A proč je vlastně toto téma tak špatně uchopitelné? Obecně je už prvním problémem u filmů o zločincích to, v jakém světle chcete daného člověka ukázat. Jakákoliv glorifikace je u takovýchto námětů opravdu velkým tabu, a tak se tvůrci potýkají s nelehkým úkolem navázání divákových sympatií na ústřední postavu, kterou se snaží vyobrazit co nejneutrálněji. I udržení neutrálnosti však může být komplikované a myslím, že samotná Hepnarová je toho zářným příkladem. Nikdo z ní nedělá oběť a asi málokdo o ní tak smýšlí, ale při sledování natolik tragické postavy, které je dokonce několikrát odmítnuta terapeutická pomoc, nejde nepociťovat vůči hlavní anti-hrdince alespoň lítost (navíc je nyní zastáván převážně názor, že kvůli svému psychickému stavu nezodpovídala plně za své činy a neměla být popravena, což může pocity některých ještě umocňovat).
Pokud se ale vrátíme k postavě Olgy Hepnarové, tak ta vlastně nakonec není ani tak dobře napsána jako zahrána. Ztvárnila ji sice nepříliš známá polská herečka Michalina Olszanska, kterou jste mohli zaregistrovat již v dramatu Jack Strong. Každopádně je její výkon bez debat opravdu famózní a postřehnout se v něm dá naprosto dokonalá transformace do nezapadajícího sebelítostivého otloukánka, nebo chcete-li Prügelknabea, jak se sama Olga označovala. Soudit se tu nedá mluvený projev, jelikož byla Michalina, taktéž výborně, předabována, vystačit si musíte k hodnocení výkonu s pouhými gesty zakládajícími se převážně na zmatených, nepřítomných, stydlivých a opovrhujících pohledech, které v sobě nesou notnou dávku studenosti. Naprosto excelentně pak postavu dokresluje chůzí, zvláštním držením těla, neustálým pokuřováním cigaret a dívat se na tento herecký koncert je opravdu jedna radost.
Tak radostná už ovšem není Já, Olga Hepnarová jako celek po své atmosferické stránce. Stejně tak jako byl znepokojivý trailer, vás klidnými nenechá ani celý snímek, u něhož nebyla příliš nutná gradace napětí, vzhledem k tomu, že děj není překvapivý, ale film spíše sází na pocity evokující v divákovi. Sami se tu a tam přistihnete, že máte pocit, že se jedná o jedince drceného společností, přestože můžete opovrhovat jejímy činy, jak chcete. A občas vám možná z dění naskočí husí kůže či bude běhat mráz po zádech, o napjaté a znekliďnující situace tu nouze vážně není a ticho, které se po konci promítání v sále rozhostilo, mluvilo samo za sebe.
Zprvu se někomu pravděpodobně bude zdát nešťatně zvolený způsob vyprávění, mezi scénami bývají velké skoky v ději, což ze začátku působí trochu chaoticky, ale jde jen o zvyknutí si na styl tvůrců, jehož nespornou výhodou je svižnost příběhu, jenž by bez "neosekaných" scén musel mít určitě něco přes dvě hodiny. Uznávám ale, že diváci tématiky neznalí možná občas budou tápat v tom, co se stalo a kdo je kdo. Dění tedy opravdu vyžaduje maximální koncentraci a spolupráci diváka.
Nedoporučil bych jej asi některým slabším povahám a také konzervativnějším divákům, není to totiž zrovna dvakrát líbezná podívaná. Hlavní postava občas vypadá opravdu odpudivě, několikrát ji můžeme vidět zvracet a výtku bych asi směřoval nejvíce na nesmírně dlouhé erotické sekvence s milenkami Hepnarové (Marika Šoposká a Malwina Turek). Tady se režiséři mohli trochu krotit, chemie totiž není dvakrát funkční a scén je jednoduše až příliš. Celý tento aspekt si pak nakonec vlastně i odporuje s povahou stydlivé a lidem se vyhýbající hrdinky, když jen tak "nabaluje" holky v hospodě. Jedná se však asi o jednu z mála výtek, kterou bych k filmu vznesl. Možná ještě menší připomínka - horší komparzisty jsem opravdu neviděl hodně dlouho.
Ale zpět ke kladům, Já, Olga Hepnarová je zajisté snímek, který z hlavy jen tak nedostanete aspoň pár dní po promítání. Málokdy se cítím při odchodu z kina tak nelehce, ale zároveň s pocitem naprostého naplnění všech očekávání. Snímek opravdu působí životopisně a nejde o pouhý skrytý protest proti komunismu, za jehož oběť někteří Hepnarovou považují. Je to jednoduše artová lahůdka, která nemusí sednout každému, ale zaslouží si uznání alespoň za výkon titulní představitelky, se kterou již nyní předčasně počítám při nominacích na české filmové ceny.