(D)ocenění Železného obra u nás nebude snadné. Ve Spojených státech amerických v kinech kvůli uspěchanému uvedení a nešťastně zvolené propagační strategii i odbytému marketingu propadl, a to navzdory nadšeným reakcím na testovacích projekcích a neméně oslavných kritikách a recenzích. Pozitivní šuškanda se holt nešířila dostatečně, protože webové stránky ještě nebyly zdaleka tak vlivovým médiem.Při uvedení na nosičích pro domácí kino film našel druhý život. První DVD edice byla natolik žádaná, že studio o pár let později dovedla k speciálnímu vydání. Nedávno dokonce před premiérovým uvedením na BD došlo i k limitovanému nasazení do kin. Tentokrát ovšem v režisérské verzi s dvěma novými scénami, které vyplňují mezeru ve vyprávění (noční můra Železného obra) a lépe prokreslují vztah mezi dvěma postavami (Hoghartovou matkou a beatnikem Deanem), plus jednou pozměněnou (s jinou televizní reklamou). Oproti tomu byl Železný obr dostupný v České republice dlouhou dobu pouze na VHS, jelikož se tuzemské kinopremiéry kvůli nízkým tržbám v zahraničí nedočkal, a navzdory recenzím s plným hodnocením v tehdejších tištěných periodikách nevstoupil do širšího diváckého povědomí. Svého času byl hojně uváděn na jedné kabelové televizi, ale k častým reprízám na široce dostupných stanicích nedošlo.
Nyní film vstupuje na náš trh na BD, které skrze přídavné materiály zprostředkovává produkční a recepční historii, ale bude převážně sledován jako dílo z ní vyvázané. Železný obr v době svého prvního života (v USA v kině, v ČR na kazetě) se vymykal ze soudobé produkce animovaných děl. Počin, který namísto tehdy díky pixarovkám populární počítačové animaci upřednostňuje dvourozměrnou kresbu a své 3D prvky maskuje. Počin, který oproti disneyovkám oslovuje dospělejší publikum svou významovou ambiciózností (zbraň s vědomím), oproštěním se od epizodického vyprávění sestávajícího se z muzikálových i dobrodružných atrakcí a upřednostněním vzpomínek na dobu minulou před formou bajky. A právě ono "upřednostnění vzpomínek na dobu minulou" ztěžuje výchozí pozici Železného obra u nás. Snímkem na celovečerní ploše debutující režisér a scenárista Brad Bird nastínil, co bude pro jeho tvorbu příznačné: přiznaná inspirace kinematografickými vzory, které ale nejsou otrocky napodobovány, nýbrž jsou kreativně přepracovávány, podvráceny a komentovány. Úžasňákovi se vztahují k historii komiksu a superhdina v nich má krizi středního věku, padouchem je zhrzený fanboy. Ratatouille pojednává nejenom o tvorbě, ale i o jejím přijímání na příkladu vaření jídla a jeho hodnocení obávaným kritikem. Země zítřka lavíruje mezi dvěma polohami sci-fi (dystopickou a utopickou) a glosuje vliv médií na mínění a jednání jedince, přeneseně společnosti.
Železný obr se podobně jako Úžasňákovi a Země zítřka obrací do minulosti, a to dvojím způsobem, prostřednictvím kterého oslovuje jak naivní, tak poučené publikum. Jednak je zasazen do 50. let, kdy připomíná studenoválečnou atmosféru ve společnosti, jednak se odkazuje k filmům (nejenom) v dané době vzniklým, které ono napjaté klima tematizovaly. Cinefilům a cinefilkám připomene Den, kdy se zastavila Země, ve kterém taktéž mimozemský robot představuje možné ohrožení, Válku světů, na kterou je odkazováno v posledním aktu, či řadu dalších (Invaders from Mars, Návštěva z vesmíru, Zakázaná planeta), na které upomínají dialogy, plakáty na zdi pokojů ad. Vyznění většiny těchto snímků z cyklu padesátkového béčkového sci-fi je však v Birdově debutu obráceno na hlavu, protože možná hrozba odjinud má možnost volby a pacifismus je upřednostněn před militaristickým přístupem. V ČR, s jinou kulturní zkušeností, bude Železný obr srovnáván s E. T. Mimozemšťanem. Oba snímky pojednávají o vztahu chlapce a návštěvníka z cizí planety, přičemž pravou hrozbou jsou představitelé armádních složek společnosti. Vedle podobné zápletky se první i druhý jmenovaný titul obrací do kinematografické minulosti k padesátkovým sci-fi, ale zatímco Spielbergův počin pojednává o rodině bez otce, což je spíše osmdesátkový "fenomén", Birdův snímek je o napjaté atmosféře, která panovala v padesátých letech a která se projevovala i v audiovizuální tvorbě dané doby. Železný obr se na rozdíl od E. T. Mimozemšťana nestane klasikou, protože nesvede oslovit naivní i kritické publikum, obeznámené s inspiračními zdroji a oceňující jejich nápadité uchopení a přepracování. Pozici kultu, který bude vyzdvihovat úzká skupinka poučených, ovšem Železnému obrovi nikdo neodejme. (10/10)
BLU-RAY:
Železný obr u nás vychází poprvé na nosičích pro domácí kino, a to rovnou ve dvou sestřizích (kinoverze a o cca tři minuty delší režisérská) a se spoustou bonusových materiálů. Na rozdíl od Spojených států amerických se na náš trh dostává pouze jednodisková edice v klasickém plastovém balení. Fanoušci a fanynky kultovního snímku si ale ze zahraničí mohou pořídit ultimátní sběratelské vydání, které obsahuje tři disky (vedle BD i DVD a digitální HD), dopis od režiséra a spoluscenáristy Brada Birda, cca třicetistránkovou knihu, pět sběratelských Mondo karet a figurku samotného Železného obra. Kdo se ale obejde bez přídavných materiálů mimo samotný nosič, bude potěšen/a z toho, že jsme nebyli ochuzeni o žádný bonusový materiál (naopak vše s výjimkou audiokomentáře a dvojice upoutávek má české titulky!) a originální zvuková stopa zůstala v DTS-HD MA. Příjemná warnerácká změna oproti různě ošizeným disneyovkám. Jediným - zato výrazným - záporem je absence českého dabingu alespoň pro kinoverzi, což může některé rodiče odradit od koupě.
Nové scény v Signature Edition (režisérské verzi) filmu Železný obr
OBRAZ A ZVUK:
V recenzích a kritikách animovaných děl se stalo zvykem psát, že obraz je referenční kvality. Hodnocení je často dáno tím, že se píše o 3D animovaných počinech, které vznikaly v počítači, a tak u nich odpadla nutnost přepisu z filmového pásu. Železný obr kombinující převažující 2D s pro necvičené oko nerozpoznatelnou 3D animaci (titulní postava), dosahuje taktéž referenční kvality, přestože byl realizován odlišně.
Svůj podíl na dosaženém výsledku má bezpochyby to, že při příležitosti limitovaného znovuvedení do kin byl dochovaný 35mm materiál znovu naskenován a barevně upraven pod dohledem samotného Brada Birda. Obrazový přepis (2.39:1) je věrný záměrům, což je patrné na stylizované barevné paletě, která evokuje filmy z 50. let (denní scény s teplnými barvami, noční šedivé spíš než úplně černé). Nutno dodat, že na disku se nachází obě verze snímku, které jsou po obrazové stránce srovnatelné, byť kratší kinoverze má vyšší bitrate. Dvě scény nově přidané (rozhovor v bistru, noční můra Železného obra) a jedna pozměněná (s reklamou na Svět zítřka) ze zbytku nevyčnívají.
Zvuk v DTS-HD MA 5.1 je neméně zdařilý. Dialogy i monology jsou bezproblémově srozumitelné, vynikne zejména znělý, postprodukčně upravovaný obrův hlas. Rozmixování do několika kanálů vytváří zdání trojrozměrného prostoru, zvlášť v případě zvukových efektů z mimoobrazového pole (přijíždějící vlak). U akčních scén, obzvlášť ve válečném závěru, člověka ani nenapadne, že Železný obr měl dobře třetinový rozpočet než jiné animované snímky, protože se vyrovná i moderním blockbusterům. Jak už bylo ale zmíněno výše, absence českého dabingu (navzdory jeho existenci, protože vznikl pro VHS) u rodinného animovaného filmu zamrzí. I v případě, že se cílí na mírně starší publikum. (10/10)
DVD/BD menu (bez výběru položek) filmu Železný obr
BONUSY:
Železný obr má bonusy vyloženě určené dospělému publiku a posluchačům/posluchačkám. Na rozdíl od disneyovek nenajdeme žádné interaktivní hry či písně. Videoklip k písni Eddieho Platta, který byl na první ze dvou DVD edic vydaných v zahraničí, je jedním z mála materiálů (kromě biografií a filmografií), který na BD chybí. Jinak modrý disk obsahuje vše z obou dřívějších vydání (prvního z roku 1999 a druhého z roku 2004) a přidává k nim další, velmi cenné bonusy (dlouhometrážní film o filmu, dva krátké featuretty a upoutávku na režisérskou verzi).
Železný obr u nás vychází poprvé na nosičích pro domácí kino, a to rovnou ve dvou sestřizích (kinoverze a o cca tři minuty delší režisérská) a se spoustou bonusových materiálů. Na rozdíl od Spojených států amerických se na náš trh dostává pouze jednodisková edice v klasickém plastovém balení. Fanoušci a fanynky kultovního snímku si ale ze zahraničí mohou pořídit ultimátní sběratelské vydání, které obsahuje tři disky (vedle BD i DVD a digitální HD), dopis od režiséra a spoluscenáristy Brada Birda, cca třicetistránkovou knihu, pět sběratelských Mondo karet a figurku samotného Železného obra. Kdo se ale obejde bez přídavných materiálů mimo samotný nosič, bude potěšen/a z toho, že jsme nebyli ochuzeni o žádný bonusový materiál (naopak vše s výjimkou audiokomentáře a dvojice upoutávek má české titulky!) a originální zvuková stopa zůstala v DTS-HD MA. Příjemná warnerácká změna oproti různě ošizeným disneyovkám. Jediným - zato výrazným - záporem je absence českého dabingu alespoň pro kinoverzi, což může některé rodiče odradit od koupě. 
OBRAZ A ZVUK:
V recenzích a kritikách animovaných děl se stalo zvykem psát, že obraz je referenční kvality. Hodnocení je často dáno tím, že se píše o 3D animovaných počinech, které vznikaly v počítači, a tak u nich odpadla nutnost přepisu z filmového pásu. Železný obr kombinující převažující 2D s pro necvičené oko nerozpoznatelnou 3D animaci (titulní postava), dosahuje taktéž referenční kvality, přestože byl realizován odlišně.Svůj podíl na dosaženém výsledku má bezpochyby to, že při příležitosti limitovaného znovuvedení do kin byl dochovaný 35mm materiál znovu naskenován a barevně upraven pod dohledem samotného Brada Birda. Obrazový přepis (2.39:1) je věrný záměrům, což je patrné na stylizované barevné paletě, která evokuje filmy z 50. let (denní scény s teplnými barvami, noční šedivé spíš než úplně černé). Nutno dodat, že na disku se nachází obě verze snímku, které jsou po obrazové stránce srovnatelné, byť kratší kinoverze má vyšší bitrate. Dvě scény nově přidané (rozhovor v bistru, noční můra Železného obra) a jedna pozměněná (s reklamou na Svět zítřka) ze zbytku nevyčnívají.
Zvuk v DTS-HD MA 5.1 je neméně zdařilý. Dialogy i monology jsou bezproblémově srozumitelné, vynikne zejména znělý, postprodukčně upravovaný obrův hlas. Rozmixování do několika kanálů vytváří zdání trojrozměrného prostoru, zvlášť v případě zvukových efektů z mimoobrazového pole (přijíždějící vlak). U akčních scén, obzvlášť ve válečném závěru, člověka ani nenapadne, že Železný obr měl dobře třetinový rozpočet než jiné animované snímky, protože se vyrovná i moderním blockbusterům. Jak už bylo ale zmíněno výše, absence českého dabingu (navzdory jeho existenci, protože vznikl pro VHS) u rodinného animovaného filmu zamrzí. I v případě, že se cílí na mírně starší publikum. (10/10) 
BONUSY:
Železný obr má bonusy vyloženě určené dospělému publiku a posluchačům/posluchačkám. Na rozdíl od disneyovek nenajdeme žádné interaktivní hry či písně. Videoklip k písni Eddieho Platta, který byl na první ze dvou DVD edic vydaných v zahraničí, je jedním z mála materiálů (kromě biografií a filmografií), který na BD chybí. Jinak modrý disk obsahuje vše z obou dřívějších vydání (prvního z roku 1999 a druhého z roku 2004) a přidává k nim další, velmi cenné bonusy (dlouhometrážní film o filmu, dva krátké featuretty a upoutávku na režisérskou verzi).
Audiokomentář režiséra a spoluscenáristy Brada Birda, vedoucího oddělení příběhu Jeffa Lynche a animátorů Tonyho Fucileho a Stevena Markowského jako jediný nemá české titulky a bohužel ani anglické, které by napomohly rozlišit mluvčí mezi jednotlivými hlasy. Překvapivě se nejedná o povídání, které by bylo zaměřeno primárně na způsob animace a technikálie s tím spojené, protože se mluví o inspiračních zdrojích, vyprávění a provedených změnách z důvodu nedostatku peněz v rozpočtu a časové tísni. Mluvené slovo si lze pustit jak ke kinoverzi, ke které původně vznikalo (audiokomentář je převzat z druhé DVD edice), tak nově i k režisérské verzi. Pro dvojici nových a jednu pozměněnou scénu Bird namluvil dodatečný audiokomentář zdůvodňující, proč zrovna tyto pasáže se rozhodl zařadit do nového sestřihu.
Zcela nový je dlouhometrážní dokument Obrův sen, který je v popisku na obalu chybně zaměněn za komentář, byť se za něj do jisté míry dá považovat, protože namísto sledu mluvících hlav v něm převládá režisérův hlas, který je doprovázen novými animacemi vtipně ilustrujícími slovo, archivními záběry a dalšími archiváliemi. Škoda, že jeden z nejlepších filmů o filmu vůbec má jenom necelou hodinu (55:46 min.), i když se během ní stihne probrat vše podstatné. Tvrzení z předchozí věty o "jednom z nejlepších filmů o filmu vůbec" není přehnané, protože se málokdy setkáte s takovou upřímností ze strany všech zpovídaných. Režisér je vulgární neřízená střela, která se často hádá s producentkou, animátory a animátorky by jinde pro jejich nezkušenost či nekonvenčnost nezaměstnali, hlasové obsazení až na jednu výjimku neodpovídalo požadavkům, studio zcela nezvládlo propagaci atd. (Dvojice upoutávek, jedna Birdova a druhá od studia k režisérské verzi, umožňuje srovnání.) Samozřejmě, že nad tím vším je rétorika o auteurovi jakožto nepochopeném géniovi, jehož dílo bylo doceněno až po letech, i když ono "po letech" (druhý život na nosičích pro domácí kina, vznik režisérské verze) chybí a publikum si to má domyslet samo. Jistě, že výčet překážek posiluje obraz snímku, jehož produkční a recepční historie je součástí jeho kultovního statusu. A nepochybně ona kritika studia Disney napomáhá budovat image filmům vzešlým z animační divize Warner Bros. jakožto něčeho odlišného, určeného dospělejším divákům, kteří nepotřebují muzikálové vsuvky a rychle stříhanou akci. Je ale osvěžující namísto pochvalných propagačních řečí slyšet, jak producentka nenáviděla spolupráci s režisérem. Doplňující dvojice featurettů po letech - jeden sedmiminutový o tom, že v Kansasu jsou uloženy materiály k Železnému obrovi a druhý mírně přes minutu a půl dlouhý o Birdově vřelém vztahu k tradiční dvourozměrné animaci - není ani zdaleka tak zajímavá jako tento nový dokument.
Výjimečnost Obrova snu vynikne v porovnání s bonusy z dřívějších edic. Dobový dokument Jak se točil Železný obr (1999, cca 22 min.) má jako průvodce Vina Diesela a oproti ostatním materiálům prozradí i něco o animaci, ale jinak obsahuje propagační prohlášení s předem připravenými frázemi. Zatímco v Obrově snu vidíme a slyšíme, jak producentka žádá o čas na rozmyšlenou, co o režisérovi říct, protože "nechce nikoho urazit", v Jak se točil Železný obr jsou jenom její pochvalné řeči na Birdovu adresu. O něco informativnější jsou tři tematické sekce ze speciální DVD edice, které pokrývají hlasové obsazení, hudbu a věci ohledně vzniku v krátkých featurettech, jež si je možné přehrát jak samostatně, tak i dohromady. Celkem osm minut o dabingu postav ani tak neprozradí, jak kdo z herců a hereček daboval svou postavu (Železného obra, Hogartha a jeho matku, Deana, Kenta Mansleyho), protože z nich se ke slovu dostane pouze Vin Diesel. Zato se od režiséra, producentky a animátorů dozvíme, proč chtěli zrovna tento hlas (studio žádalo Schwarzeneggera či Di Capria) a jak postavu animovali jinak, než bývá zvykem (zejména Hogartha). V další sekci v necelých pěti miutách Michael Kamen rozebere hudbu pro trojici scén (úvodní, s jelenem, s Kentem a Hogarthem) a sdělí nám své vzpomínky na 50. léta. Zamrzí, že nebyly vybrány pasáže, v nichž odkazuje na jiné skladatele a legendární kompozice. Zdaleka nejobsáhlejší je skoro osmnáctiminutový pohled na produkci, který dá představu o realizaci od vzniku loga pro novou animovanou divizi studia Warner Bros., knižní předloze a odklonu od ní, různých návrzích titulní postavy, aby mohla vyjadřovat emoce, storyboardech a realizaci akčních scén v závěrečném aktu včetně nevzniklých nápadů či nepoužitých - nedokončených animací.
Šest vystřižených scén, které zůstaly pouze ve fázi hrubé animace, si můžete taktéž pustit (zvlášt, ale i dohromady o délce cca patnácti minut) s úvodem režiséra Brada Birda. Povětšinou se jedná o segmenty více profilující postavy a vztah mezi nimi, ale příběh by spíše zbržďovaly, než že by ho posouvaly kupředu. Oproti dřívější verzi tohoto bonusu chybí dvě scény (a spolu s nimi i Birdovo průvodní slovo, suplované v audiokomentáři), které nakonec byly dokončeny a dostaly se do režisérského sestřihu. To, že se na ně nemůžeme podívat i v jejich nedokončené variantě, supluje čtyř a půl minutová galerie srovnávající náčrtky, storyboardy a animatics s výslednou podobou filmu. A animaci se věnuje i dvojice krátkých featurettů, z nichž jeden - cirka pět a půl minut dlouhý - představuje nápaditého animátora Tedda Newtona, druhý - trvající necelé dvě a půl minuty - rozebírá jím animovaný film ve filmu Duck and Cover. A pro úplnost zde jsou i skryté bonusy, které není třeba hledat, protože jsou součástí bonusové nabídky a čítají dopis autora knižní předlohy, jenž chválí scénář, a krátké animace, jež jsou zábavního charakteru. (10/10)
ZÁVĚR:
Obal, bez zdroje citující extatický výkřik "naprostá klasika", je zavádějící jenom co do užitého pojmu. Železný obr je jeden z nejlepších rodinných animovaných filmů, který víc ocení s americkou padesátkovou kinematografií obeznámení dospělí než děti. U nás vydaný jednodisk patří k tomu nejlepšímu, co lze z letošní nabídky pořídit. Referenční obrazový a zvukový přepis, k tomu dobře čtyři hodiny bonusových materiálů, z nichž pouze audiokomentář a dvojice upoutávek nemá české titulky. I kdyby nebylo výborného filmu a technické kvality, disk by stál za koupi díky novému dokumentu, který pro svou upřímnost patří k jedněm z nejzdařilejších z ranku středometrážních.
