Režisér Kenneth Lonergan po mnoha letech přichází se svým v pořadí třetím filmem nazvaným Místo u moře a zatím také asi svým nejúspěšnějším. Na Oscarech toto rodinné drama posbíralo šest nominací, z toho tři pro herce.
Filmy
Kennetha Lonergana, přestože má na kontě jako režisér teprve tři, nejsou Oscarům ani udílením jiných cen nijak cizí. Dvě nominace získal již před 17 lety se svým promyšleným dramatem o matce samoživitelce
Na mě se můžeš spolehnout. A přestože se svým druhým filmem takový úspěch neslavil, podařilo se mu jeho dosavadní tvorbu trumfnout novinkou
Místo u moře, která po právu má šest nominací na Oscary a rozhodně je radno s ní počítat i v závodě o cenu za Nejlepší film, i když stojí například proti
La La Landu s rekordními 14 nominacemi.

Nejsilnější stránkou
Místa u moře jsou jednoznačně herecké výkony, k čemuž očividně přispívá vedoucí ruka režiséra, a o čemž vypovídaji i tři nominace pro
Caseyho Afflecka,
Michelle Williams a
Lucase Hedgese. Zatímco dva zkušenější zmínění herci excelují jako rozvedený manželský pár vyrovnávající se s rodinnou tragédií, která je před roky stihla, méně známý
Hedges se vyrovnává s úmrtím svého otce poněkud svérázně. Mezi ním a postavou jeho strýce Leea v podaní
Afflecka pak ve filmu funguje výborná dynamika, přestože jsou nesourodým duem, které je spolu nuceno žít poté, co je Lee jmenován opatrovníkem svého synovce.
Chvála a pozornost se zaslouženě dostává taktéž i
Williams, která má na svůj výkon mnohem limitovanější prostor na plátně z celkové dvouhodinové stopáže. Zvládá ale z toho mála, kdy je k vidění, ve velmi intenzivních scénách vytěžit, co jen může. A i když je dost možné, že někdo z nich díky těmto excelentním výkonům svou nominaci doopravdy promění, budou se o zlatou sošku všichni muset utkat s drsnou konkurencí.

Značně celému příběhu, který se potýká s jedním neštěstím za druhým, pomáhá i mistrný vypravěčský styl
Lonergana jako režiséra i scenáristy. Autor si přímo dokonale hraje s divákem, tak aby jej držel napjatého a v nevědomosti, načež přesně ví, kdy použít jaký flashback na to, aby vybudoval v
Místě u moře precizní gradaci.
Od diváka ale kupodivu toto komorní drama vyžaduje rozhodně vysokou soustředěnost a dedukci. V nelineárně řazeném ději se totiž dá snadno ztratit a strukturou ani tematikou to rozhodně není nějaký jednoduchý kousek na oddech. Z atmosféry nevyřešené tragédie, ale i té nové visící nad hlavou, pak přímo čiší chlad prolínající se celým filmem, což značně umocňuje i vizuální stránka filmu. Jako celek je sice
Místo u moře nelehkou podívanou, ty dvě hodiny za to ale jistě stojí.
Český trailer filmu Místo u moře