuvěřitelné, ale britský režijní génius, který je jedním z mála tvůrců, kteří si za velké peníze mohou dovolit natočit přesně to, co chtějí, aniž by museli dělat zásadnější kompromisy, se své první oscarové nominace dočkal až letos. Z pohledu člena Akademie je to asi logické, protože dosud se pohyboval na půdě rozmáchlých komiksovek a sci-fi hrátek, za něž se moc cen neudílí, z pohledu diváka, recenzenta i fanouška je to naprosto nepochopitelné. Není ale pochyb o tom, že nominace je zasloužená, protože jeho komplikovaně vyprávěné a pečlivě strukturované válečné drama ohromilo loni drtivou většinu diváků a jen prokázalo, že tento Brit je svým viděním a talentem někde úplně jinde než jeho kolegové. Kdybychom měli na pětici nominovaných nahlížet objektivním okem, vítěz by byl právě on, neboť jako jediný splňuje to, za co by se asi podobné ceny měly udělovat - jeho film je zcela odlišný od ostatních a ve svém náhledu natolik unikátní a lehce revoluční, že nemá konkurenci. Oscara si londýnský rodák jednou určitě odnese, letos to ale s největší pravděpodobností ještě nebude.
Jordan Peele (
Uteč)
Druhý nejmladší nominant této kategorie je za mořem známý jako komik, v loňském roce ale režijně debutoval s podvratným satirickým thrillerem, s nímž decentně střílí do hluboce zakořeněného amerického rasismu. Právě tato tematika je tím hlavním důvodem toho, proč se celý film stal (doslova) černým koněm oscarového večera a získal tolik nominací, i když je oficiálně veden jako horor, které jinak Akademici moc nemusí. I pro něj je účast ve finálovém kvintetu velkým vítězstvím, a i když jeho prvotina si nějakou tu sošku odnese (docela bych i vsadil na to, že v kategorii Nejlepší film možná způsobí velký šok), on sám odejde s prázdnou. To mu ale asi moc vadit nebude.
Paul Thomas Anderson (
Nit z přízraků)
Po deseti letech se do nominované pětice vrací oblíbený autorský tvůrce, který si na každém svém filmu dává dost záležet a mimo jiné patří k velkým oblíbencům Akademie. A značné množství diváků a fanoušků mu tento návrat ze srdce přeje, protože za uplynulou dekádu se publiku svými experimentálními a do sebe zacyklenými "divnými" filmy trochu vzdálil. To pro jeho nejnovější počin o módním návrháři, který na stará kolena najde mladou múzu, do značné míry neplatí, protože recenze nejsou tak rozporuplné a na rozdíl od těch předchozích znovu spoléhá na prostou krásu vyprávění příběhu, zachycení kouzla okamžiku a pomíjivosti života tak, jak to umí právě jen kalifornský rodák. Ani to mu ale letos sošku nezajistí.
... and the Oscar goes to
V letošním roce se v režijní kategorii překvapení nedočkáme a vše dopadne podle očekávání. Vzhledem k trochu nepochopitelné neúčasti
Martina McDonagha ve finální pětici a vzhledem k tomu, že
Guillermo del Toro získal snad všechny ceny, které získat jde, je takřka jisté, že Oscara se dočká také. Chcete-li tedy vsázet a riskovat, u této kategorie to nedělejte.
Šance podle filmserveru:
