Invasion Of The Saucer Men (1957, Edward L. Cahn) Mánie kolem létajících talířů s sebou v padesátých letech po nasycení trhu pochopitelně přinesla i komedie. Invasion Of The Saucer Men není parodií, ale spíš vlastní ujetou a výsměšnou variací invaze. Emzáci pomocí vytahovacích drápů vstřikují lidem do krevního oběhu smrtelnou dávku alkoholu, čímž se nejspíš snaží zabít všechny a ovládnout planetu (ale nepočítají s Ruskem). Roztomilí zelení mužíčkové jsou hlavním lákadlem filmu, který dodnes nebyl zapomenut - mimozemská ruka s narostlým okem se proháněla po palubě Červeného trpaslíka a jeden ufon stále přežívá ve světě Futuramy.
Attack Of The 50 Foot Woman (1958, Nathan Juran) Reakce na Amazing Colossal Mana z roku 1957 pojednává o slavné multimilionářce a jejím záletném muži Harrym. Stupidní rodinné drama se změní v monster movie ve chvíli, kdy Nancy na polní cestě narazí na mimozemskou bílou kouli, ze které vystoupí nechtěně prosvítající obří emzák a zvětší ji do podobně zrůdných rozměrů. Film proslavily především neuvěřitelně špatné triky (společně s mnohonásobným používáním stejných záběrů) a geniální plakát. Nathan Juran téhož roku natočil skvělou Sedmou Sindibádovu cestu a pod padesátistopou ženu se podepsal jiným jménem.
Invasion Of The Neptune Men (1961, Koji Ota) Jedno z mnoha japonských sci-fi, jejichž sledování je nudné i za přítomnosti robotů z Mystery Science Theater 3000 v kinosále. Mladičký Sony Chiba se ztrapňuje v intergalaktickém oblečku a nakopává zadek čtyřem komparzistům s motorickou poruchou. Soubojů je bohužel pomálu a velmi připomínají horší bitky ze Strážců vesmíru. Kdyby Strážci vznikli v padesátých letech, vypadali by přesně takhle. Strašlivá nuda přinese ke konci zcela nečekané zničení budovy s nadživotním vyobrazením Hitlera. Dalším zábavným faktem je použití reálných fotek zničených budov z druhé světové války při zobrazování zdecimovaného Tokia. Po sedmi minutách nemají muži z Neptunu moc co nabídnout (a také skoro nejsou na scéně), ale začátek se na YouTube najít vyplatí. Jak víme, Sony Chiba se nakonec stal legendou a jeho hrdinný Space Chief zůstal po zásluze zapomenut.
Shivers (1975, David Cronenberg) Lidstvo nesouží jen útoky hnusu z vesmíru, to nejodpornější vzniklo v laboratoři parazitologa Emila Hobbese. Z přesvědčení, že se lidé stávají příliš racionálními bytostmi a ztrácejí kontakt se svým tělem a původními instinkty, vyvinul organismus, který ve svých hostitelích způsobuje nekontrolovatelnou sexuální touhu. Cizopasník nápadně podobný hovnu šíří nákazu v moderním bytovém komplexu a mění jeho obyvatele na nadržené loutky. Není náhoda, že film vznikl v polovině sedmdesátých let pod rukama nejznámějšího kanadského šílence Davida Cronenberga. Dnes uznávaný režisér má na kontě úchylností více, osobitý příspěvek do tehdy populárního žánru zombie hororů již vykazuje cronenbergovsky úchylný nádech i bezvýchodnou atmosféru. Přesah snímku nelze ignorovat ani přes množství prolité krve, nedovoluje vhodit film do škatulky podivností a ignorovat jeho kvality.
Klauni zabijáci (1988, Stephen Chiodo) V americkém lese přistane cirkusový stan s emzáckými klauny, kteří po lidech střílejí kukuřici a pak je uchovávají v růžových zámotcích cukrové vaty. Ujetost klaunských zbraní je velká, možnosti, jak terorizovat malé městečko, také a masky jsou na šaškárnu za dva miliony dolarů extrémně povedené. Jedna z nejzábavnějších brakových komedií, ke které si od roku 2006 můžete zakoupit klauníky v podobě akčních hraček.
Jsou mezi námi (1988, John Carpenter) Satirická komedie o tom, kterak si profesionální wrestler Roddy Piper tři měsíce neostříhal vlasy a společně s černochem v růžovém tílku se vydal hledat práci. Místo práce však našel krabici brýlí, ve kterých se svět stane černobílým a krom toho se ukáže, že ho ovládají mimozemšťané. Zoufalá snaha o kritiku moderní společnosti společně s idiotskými dialogy krystalizuje do campy potěšení, které neustále nutí děkovat Bohu, že už jsou osmdesátá léta pryč. Film natočil legendární béčkař John Carpenter a díky svižnému tempu, častému překračování hranice dobrého vkusu i indexu šílenosti ani na minutu nenudí. Dohady o tom, jak moc se film bere vážně, jsou zbytečné.
Temný anděl (1990, Craig R. Baxley) Návštěvy z cizích planet byly občas i obchodního rázu. Jako třeba když odbarvený Matthias Hues předávkovával pozemšťany heroinem a poté z nich za pomoci mimozemských hadiček vysával endorfiny, na kterých frčí jeho rodná hrouda. Z protinarkotického však přichází Dolph Lundgren, který odjakživa jede jen na testosteronu. Geniálně nahláškovaná buddy movie je v naší zemi známá díky proslulé video kolekci Intersonicu, anglický originál však hlásí mnohem více. Na slušnou akci, množství výbuchů a mimozemská vrhací CDčka někde mezi Phantasmem a Xenou by se ale dívalo dobře i v čínštině.
Guyver: Temný hrdina (1994, Steve Wang) Druhý díl filmového zpracování populární mangy opět pojednává o mladém hrdinovi, který se stane nositelem síly Guyvera. Mimozemská technologie mu zaručuje pancéřování pomocí biomechanického exoskeletu a předurčuje ho k dvouhodinovému boji s jinými mimozemšťany. A ti jsou kupodivu vynikající. Dvojka Guyvera má zkrátka velmi slušně nadrátováno a vidět to ve dvanácti letech, zblázním se radostí.
Pavučina snů (2003, Lawrence Kasdan) Připitomělá adaptace stejnojmenného románu Stephena Kinga v době svého uvedení vzbudila značné rozpaky. Výteční herci nakonec jakž takž utáhli dvě hodiny zmateného děje, ale Lawrence Kasdan pochvalné kritiky z novin rozhodně nevystřihoval. Mrazivá atmosféra se v polovině snímku přelomí do neuvěřitelné překombinovanosti, která uspokojivě naštve příznivce knihy a potěší fanoušky béček a blbých filmů. SPOILER: Závěrečná bitka, ve které se oba zápasníci postupně přemění v mimozemšťany, patří do zlatého fondu debilit.
