V prologu filmu je nám ústřední postavou sděleno, že nepůjde o duchařský příběh, ale příběh s duchy reprezentujícími minulost. Řečeným je jasně vymezen žánr, kterým navzdory propagaci a značce režiséra (Princ bez království, Mimic) a zároveň (výkonného) producenta (žánrovek jako Mama či Sirotčinec) Guillerma del Tora není horor, ale romance. Nikoliv ledasjaká, ale gotická, která má jasně stanovená pravidla týkající se vývoje vyprávění (vysoce nekomunikativního, směřujícího k odhalení záhady v minulosti) i jeho prvků (postupně na síle nabývající ženská postava přicházející tajemství na kloub, starodávný dům s nejasnou minulostí). Je třeba dodat, že úvodní slova jsou součástí záblesku budoucího dění ze samotného konce snímku, a tak vše mezi oběma uzlovými body (prologem a epilogem) je značně subjektivizovanou vzpomínkou, která je navíc zarámovaná jako kniha psaná hlavní hrdinkou. Purpurový vrch není gotickou romancí, která by křísila duchy svých žánrových souputníků z dob klasického Hollywoodu, ale vyprávěním o vyprávění, resp. o původu gotických romancí/hororů: protagonistka sama se vnímá jako Mary Shelly, ale potenciální vydavatel knihy jí vytkne, že jejímu spisovatelskému veledílu chybí romance. My následně tuto romanci sledujeme a postavy během ní reflektují svou příslušnost k určitým žánrovým typům (rozhovor protagonistky se sestrou tragického hrdiny o motýlech, milostná scéna) a postupně se od nich oprošťují, případně očekávání s tím spojená podvrací (přerod do final girl, muž jako dáma v nesnázích, antagonista vyjevující se jako tragický hrdina).
BD spot na film Purpurový vrch (2015)
BLU-RAY:
Purpurový vrch na rozdíl od předchozího filmu Guillerma del Tora, Pacific Rim, nevychází ve dvoudiskové edici v několika sběratelských provedeních. Naopak se k nám dostává plastové balení (s romantickým vnitřním artworkem), odlišené pouze svým zabarvením do ruda, s jedním diskem, který po spuštění zklame statickým - pouze hudbou podbarveným - menu. Veškeré výhrady tímto však. končí. Na rozdíl od Ex Machina jsme nepřišli o zvukovou stopu v DTS:X mixu, konkurujícímu Dolby Atmos. Bezmála hodina a čtvrt česky otitulkovaných bonusů spolu s alespoň anglicky otitulkovaným režisérským audiokomentářem patří po stránce informativnosti k těm zdaleka nejzdařilejším, a to i ve srovnání s vícediskovými edicemi jiných titulů.
Výňatek z BD featurettu k filmu Purpurový vrch (2015)
OBRAZ A ZVUK:
Purpurový vrch je film, jehož některé stylistické postupy se osamostatňují od potřeb vyprávění, uskupují se do vzorců a posilují některé motivické/tematické prvky. Z napsaného nepřímo vyplývá, že je určen pro opakované zhlédnutí. Ideálně v přítmí domácího kina; zvlášť když je obraz a zvuk věrnou reprodukcí kinozážitku.
Díky tomu odpadá jedna z výtek, která na adresu přepisu zaznívají v angloamerických recenzích: obraz byl tmavý a detaily se v něm ztrácely v některých nočních scénách v druhém a třetím aktu zcela záměrně. Barevná paleta, ve které v rámci stylizace převládají v první části snímku teplé barvy (zlatavá, hnědá) a po přesunu do panství studené (tmavě modrá a zelená), je vystižena velmi věrně (včetně samotným názvem akcentované purpurové a v závěru bílé).
Zvuk je možné si jako na jednom z mála u nás dostupných titulů poslechnout i v DTS:X, které jsme kvůli nedostatečné výbavě domácího kina nemohli adekvátně zhodnotit. Na disku je ovšem dostupné (vedle překvapivě kvalitního českého dabingu s povedeným hlasovým obsazením) i DTS HD Master 7.1. V něm nezanikne ani jeden dialog/monolog, vycházejících z centru, aniž by se ubíralo na intenzitě zvukových efektů prostředí, které jsou nemálo atmosferické: skřípění podlah, starého výtahu, vítr ad. zaručeně způsobí mrazení u mnohých diváků a divaček při sledování a poslechu po všech stránkách referenčního disku. (10/10)
Výňatek z BD featurettu (o barvách) k filmu Purpurový vrch (2015)
BONUSY:
"Po všech stránkách" neplatí jenom o obrazových a zvukových kvalitách, ale i o těch bonusových, a to obzvlášť s ohledem na podvybavenost (a nebo naopak zbytečnou nastavovanost) mnohých filmů na "modrých" discích. Purpurový vrch sice nemá celovečerní dokument (jako Blade II, Hellboy II v 2DVD), ale ona více než hodina tematických dokumentů spolu s jedním z nejlepších audiokomentářů zmíněný "nedostatek" plně vynahrazují.
Nejenom značně sebereflexivním vyprávěním, ale i sebeuvědomělým stylem se Purpurový vrch vyčleňuje z ranku pouhých nápodob gotických romancí (hororů). Může je evokovat větší délkou záběrů a kontinuitními postupy (zvukové můstky po příjezdu na Allerdale, dialogové háčky umožňující navázání paralelní linie vyšetřování vedlejší postavy s děním na Purpurovém vrchu). Převládají ovšem postupy, které se nepodřizují potřebám vyprávění, ale jsou navázány na významy: tonální odlišení dvou míst (Buffalo, Alerdalle) podle jejich prosperity a životnosti, kostýmy stavící svými vzory a barvou do opozic postavy (Lucille, Edith), architektura s opakujícími se a k něčemu odkazujícími prvky atd.
Purpurový vrch je nepochybně nesmírně promyšleným dílem, které je svou sebereflexivností vyprávění a umělecky motivovanými stylistickými postupy pozoruhodným příspěvkem k nepříliš rozsáhlému žánru gotických romancí/hororů. Dokladem toho, že del Toro sice (výkonně) produkuje žánrově konvenčnější počiny, ale jeho vlastní jsou mnohem ambicióznější. Znovu po Pacific Rim se však jedná o film vhodný více na rozbor než na sledování, během kterého by se divák/divačka nořila do komplexního světa a šel/šla by spolu s postavami, protože výsledek je opětovně nesoudržný. Vymezuje se vůči vnějším normám gotických romancí (vývoj vztahu je plný výpustek znemožňující napojení se) i proti svým vlastním stanoveným vnitřním normám (tři akty pracuje s postavami jako s typy, aby v posledním tyto podvracel), což má za následek rozpadlost. Přesto je na tuto tlející mrtvolu výborný pohled, i když nejvíc zaujme, ehm, patologa. (8/10)
Purpurový vrch je nepochybně nesmírně promyšleným dílem, které je svou sebereflexivností vyprávění a umělecky motivovanými stylistickými postupy pozoruhodným příspěvkem k nepříliš rozsáhlému žánru gotických romancí/hororů. Dokladem toho, že del Toro sice (výkonně) produkuje žánrově konvenčnější počiny, ale jeho vlastní jsou mnohem ambicióznější. Znovu po Pacific Rim se však jedná o film vhodný více na rozbor než na sledování, během kterého by se divák/divačka nořila do komplexního světa a šel/šla by spolu s postavami, protože výsledek je opětovně nesoudržný. Vymezuje se vůči vnějším normám gotických romancí (vývoj vztahu je plný výpustek znemožňující napojení se) i proti svým vlastním stanoveným vnitřním normám (tři akty pracuje s postavami jako s typy, aby v posledním tyto podvracel), což má za následek rozpadlost. Přesto je na tuto tlející mrtvolu výborný pohled, i když nejvíc zaujme, ehm, patologa. (8/10)
BLU-RAY:
Purpurový vrch na rozdíl od předchozího filmu Guillerma del Tora, Pacific Rim, nevychází ve dvoudiskové edici v několika sběratelských provedeních. Naopak se k nám dostává plastové balení (s romantickým vnitřním artworkem), odlišené pouze svým zabarvením do ruda, s jedním diskem, který po spuštění zklame statickým - pouze hudbou podbarveným - menu. Veškeré výhrady tímto však. končí. Na rozdíl od Ex Machina jsme nepřišli o zvukovou stopu v DTS:X mixu, konkurujícímu Dolby Atmos. Bezmála hodina a čtvrt česky otitulkovaných bonusů spolu s alespoň anglicky otitulkovaným režisérským audiokomentářem patří po stránce informativnosti k těm zdaleka nejzdařilejším, a to i ve srovnání s vícediskovými edicemi jiných titulů. 
Výňatek z BD featurettu k filmu Purpurový vrch (2015)OBRAZ A ZVUK:
Purpurový vrch je film, jehož některé stylistické postupy se osamostatňují od potřeb vyprávění, uskupují se do vzorců a posilují některé motivické/tematické prvky. Z napsaného nepřímo vyplývá, že je určen pro opakované zhlédnutí. Ideálně v přítmí domácího kina; zvlášť když je obraz a zvuk věrnou reprodukcí kinozážitku. Díky tomu odpadá jedna z výtek, která na adresu přepisu zaznívají v angloamerických recenzích: obraz byl tmavý a detaily se v něm ztrácely v některých nočních scénách v druhém a třetím aktu zcela záměrně. Barevná paleta, ve které v rámci stylizace převládají v první části snímku teplé barvy (zlatavá, hnědá) a po přesunu do panství studené (tmavě modrá a zelená), je vystižena velmi věrně (včetně samotným názvem akcentované purpurové a v závěru bílé).
Zvuk je možné si jako na jednom z mála u nás dostupných titulů poslechnout i v DTS:X, které jsme kvůli nedostatečné výbavě domácího kina nemohli adekvátně zhodnotit. Na disku je ovšem dostupné (vedle překvapivě kvalitního českého dabingu s povedeným hlasovým obsazením) i DTS HD Master 7.1. V něm nezanikne ani jeden dialog/monolog, vycházejících z centru, aniž by se ubíralo na intenzitě zvukových efektů prostředí, které jsou nemálo atmosferické: skřípění podlah, starého výtahu, vítr ad. zaručeně způsobí mrazení u mnohých diváků a divaček při sledování a poslechu po všech stránkách referenčního disku. (10/10)
BONUSY:
"Po všech stránkách" neplatí jenom o obrazových a zvukových kvalitách, ale i o těch bonusových, a to obzvlášť s ohledem na podvybavenost (a nebo naopak zbytečnou nastavovanost) mnohých filmů na "modrých" discích. Purpurový vrch sice nemá celovečerní dokument (jako Blade II, Hellboy II v 2DVD), ale ona více než hodina tematických dokumentů spolu s jedním z nejlepších audiokomentářů zmíněný "nedostatek" plně vynahrazují.Angloameričtí publicisté se o del Torově audiokomentáři vyjadřují v tom slova smyslu, že sám o sobě stojí za pořízení disku, případně že by si ho měli povinně poslechnout fanoušci/fanynky snímku a aspirující filmaři/filmařky. Pod jejich slova se lze pouze podepsat, ovšem s dodatkem, že se uvedené týká lidí ovládajících angličtinu, protože tento bonus na rozdíl od ostatních není jako jediný česky otitulkován. Neangličtináři tak přijdou o nesmírně informativní povídání, ze kterého del Toro vychází jako poučený žánrový znalec (gotických romancí i gotických hororů), který vědomě volil určité postupy vzpírající se očekávání podobně poučeného publika.
Škoda, že del Torovo povídání nedoprovází i pětici nijak zásadních vystřižených scén o celkové délce čtyř a půl minut. (Před premiérou se spekulovalo, že bylo vystřiženo výrazně víc.) Zato každý z featurettů je doprovázen jeho krátkým textovým poznatkem, který "odemkne" video. Úvodní informace není jediným, co sérii tematických dokumentů spojuje. Všechny mají společný jednak zastřešující rejstřík Guillerma del Tora jako auteura, jednak akcentování toho, jak on jako režisér, scenárista a znalec žánru uzpůsobil gotickou romanci své vizi.
Starému a strašidelnému domu jakožto nepostradatelném prvku každé správné gotické podívané je věnováno hned několik dokumentů. První čtyři, souborně označené jako Vzpomínky na Purpurový vrch a trvající každý od čtyř do šesti minut, se detailně věnují jednotlivým místům v něm: hale, kuchyni, dolům, dějišti v závěru. Dva další, dvanáctiminutový Živý organismus a osmiminutový Pozor na Purpurový vrch, zmapují titulní sídlo od prvotních návrhů přes výstavbu ve studiu až k procházce před zbouráním s průvodcem Tomem Hiddlestonem.
Škoda, že del Torovo povídání nedoprovází i pětici nijak zásadních vystřižených scén o celkové délce čtyř a půl minut. (Před premiérou se spekulovalo, že bylo vystřiženo výrazně víc.) Zato každý z featurettů je doprovázen jeho krátkým textovým poznatkem, který "odemkne" video. Úvodní informace není jediným, co sérii tematických dokumentů spojuje. Všechny mají společný jednak zastřešující rejstřík Guillerma del Tora jako auteura, jednak akcentování toho, jak on jako režisér, scenárista a znalec žánru uzpůsobil gotickou romanci své vizi. Starému a strašidelnému domu jakožto nepostradatelném prvku každé správné gotické podívané je věnováno hned několik dokumentů. První čtyři, souborně označené jako Vzpomínky na Purpurový vrch a trvající každý od čtyř do šesti minut, se detailně věnují jednotlivým místům v něm: hale, kuchyni, dolům, dějišti v závěru. Dva další, dvanáctiminutový Živý organismus a osmiminutový Pozor na Purpurový vrch, zmapují titulní sídlo od prvotních návrhů přes výstavbu ve studiu až k procházce před zbouráním s průvodcem Tomem Hiddlestonem.
Bezmála osm minut dlouhá featurette Světlo a tma Purpurového vrchu porovnává město Buffalo se sídlem v Alerdalle, a to zejména co do barevné odlišnosti, která má výsledné dílo diferenciovat i od jiných žánrově spřízněných počinů. Významotvorností barev, odpovídající del Torově vizi a odpovídající vývoji postav i žánru, se zabývá devítiminutovka Ručně vyrobená gotika. V Purpurové přízraky se v sedmi minutách dozvídáme, že záměrem bylo vytvořit moderní duchařský příběh (v žádné gotice nesmí duch přece chybět), který by byl zároveň moderní, a tak tvůrci kombinovali praktické efekty duchů s těmi vizuálními. Vzhledem k zajímavým a zážitek obohacujícím informacím o jednotlivých aspektech (dům, kostýmy, duchové) zamrzí, že nejméně času - pouhých pět minut - je věnováno "zastřešujícímu" dokumentu Úvod do gotické romance. V něm je stvrzeno, že del Toro je tvůrcem a znalcem, který k žánru přistupuje po svém (s důrazem na význam, byť vyjadřovaný skrze stylistické postupy) a který koriguje i divácká očekávání (romance, nikoliv horor!). (8/10)
BD featurette Purpurové přízraky k filmu Purpurový vrch (2015)
ZÁVĚR:
Purpurový vrch vyšel na jednom z nejlepších modrých disků od začátku tohoto roku. Sběratele a sběratelky může mrzet, že je k dispozici pouze amaray (klasické plastové balení), ale mělo by je těšit, že je stylově odlišeno rudou (nikoliv purpurovou) barvou. Po audiovizuální stránce se jedná o věrnou reprodukci toho, co bylo k vidění a slyšení v kině, přičemž díky bezchybnému obrazovému přepisu a zvukovém mixu v DTS:X vyniknou největší klady snímku (výprava, kamera, hudba). Jedinou slabinou paradoxně zůstává snímek samotný, který je důmyslným, ale rozpadlým příspěvkem k (sub)žánru gotických romancí.
BD featurette Purpurové přízraky k filmu Purpurový vrch (2015)ZÁVĚR:
Purpurový vrch vyšel na jednom z nejlepších modrých disků od začátku tohoto roku. Sběratele a sběratelky může mrzet, že je k dispozici pouze amaray (klasické plastové balení), ale mělo by je těšit, že je stylově odlišeno rudou (nikoliv purpurovou) barvou. Po audiovizuální stránce se jedná o věrnou reprodukci toho, co bylo k vidění a slyšení v kině, přičemž díky bezchybnému obrazovému přepisu a zvukovém mixu v DTS:X vyniknou největší klady snímku (výprava, kamera, hudba). Jedinou slabinou paradoxně zůstává snímek samotný, který je důmyslným, ale rozpadlým příspěvkem k (sub)žánru gotických romancí. 
