Před pětaosmdesáti lety se v Čáslavi narodil náš budoucí světově nejproslulejší filmový režisér Miloš Forman. Jeho tvůrčí počátky byly spjaté s divadlem Semafor, což zúročil v středometrážním dokumentu Konkurs o fiktivním konkursu natočeném přímo v autentickém prostředí divadla, v němž se objevila i druhá Formanova maželka Věra Křesadlová, s níž má dva syny Petra a Matěje. Spolu s ním byl jako jeden celovečerní film uváděn ještě druhý středometrážní dokument Kdyby ty muziky nebyly o dvou dechových kapelách z Kolína. Při nich se sešel se svými stálými spolupracovníky Ivanem Passerem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem.

Již v nich se ukázalo další Formanovou směřování, které vyvrcholilo v jeho následujícím, debutním celovečerním snímku Černý Petr o mladém učni Petrovi (Ladislav Jakim), pracujícím v místní samoobsluze (natáčelo se právě v Kolíně), majícím za úkol chytat nepoctivé zákazníky. Jeho dalším snímkem byly ve Zruči nad Sázavou natočené Lásky jedné plavovlásky o mladé dělnici Andule z textilní továrny, kterou hrála sestra Formanovy první ženy Jany Brejchové Hana, která hledá toho pravého. Na zábavě se seznámí s mladými pianistou Mildou (Vladimír Pucholt), za nímž se pak vydá do Prahy. Tento film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film v roce 1967, Oscara ale nezískal.

Jeho československá éra pak vyvrcholila satirickou veselohrou Hoří, má panenko, jeho prvním barevným filmem, který Forman natočil ve Vrchlabí v Podkrkonoší v autentickém prostředí společenského sálu s celou řadou místních dobrovolných hasičů a také se svými dvěma oblíbenými herci z předchozích filmů Janem Vostrčilem a Josefem Šebánkem. Na jeho scénáři také kromě Formana a Passera spolupracoval Jaroslav Papoušek. Také za tento snímek byl Forman nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, ale i zde mu Oscar unikl. Bylo to rok potom, kdy Oscara v této kategorii získal Formanův mladší kolega Jiří Menzel a jeho celovečerní debut Ostře sledované vlaky.

Tím se nečekaně brzy uzavřela Formanova československá tvůrčí éra a Forman se tak trochu nechtěně stal americkým režisérem, když se po "výletu" do New Yorku do ruskými tanky okupované vlasti už nevrátil. Jeho americký debut, generační výpoveď Taking Off, v níž mísil své dokumentární postupy z Konkursu, ale dopadla bídně a Formanova další tvůrčí kariéra byla prozatím pozastavena. Spásu nakonec Formanovi přinesla kniha Kena Keyseho Vyhoďte ho z kola ven, kterou kdysi Formanovi poslal Kirk Douglas.

Nakonec to byl jeho syn Michael, tehdy mladý producent a začínající herec a nezávislý producent Saul Zaentz, se kterými Forman realizoval svůj legendární Přelet nad kukaččím hnízdem, alegorizovaný nadčasový příběh o moci, zasazený do prostředí psychiatrické léčebny, se kterým Forman poprvé pokořil hvězdný Hollywood, když za něj získal všech pět hlavních Oscarů - za nejlepší film, režii, herce, herečku a adaptovaný scénář. To se předtím povedlo jen filmu Stalo se jedné noci a po něm už jen Mlčení jehňátek. 

Originální trailer filmu Přelet nad kukaččím hnízdem

Forman se po tomto úspěchu opět na pár let odmlčel, aby se vrátil s filmovou adaptací slavného broadwayského muzikálu Vlasy, který pojal jako oslavu mládí a života a protiválečnou obžalobu. Dodnes je působivá závěrečná pointa filmu, při níž si ústřední dva hrdinové filmu Claude Bukowski (John Savage) a Berger (Treat Williams) "prohodí" role a Berger místo Clauda narukuje do Vietnamu. Ve srovnání s "Přeletem" byly ale Vlasy Američany přijaty o dost vlažněji, a to jak komerčně, tak i kritikou. 

Po Vlasech se Forman pustil do adaptace E. L. Doctorowa a jeho knihy Ragtime, podle níž natočil stejnojmenný film o mladém černém pianistovi zasazený do světa společenské smetánky v New Yorku na počátku 20. století. Ragtime byl nominovaný hned na osm Oscarů (sám Forman ale nominován nebyl), ve výsledku ale nakonec odešel s prázdnou. Oscarové nominace se ale dočkal Miroslav Ondříček za kameru. 

Po částečném zklamání s Ragtimem si ale Forman vše vynahradil s následujícím Amadeem, adaptací divadelní hry Peter Shaffera, který byl dokonce ještě úspěšnější než Přelet nad kukaččím hnízdem. Forman se při jeho natáčení po letech vrátil do Československa, kde svůj příběh o fiktivním konfliktu mezi Mozartem (Tom Hulce) a žárlivostí sžíraném Salierim (F. Murray Abraham) natáčel. Z jedenácti nominací na Oscara jich Amadeus získal osm a Forman svého druhého za režii. Za kostýmy byl oceněn Theodor Pištěk ml.. Bohužel Ondříčkovi Oscar za kameru znovu unikl. 

Originální trailer filmu Amadeus
Po Amadeovi si Forman dal opět delší tvůrčí pauzu a vrátil se až o pět let později s neúspěšnou adaptací Nebezpečných známostí Choderlose DeLaclose nazvanou Valmont, v níž se v hlavní roli představil tehdy ještě neznámý Colin Firth. Třetí oscarovou nominaci za režii (ale bez sošky) si Forman vysloužil za životopisné drama o porno magnátovi Larry Flyntovi Lid versus Larry Flynt, které pojal jako boj za svobodu projevu zaručený prvním dodatkem Ústavy Spojených států. Velké herecké příležitosti se tu dočkali Woody Harrelson a Courtney Love. 

O tři roky později natočil další životopisné drama o jiné kontroverzní postavě americké historie, kterou byl komik a mystifikátor Andy Kaufman. Muž na Měsíci byl zase velkou hereckou příležitostí pro komika Jima Carreyho, který se kongeniálně převtělil do postavy Kaufmana i jeho "zlého" alter ega Tony Cliftona. Carrey za něj získal Zlatý glóbus a Forman Stříbrného medvěda za režii v Berlíně. 

Originální trailer filmu Muž na měsíci
Formanovým posledním celovečerním snímkem tak dosud zůstává historické drama Goyovy přízraky s Javierem Bardemem, Natalií Portman a Stellanem Skarsgårdem v roli Goyi. Forman se ještě několikrát vrátil do Česka, aby například v roce 2009 dohlédnul na novou adaptaci muzikálu Dobre placená procházka, jinak ale žije v ústraní na farmě v Connecticutu se svou třetí ženou Martinou Zbořilovou. 

I kdyby už Miloš Forman nic dalšího nenatočil, už dnes je suverénně nejznámějším a nejslavnějším českým filmovým režisérem a opravdovou legendou.