Suburra, která si svůj název vypůjčila z římských dějin jako místa, kde se setkávaly všechny vrstvy obyvatel, se odehrává během sedmi dní "před apokalypsou" v Římě a sleduje několik vedle sebe běžících a protínajících se dějových linií. Jednou z postav v centru děje je "typická" postava zkorumpovaného politika Malgradiho (Pierfrancesco Favino) jemuž jeho členství v parlamentu poskytuje skoro neomezenou moc. Při erotických hrátkách s dvěma luxusními prostitutkami z nich jedna zemře, zatímco ta druhá, Sabrina (Giulia Gorietti) zavolá svého pasáka Spadina (Giacomo Ferrara), aby ji "uklidili".
Pak je tu obáváný mafián přezdívaný "číslo 8" (Alessandro Borghi), jehož přítelkyně Viola (Greta Scarano) je sice "smažka", ale pro svého zabijáckého přítele je ochotna i zemřít. S číslem 8 se setkává velké zvíře a mafián z jihu přezdívaný Samuraj (Claudio Amendola), jemuž horkokrevnost povahy syna otce, s nímž obchodoval, působí problémy, a on nechce dopustit ohrožení plánu na výstavbu casina na pobřeží Ostie. Pak je tu ještě cikánský mafiánský klan, kterému velí Manfredi Anacleti (Adamo Dionisi), který touží po osobní pomstě a slabošský Sebastiano (Elio Germano), který se nechtěně stane jeho poskokem.
Příběh Suburry je náležitě epicky košatý, ale nikoliv nepřehledný. Postav tu vystupuje mnoho a žádná z nich není hlavní ani kladná, ale nejde ani o vyložené filmové padouchy. Film se úspěšně snaží vzbuzovat dojem, že "takhle to prostě chodí" a realismus charakterů i scén vám může působit až nepříjemný dojem, který máte při sledování zpráv a černé kroniky. Všechny postavy jsou dostatečně prokreslené a životné a film má nepříjemnou temnou atmosféru a slušné tempo. A i když trvá něco málo přes dvě hodiny, nudit se u něj nebudete. Naopak, čím více se příběh blíží ke svému konci, tím více graduje.
Při jeho sledování vás možná přepadnou vzdálené reminiscence na slavnou televizní ságu Chobotnice nebo na některý z dílů Kmotra, který se shodou okolností také octnul v březnu znovu v kinech. Každopádně při sledování Suburry je příjemné zjistit, že dobré a poctivě natočené kriminálky na mafiánská témata se stále ještě daří udělat kvalitně a originálně. Pokud tedy chcete poznat "současnou špínu Říma", tak si na Suburru do kina zajděte.